Mezinárodní vědecký tým v čele s českým vědcem vyrobil létajícího robota, který využívá pohybových triků hmyzu. Jde o tak zajímavou práci, že se dostala na titulní stránku vědeckého časopisu Science, který patří k těm nejprestižnějším místům, kde se nějaká vědecká studie může objevit.
Robot, který dostal jméno DelFly Nimble, je inspirován hmyzem a také hmyzími roboty, jež český vědec Matěj Karásek vytvářel během postdoktorandského studia v nizozemském Delftu. Tento nový robot má čtyři pohyblivá křídla, jež používá jak pro samotný pohyb, tak i pro ovládání směru a výšky. A dokonce to dokáže i bez ocasu, jejž používaly starší verze. Místo ocasu pro stabilizaci používá pohyb křídel, který je ovládaný palubním počítačem a vychází z dat senzorů.
Létající robůtek připomínající vážku má rozpětí křídel 33 centimetrů, ve vzduchu vydrží přibližně pět minut a za tu dobu dokáže překonat vzdálenost asi jednoho kilometru – to vše, pokud má plně nabité baterie. Výjimečný je podle jeho autora především tím, že rychle umí měnit strnulost za pohyb a opačně. V jednom okamžiku se jen vznáší, aby se pak bleskově pohnul vpřed nebo do boku – i to je dost podobné opravdovému hmyzu.
Jeho maximální rychlost dosahuje sedmi metrů za sekundu a dokonce unese náklad o hmotnosti čtyři gramy – dá se využít například pro miniaturní kameru, která může operátorovi robota ukazovat cestu, případně se dá stroj vybavit dalšími senzory.
Jako brouk
Zatímco většina dnešních dronů využívá pro pohyb vrtule, Karáskův hmyzí robot napodobuje mávání hmyzích křídel. Stroj má dva mechanismy, které křídly pohybují (levá a pravá strana jsou ovládané zvlášť): jsou schopné mávnout křídly sedmnáctkrát za sekundu, pokud se „hmyzbot“ jen vznáší. Pokud chce stoupat nebo klesat, může frekvenci měnit.
Je také schopný, stejně jako opravdový hmyz, měnit svou rotaci kolem všech tří os. I k tomu používá křídla: stačí, aby změnil frekvenci na jedné ze stran nebo křídla natočil. Podobného „triku“ používá také pro pohyb vpřed.
Co nám robot poví o přírodě
Hmyz patří mezi nejobratnější letce v přírodě. Řada hypotéz, které vědci o jeho schopnostech mají, se ale nedá z nejrůznějších důvodů ověřovat při praktických experimentech ani s doposud existujícími roboty. A právě to byl jeden z důvodů vzniku „hmyzbota“. Přestože je 55krát větší než octomilka, ukázalo se, že dokáže velice přesně napodobovat únikové manévry této „mouchy“.
Díky tomu může tento robot pomoci ve studiu hmyzu a vlastností jeho pohybu – což zase může zlepšovat lidské pochopení toho, jak létání funguje, a tedy vylepšovat stávající technologie.
Zdroj: ČT24