Zelené střechy ochlazují rozpálené ulice a v zimě snižují tepelné ztráty

Rozdíl v teplotách ve městě a okolní krajině může být až pět stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí proti vzniku takzvaných městských tepelných ostrovů se ukazuje být rozšiřování zeleně. Ta nemusí růst jen v parcích, ale i na střechách, fasádách a technických konstrukcích. Jak taková zeleň na stavebních prvcích ovlivňuje klima budov a jejich okolí, sleduje brněnská Nadace Partnerství.

Petr Maděra z Mendelovy univerzity vysvětluje význam omotání stromů aluminiovými pokrývkami: „Je to kryt proti solární radiaci. Stromy mají na sobě čidla k měření transpiračního toku, což je proud vody od kořenů do koruny.“

„Stromy odpařují vodu a ta, když mění skupenství z kapalného na plynné, spotřebovává takzvané skupenské teplo, což je něco přes 22 tisíc kilojoulů na litr vody. Toto teplo tedy neohřívá zemský povrch.“

Čidlo tvoří čtyři různobarevné drátky spletené do krabičky. Naměřené hodnoty umožňují vědcům srovnat chladicí efekt vegetace ve městě s různými dalšími zelenými, ale i konvenčními povrchy.

Intenzivní střecha zachytí veškeré srážky

Ještě podrobnější měření s meteostanicí a čidly, která umožňují sledovat celou vodní bilanci, je nainstalované na zelené střeše seminárního centra Nadace Partnerství. Její ředitel Miroslav Kundrata si mezi výsledky jednotlivých měření pochvaluje i přijímací kapacitu střechy pro srážky.

„Měříme od dubna 2016 a za celou dobu jsme zaznamenali jediný odtok, když byla intenzivní bouřka. Střecha má tedy obrovskou zádržnou kapacitu,“ shrnuje efekt intenzivní střechy, pokryté vrstvou substrátu v tloušťce 15 až 35 centimetrů.

Ochlazuje v létě a zatepluje v zimě

Nadace Partnerství ovšem nechala na vedlejší budovu položit i lehčí variantu zelené střechy. „Ta zachytí až 90 procent srážek, což je poměrně významné, vezmeme-li v úvahu, že je to poměrně tenká 8centimetrová vrstva, která je navíc výrazně jednodušší a levnější než intenzivní střechy, které se kvůli své hmotnosti nedají dát na každou budovu,“ říká Miroslav Kundrata.

Kromě chladnějšího klimatu v okolí mají zelené stavební prvky přínos i pro obyvatele domu se zelenými plochami. „Náš účet za vytápění a chlazení plochy asi tisíc metrů čtverečních je asi jedno euro na metr čtvereční za rok, což běžně nestačí ani na větší rodinný dům,“ přibližuje tepelnou úsporu objektu ředitel Nadace Partnerství.

Autor: Martina Pouchlá, Anna Duchková
Zdroj: irozhlas.cz