Evropská asociace univerzit (EUA) představila 13. prosince údaje o veřejném financování vysokých škol za rok 2017. Zpráva s názvem 2017 Public Funding Observatory spolu s online nástrojem poskytuje aktuální informace o více než třiceti systémech vysokého školství.

Podle jejích zjištění se od finanční krize v roce 2008 zvětšují rozdíly mezi systémy vyššího vzdělávání zvyšujícími veřejné financování a jinými, které omezují investice. Z hlediska škrtů byl nejtěžším obdobím rok 2012 a oživení je pomalé a slabé. Na financování vysokých škol má vliv počet studentů a různé ekonomické souvislosti. Zatímco některé země zvyšují počty studentů a HDP roste, jiné by měly investice zvýšit a zmenšit rozdíl opropti úspěšnějším zemím. Pouze ve čtrnácti případech bylo financování v roce 2016 vyšší oproti roku 2008, z toho u osmi systémů lze pozorovat rychlejší nárůst počtu studentů oproti nárůstu finančních prostředků. Oproti tomu v devatenácti zemích bylo loni financování vysokých škol na nižší úrovni než v roce 2008. Jakmile je jednou financování omezeno, trvá dlouho, než se vše dožene, protože škrty zasáhnou všechny oblasti činnosti – výuku, výzkum, infrastrukturu a personál. Pokud v Evropě dojde k ekonomickému růstu, je třeba chopit se příležitosti, investovat do vysokých škol a nastavit dlouhodobý trend udržitelného financování.

Online nástroj poskytuje přehled všech zemí a jasně ukazuje, kde byl vývoj příznivý či nikoli. Nárůst či pokles veřejných investic do vysokého školství je následující: Lucembursko + 65%, Island + 40%, Norsko a Německo + 33%, Švédsko + 14%, Belgie + 20/28%, Lotyšsko + 21%, Dánsko + 15%, Chorvatsko + 11%, Srbsko + 9,7%

Mezi země s mírnějším nárůstem patří Francie (4,8%), Litva 3,4%, Slovensko (0,97%) a Portugalsko (1,8%).

Záporný vývoj byl zaznamenán u Řecka (-60%), Irska (-31%), Spojeného království - Walesu(-68%) a Anglie (-50%), Španělska (-20%), Kypru (-22%), České republiky (-16%), Slovinska (-13%) a Maďarska (-5,6%).

Škrty na národní úrovni také vysokým školám ztěžují možnost úspěšně se ucházet o evropské granty. Míra úspěšnosti podaných projektů je sama o sobě nízká (kolem 10%). Navýšení prostředků je zapotřebí jak na národní, tak unijní úrovni, jak se uvádí i ve zprávě EU funding for universities.

Stav v České republice

Podle zprávy je v ČR pokles financování rychlejší než pokles počtu studentů, a to i přes růst HDP patrný od roku 2015, který by umožňoval růst investic. Prvním pozitivním signálem byla v roce 2017 obnova investic (+6%), i když stav ekonomiky je spíše kolísavý. Pokles financování za posledních osm let dosahuje 15% v nominálním vyjádření a 24% v reálném vyjádření. Zatímco v roce 2008 činilo 0,6% HDP, loni to bylo o 0,2 méně a celková částka byla 20,377,076, Kč. Celkově se počet studentů od roku 2008/2009 do roku 2016/2017 snížil o 8% a loni činil 280 340 oproti přibližně 319 tisícům v roce 2008, v případě akademických pracovníků jde o pokles o 10% a u neakademických zaměstnanců o 9%.

Zdroj: grant-garant