To, že Evropa výrazně zaostává za USA a celou řadou asijských zemí pokud jde o komercializaci výsledků svého výzkumu [1], je dnes již bernou mincí. Veřejné investice do vývoje a inovací neodpovídají ekonomické síle EU, kvantita výstupů VaVaI jde zřetelně na úkor jejich kvality, roztříštěnost národních legislativ a byrokratická zátěž v členských zemích odrazuje velké investory, rizikový kapitál se evropskému kontinentu pokud možno vyhýbá obloukem. A mnohé z inovací, které se v Evropě rodí, jsou uváděny na trh v Kalifornii, Soulu, nebo Hongkongu. Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas chce tuto situaci zvrátit vytvořením Evropské rady pro inovace (European Innovation Council, EIC). Obstojí?
EIC je na poli evropské výzkumné politiky žhavým tématem již od června 2015, kdy Moedas, původně investiční bankéř s MBA z Harvardu a kariérou nejen v evropské divizi finančního giganta Goldman Sachs, ale i v postkrizové portugalské vládě, oznámil v jednom ze svých vzletných a rétoricky vždy vypilovaných projevů svou vůli Evropskou radu pro inovace vytvořit. Následně se strhla vlna spekulací, významní aktéři evropské politiky VaVaI, jako např. asociace Science|Business, EARTO (European Association of Research and Technology Organizations), EUREKA, Business Europe a řada dalších, začala vydávat poziční dokumenty a doporučení, nikdo však zatím přesně neví, jak bude tento nový prvek evropské výzkumné politiky vypadat. Koncem minulého roku Evropská komise (EK) ustavila speciální pracovní skupinu a vytyčila harmonogram příprav: v únoru tohoto roku byla spuštěna otevřená konzultace (tzv. Call for Ideas), ve které se zainteresovaná veřejnost může formou on-line dotazníku vyjádřit k podobě a fungování EIC. Tato konzultace je otevřena do 29. dubna 2016 a její výsledky budou předmětem jednání na květnovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Podrobný návrh EIC má být předložen v příštím roce v rámci střednědobého hodnocení sedmiletého evropského programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020), a pilotní verze by měla být zahájena od r. 2018.
Název může působit matoucím dojmem. Nejedná se totiž o žádný symposion moudrých, ale pravděpodobně o nový orgán, který bude mít dvě hlavní úlohy, a to poradenství na vládní úrovni, a poskytování finančních prostředků pro inovativní projekty. Evropská rada pro inovace má mít stejně zvučné jméno, jako Evropská rada pro výzkum, (European Research Council, ERC), orgán, který v rámci H2020 uděluje štědré a velice prestižní granty individuálním vědcům ve všech disciplínách zejména základního výzkumu.
Z dosavadního vývoje vyplývá, že si EIC klade za cíl stát se nejen jednotnou přístupovou branou ke stávajícím evropským programům na podporu inovací (např. grantové nástroje H2020 SME Instrument nebo Fast Track to Innovation, úvěrové schéma Evropské investiční banky InnovFin, atp.), ale také univerzálním zprostředkovatelem rizikového kapitálu a investic pro výzkumné organizace, podniky orientované na vývoj, či univerzitní fakulty aplikovaného výzkumu, mj. také s využitím Evropského fondu pro strategické investice EFSI. EIC se má také stát respektovanou autoritou v oblasti nových rychle se vyvíjejících průmyslových odvětví a poskytovat poradenství na úrovni vládních činitelů při odstraňování administrativních překážek a při navrhování reforem relevantních právních předpisů. EIC má oproti pověstné pomalosti jakýchkoli evropských rozhodovacích mechanismů jednat rychle a výhradně na základě tržní životaschopnosti převratného projektového návrhu.
EIC nicméně také vzbuzuje mnoho otázek: jaká bude role národních agentur na podporu inovací a aplikovaného výzkumu? Je možné zcela tržně nakládat s veřejnými prostředky, které EIC bude nutně spravovat? Odkud tyto prostředky dostane? Jak konkrétně bude mobilizovat soukromé investice rizikového kapitálu? Kdo bude EIC řídit a na základě jakého klíče budou vybíráni odborníci pro výkon činnosti EIC? Jak bude do fungování zapojen např. Evropský inovační a technologický institut EIT? Nejpalčivější otázka však zní: může opravdu EIC probudit evropský ekvivalent Googlu, Facebooku či Amazonu? V každém případě se vyplatí tento vývoj podrobně sledovat.
Soňa Jarošová
Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace v Bruselu (CZELO)
[1] Vyplývá mj. z aktuální zprávy Evropské komise o stavu VaVaI v EU (březen 2016), zprávu lze zdarma stáhnout ZDE