České vědkyni se podařilo vytvořit geneticky modifikované křečky

Vědkyně Helena Fulková, které se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši, nedávno uspěla v další oblasti. V Japonsku, kde je nyní na dlouhodobé stáži, vytvořila geneticky modifikované křečky. Informoval o tom její otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.

Helena Fulková FOTO: Petr Hloušek, Právo

 

"Do Japonska odjížděla s cílem udělat transgenní, tedy geneticky modifikované křečky. Já jsem v její úspěch příliš nevěřil, ale skutečně se jí to podařilo," řekl Fulka.

Fulková se stala známá před několika lety, kdy naklonovala myši. Klonování myší je podle Fulky obtížnější než například u známé ovce Dolly. Každý druh má totiž svá specifika, a tomu se musí přizpůsobit konkrétní postup. U myší podle Fulky záleží na přesném načasování rozhodujícího kroku. "Je to magie, otázka tisíciny vteřiny, kterou Helena rozpozná," řekl.

Klonování myší ani genetické modifikace křečků nejsou samoúčelné, slouží k pochopení podstaty biologických procesů. Podle Fulky se od dob ovce Dolly změnil pohled na to, co může klonování přinést. Původní naděje, že přinese revoluci v lékařství při nahrazování tkání, ustoupila do pozadí po rozmachu výzkumu kmenových buněk. Klonování může ale přinést jiný výsledek: záchranu kriticky ohrožených druhů. Týká se to například nosorožce bílého.

Fulka: Klonování lidí? Technicky je to možné

"Zcela zásadní je, aby se uchovaly tělní buňky ze zvířat, která ještě žijí. Ovšem aby se podařilo naklonování, nebo i umělé oplodnění, potřebujete vejce, oocyt. A to může být problém. Ale šance tam je," uvedl.

Proti klonování v minulosti protestovali aktivisté, kteří ho považovali za eticky problematický. Tyto projevy už jsou dnes podle Fulky méně časté, i když nedávno je opět rozdmýchalo oznámení čínských vědců, kteří naklonovali primáty. Světová média po zveřejnění zprávy spekulovala, že se tím otevírá cesta k případnému budoucímu klonování lidí. Podle Fulky je z čistě technického hlediska klonování lidí možné už dnes. "Je otázka, zda by se to podařilo, ale technicky by to myslím šlo. Není důvod, proč ne," řekl.

On sám přispěl k výzkumu v této oblasti zásadním průlomem, když získal oocyty bez jaderné DNA neinvazivní metodou. Do té doby pokusy o klonování často selhávaly a vědci nevěděli proč.

Otcem vědce je Josef Fulka, zakladatel české reprodukční biologie.

 Zdroj: Novinky.cz