Filtry z nanovláken vyčistí víno, limonády nebo vodu v bazénu. Češi s nimi dobývají svět

Společnost Pardam vsadila na vývoj a výrobu anorganických nanomateriálů. V této oblasti nemá konkurenci u nás ani v zahraničí. Většinu své produkce proto vyváží. Spolupracuje jak s malými podniky, tak s nadnárodními firmami.

Foto: Pardam

Celosvětovou jedničkou v oboru se stala společnost Pardam z Roudnice nad Labem, která se zaměřuje na využití nanotechnologií pro filtraci tekutin. Její příběh se začal psát v roce 2009, tehdy ještě pod hlavičkou společnosti Kertak Nanotechnology.

„Několik soukromých investorů uvěřilo ‚pohádce‘ o zázračných nanotechnologiích a rozhodlo se založit firmu, jejíž cílem mělo být pouze vyrábět anorganická nanovlákna. Jako první firma na světě jsme měli začít vyrábět tyto unikátní materiály s obrovským potenciálem. Do dnešního dne jsme jedinou firmou na světě, která se vývojem a výrobou anorganických nanovláken zabývá,“ vzpomíná Jan Buk, ředitel a spolumajitel Pardamu.

Zpočátku šlo především o objevování. „Nikdo z nás nevěděl o nanovláknech nic. Jen jsme věřili v jejich potenciál. Tehdy byla nanovlákna novým materiálem, který si své aplikace hledal. Bylo zde menší množství lidí, kteří se zabývali jejich vývojem na akademické půdě, ale neexistovaly žádné komerční produkty. Technologie byly ještě hodně mladé a měly celou řadu neduhů. I díky tomu jsme se ale naučili celou řadu věcí, které dnes patří mezi naše unikátní know-how!“ pokračuje Jan Buk, který ve firmě zůstal jako jediný z lidí, kteří stáli u zrodu společnosti. „Pořád v těchto materiálech vidím velmi zajímavý potenciál, i když je jejich cesta na výsluní hodně dlouhá a náročná,“ vysvětluje Jan Buk.

První na světě

Právě možnosti, které využití nanomateriálů přináší, pro něj byly na začátku hlavním hnacím motorem. „Být první na světě a vydělat peníze. To byla hlavní motivace, která mě k tomuto oboru přivedla. Nové výzvy a projekty jsou mým denním chlebem a proto mě práce v tomto prostředí do dnešního dne nepřestala bavit. Se svým týmem dnes a denně objevujeme nové cesty, nové materiály a aplikace,“ podotýká šéf Pardamu.

Firma se v mezinárodním měřítku prosadila především díky vývoji nových materiálů, přenositelnosti laboratorních výsledků do výroby a jako partner pro další společnosti při vývoji finálních produktů, které využívají jedinečné vlastnosti nanovláken. „Peníze snad někdy přijdou také,“ usmívá se Jan Buk při hodnocení svých původních představ.

Podle něj bylo na začátku nejtěžší získat si respekt u lidí, kteří se nanovlákny zabývali a pracovali na jejich vývoji. Stejně tak získat důvěru partnerů pro vývoj nových produktů. „A především neztrácet víru v naší vizi. Kompletně jsme překopali business plán. Od plánované výroby jsme se vrátili na úplný začátek, začali jsme vyvíjet nové materiály, změnili jsme výrobní technologii, začali hledat a vyvíjet nové aplikace,“ popisuje Jan Buk klíčovou etapu ve vývoji firmy.

Šest let vývoje

Jan Buk, ředitel a spoluzakladatel společnosti Pardam. Foto: Pardam

Firma tak dokázala vyvinout v laboratoři materiál, poté výsledek přenést na výrobní linku, odladit nejen linku, s jejímž fungováním měla nejdříve problémy, ale také technologický postup výroby nanovlákna jako polotovaru. „Pro ten se následně musela najít aplikace, a ta se dále rozvíjela do komerčního produktu. První komerční produkt jsme měli na trhu po šesti letech!“ zmiňuje Jan Buk.

Doménou Pardamu jsou především nanovlákenné membrány sloužící k filtraci tekutin. Od olejů, přes limonády, víno, ale třeba i vodu v bazénech. Oproti klasickým membránám mají několik výhod. „Jsme schopni filtrovat mnohem rychleji, membrány jsme schopni regenerovat a vydrží tak až jeden rok, čímž výrazně šetříme nejen náklady, ale také životní prostředí. Naše membrány nezanechávají žádnou pachuť, filtrace probíhá při velmi nízkých tlacích a je tedy k produktu šetrnější. Navíc se dá membrána použít v celé řadě modifikací od deskových filtrů, po nově vyvíjené filtry kartušové a svíčkové,“ vyzdvihuje Jan Buk.

Ve spolupráci s partnerskou společností Filtrex v Pardamu neustále vyvíjejí nové typy filtrů tak, aby nabídli produkt co nejširší škále potencionálních zákazníků, kteří se dnes rekrutují od zpracovatelů jedlých olejů, vín, likérů, kosmetiky či farmaceutických produktů. „Co je na naší práci úžasné je to, že zákazníci, kteří přešli na náš produkt Riftelen N15 již u něj zůstali a dávají nám velmi pozitivní zpětnou vazbu. V případě membrány pro bazénovou filtraci jsme vyvinuli již druhu generaci produktu, který rozšíří použití bazénového filtru nejen pro bazény, ale také pro vířivky a welness provozy,“ popisuje Jan Buk.

