Dolnobřežanské centrum ELI Beamlines ve středu 20. ledna 2021 vkročilo do nové etapy svého fungování. Memorandum o vzájemné spolupráci při výkonu členství České republiky v právnické osobě ELI ERIC podepsala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová spolu s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Michaelem Prouzou a ministrem školství Robertem Plagou. Pracoviště, jež patří mezi deset nejvýznamnějších projektů výzkumných infrastruktur na světě, se tak stane hostitelem statutárního sídla nově vznikajícího mezinárodního konsorcia. Výzkum laserových technologií se díky tomu zpřístupní celosvětové uživatelské komunitě.
„Tento ambiciózní projekt posouvá Českou republiku mezi světové lídry nejen v laserové fyzice, ale i v mnoha příbuzných oborech a hlavně v oborech, kde laserová fyzika může dojít svého uplatnění jako nástroj,“ je přesvědčená Eva Zažímalová. Je si současně vědoma toho, že to nebude jednoduchá cesta. Úspěšné vytvoření centra ELI Beamlines považuje za jednu z největších investic do vědy od vzniku České republiky. „V tuhle chvíli ELI Beamlines a celá infrastruktura ELI má velice dobrou startovní čáru. Věřím, že špičkové technické vybavení i intelektuální potenciál, který se k tomu váže, opravdu ukáže, že Česká republika je na tom po vědecké stránce velice dobře – a potažmo celá Evropa, protože tento projekt je součástí panevropské struktury.“
Podle ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy završuje založení ELI ERIC desetileté úsilí všech zúčastněných stran. V minulém roce dolnobřežanské laserové systémy hostily již dvacítku experimentálních kampaní. Činnost českého centra ELI Beamlines i celé související infrastruktury přirozeně zaujala ostatních části světa. „Jsme s velkou pozorností sledováni jak ze Spojených států amerických, z jejichž strany je velký zájem o spolupráci. Jsme velmi pečlivě sledováni třeba i z jihovýchodní Asie, z Číny, Koreje a Japonska. Takže centrum laserové vědy, laserové techniky se skutečně přeneslo právě díky ELI do Evropy,“ podotýká Michael Prouza.
Postavení českého ELI Beamlines ovšem bude i v rámci vznikajícího partnerství jedinečné – bude ho řídit. „Česká republika se dosud zapojila do čtrnácti konsorcií evropských výzkumných infrastruktur ERIC a účastní se i dalších osmi mezinárodních výzkumných organizací. Vůbec poprvé však bude Česko hostit statutární sídlo konsorcia ERIC,“ upozorňuje ministr školství Robert Plaga, jehož resort je za agendu velkých výzkumných infrastruktur zodpovědný. „Věřím, že budeme v Dolních Břežanech u Prahy hostit ty nejlepší laserové experimenty na světě, vedoucí nejen k průlomovým vědeckým poznatkům, avšak i k novým technologiím adresujícím významné socioekonomické výzvy 21. století,“ dodal.
Za laserem do historie
Loni si svět připomínal důležité výročí – 16. května 2020 uplynulo přesně 60 let od vůbec prvního výstřelu laseru. „Prst na spoušti“ měl v roce 1960 americký fyzik a inženýr Theodor H. Maiman, který jako první zkonstruoval vynález založený na zesílení světla pomocí stimulované emise (neboli anglicky light amplification by stimulated emission of radiation, z čehož vznikl i název laser).
Světová věda se rychle chopila hozené rukavice a brzy po první demonstraci vynálezu následovaly konkrétní aplikace – nejprve ve zdravotnictví, kde laser od té doby slouží jako přesný a rychlý nástroj při operacích, později v průmyslu, kde se stal neúnavným pomocníkem při řezání, sváření nebo úpravě povrchů. Dnes laser potkáváme skoro na každém kroku: v obchodech v čtečkách kódů, v DVD a CD přehrávačích, tiskárnách, zeměměřičských přístrojích i policejních měřácích na sledování povolené rychlosti vozidel.
Podstatnou roli ovšem hraje i tam, kde na první pohled není vidět. Otevírá nové cesty výzkumu v mnoha vědních oborech a umožňuje průlomové objevy, a to nejen ve fyzice či materiálových vědách a nanotechnologiích, ale také v biomedicíně a laboratorní astrofyzice. A potenciál laseru stále není zdaleka vyčerpán.
Ambiciózní plán
Česká věda oproti té zahraniční nezůstala nijak pozadu – jako třetí na světě tuzemští fyzici sestavili vlastní funkční laser a od osmdesátých let se v Československé akademii věd a později Akademii věd ČR dá hovořit o zlatém věku vývoje laserů. Zásadním milníkem se stal rok 2009, kdy se podařilo prosadit podporu ambicióznímu projektu ELI Beamlines a laserového centra HiLASE.
Obě pracoviště spadají pod Fyzikální ústav AV ČR, obě sídlí na kraji Prahy v Dolních Břežanech, nicméně jejich úlohy jsou rozdílné. Zatímco HiLASE se orientuje spíše na transfer technologií do průmyslu, ELI Beamlines vzniklo jako platforma pro unikátní základní výzkum, jejímž posláním je vytvořit mezinárodní výzkumnou infrastrukturu sloužící pro vědce z celého světa. Spolu s dalšími dvěma centry, ELI ALPS v maďarském Szegedu a ELI NP v rumunském Magurele, patří české ELI ke třem pilířům tohoto ve světě zatím ojedinělého badatelského plánu.
Dalším význačným krokem ve fungování projektu je právě ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC. Spolupráci na zapojení České republiky do infrastruktury přislíbili ve středu 20. ledna 2020 svými podpisy memoranda ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. ELI ERIC všem svým pracovištím zajistí specifický právní rámec uvnitř Evropské unie, umožní jednodušší administraci výzkumu i souvisejících úkonů napříč státy, zabezpečí dlouhodobě udržitelný provoz a další investiční rozvoj, ale rovněž transformuje finanční politiku celého projektu. Finální kroky ve zřízení ELI ERIC, tedy schválení ze strany Evropské komise, se očekávají v průběhu března.
O ustavení mezinárodní organizace Evropskou komisi oficiálně požádaly Česká republika, Maďarsko, Itálie a Litva. Se statusem zakládajícího pozorovatele vstoupí do konsorcia také Německo a Bulharsko, s výhledem plného členství v horizontu nadcházejících tří let. Postupně se mohou přidávat i další evropské a mimoevropské země, a to včetně třetího pilíře ELI, rumunského centra v Magurele.
Autor: Jana Bečvářová
Zdroj: AV ČR