Od malých firem po giganty

Zákazníky firmy tvoří společnosti různých velikostí. Malé firmy jsou v porovnání s těmi velkými mnohem flexibilnější při vývoji a testování nových produktů. „U těchto partnerů následně narážíme na problém s prodeji, jejich trh je totiž mnohdy omezený a výnosy nejsou tak velké. Ale jako reference jsou tyto projekty pro nás neocenitelné. Pracujeme, ale také s nadnárodními společnostmi jako je General Motors, Solvay, Merck. U těchto společností vývoj trvá léta, ale je zde předpoklad mnohem větších objemů zakázek v případě úspěchu,“ porovnává šéf Pardamu.

Foto: Pardam

Společnost spolupracuje také s akademiky a univerzitami na vývoji nových technologií, materiálů a aplikací, což je poměrně zdlouhavý proces. „Snažíme se pro každého zákazníka vyvinout produkt na míru tak, aby odpovídal jeho požadavkům. Na trh chceme dostat i svůj vlastní produkt, nanovlákenný respirátor BreaSafe, což je ale poměrně náročná činnost s hledem na prostředky, které je třeba do prodejů investovat,“ upozorňuje Jan Buk.

Za světovými úspěchy firmy stojí poměrně malý tým. V devíti lidech musí společnost pokrýt vývoj, výrobu, prodej i administraci projektů. „Jen díky našim současným investorům jsme schopni dále pokračovat v našem úsilí, kdy veškeré prostředky investujeme zpět do vývoje technologií, materiálů a produktů. Poslední dva roky jsme v černých číslech a naše obraty pomalu rostou. V letošním roce máme naplánován obrat kolem 20 miliónů korun. Věříme, že nejhorší část naší existence máme za sebou a že díky novým produktům, které v letošním roce naši zákazníci budou zavádět na trh, porosteme,“ plánuje zakladatel společnosti.

Evropa i zámoří

Od svého vzniku má Pardam větší podíl partnerů ze zahraničí a exportní trhy jsou pro něj z ekonomického pohledu mnohem zajímavější než český trh. Většinu své současné produkce vyváží a také připravované produkty jsou určené převážně pro zahraniční partnery. Zatím je firma aktivní především v Evropě. „Zajímavé projekty máme s partnery v USA. Zatím negativní zkušenosti máme s čínskými partnery, kteří spíše než o spolupráci mají zájem o know-how,“ popisuje Jan Buk.

I do budoucna chce firma stavět na tom, že jako jediná na světě zvládla vývoj a výrobu anorganických nanovláken. Velký potenciál má tato technologie například v oblasti vývoje nových katalyzátorů či kompozitních materiálů. „Polymerní nanovlákenné membrány mají obrovský potenciál v medicíně, kosmetice a své místo si najdou také v oblasti filtrace, kde jsou již dnes běžně používány. My se zaměřujeme především na produkty s vyšší přidanou hodnotou, kde je zákazník ochoten za funkci a spojené výhody zaplatit. V tomto oboru nemá dnes smysl vyrábět tuny materiálu při desetiprocentní marži. Technologie ani trh na to ještě není připraven,“ říká Jan Buk.

V současné době firma spolupracuje na vývoji materiálů pro palivové články, katalyzátory či sorbentů pro vychytávání organických látek ze vzduchu. Mezi další zajímavé projekty patří technologie na získávání drahých kovů z mořské vody či důlních odpadů. Zabývala se také dobíjením takzvané nositelné elektroniky, jako jsou různé chytré náramky či chytré hodinky, pouhým pohybem těla.

Kilogramy místo tun

Foto: Pardam

Nanotechnologie přitom mohou výrazně pomoci snižovat dopady na životní prostředí. „Hodně zajímavé je téma cirkulární ekonomiky, kde roste tlak na používání produktů z biodegradabilních materiálů, což je velmi zajímavá oblast pro nanovlákna. Vezměte si, že filtr z běžných filtračních materiálů může mít gramáž někde kolem 300 gramů na metr čtvereční a pro výrobu se používají obrovské stroje, které na vstupu pracují s tunami materiálu. Zatímco u nanovlákenné filtrační membrány Vám stačí gramáž do 10 gramů na metr čtvereční a na vstupu pracujete s desítkami kilogramů materiálu,“ porovnává Jan Buk.

Také proto vidí v nanotechnologiích obor s velkou perspektivou. „Jak s oblibou říkám: Nikdy nenahradí automobilový průmysl, ale bude mít své významné místo na světě. A věřím, že díky těmto produktům dojde ke zlepšení života lidí na zemi,“ uzavírá Jan Buk.

Před čtyřmi lety stála firma u založení Asociace nanotechnologického průmyslu, která se snaží nanotechnologie popularizovat v očích laické veřejnosti, šířit výsledky českých firem po celém světě a propojovat jednotlivé firmy, které se v oblasti „nano“ pohybují. Jejím heslem je „Česko je nano“.

Dalibor Dostál

Zdroj: www.businessinfo.cz