Základem příštího programu pro výzkum bude digitální revoluce

Podle Evropské komise budou mít právě digitální technologie ústřední roli ve financování významných výzkumných misí v příštích deseti letech. Komisař pro výzkum Carlos Moedas připomněl výzvy, které před Evropou stojí, a týkají se oblastí od zdravotnictví přes dopravu a další až po energetiku, na všechny je ale potřeba jediný nástroj a tím je digitalizace. Moedas to uvedl na konferenci o digitálních technologiích, pořádané zástupci Estonska jako aktuálně předsednické země.

Evropská rada 1. prosince potvrdila, že část rozpočtu půjde na sérii misí typu vesmírné mise Apollo, které by řešily problémy, jež zajímají také veřejnost. Tuto myšlenku letos v létě prosadila skupina odborníků včele s bývalým šéfem Světové obchodní organizace Pascalem Lamym. V prosinci EK následně vybrala ekonomku Marianu Mazzucato, ředitelku Institutu pro inovace a veřejný prospěch při University College London, aby pomohla určit konkrétní témata misí.

Podle Moedase by měly být digitální technologie základem všech inovací, které pomáhají mise splnit. Jeho myšlenka má také podporu estonské ministryně školství a výzkumu Mailis Repsové. Přestože 1. ledna 2018 přebírá předsednickou roli Bulharsko, estonská vláda věří, že problémy Evropy pomůže vyřešit právě internet věcí, umělá inteligence a komunikační technologie. Estonsku se v 90. letech povedlo rychlé zavedení digitální správy, elektronického bankovnictví, digitálního daňového systému a podobně. To naopak pomohlo rozkvětu dalších inovací ve zdravotnictví a počítačové bezpečnosti. Estonsko v současné době poskytuje občanům kolem 1 800 digitálních služeb z tisíce veřejných a soukromých institucí s použitím dat z 1 800 úložišť. Ve zdravotnictví může digitalizace přinést mnohamiliardové úspory. Estonsko proto vítá možnost sdílet své zkušenosti se zbytkem Evropy a najít nejefektivnější způsob, jak zahrnout digitální technologie do řešení společenských problémů.

Moedas s lítostí zmínil skutečnost, že Evropa v digitalizaci zaostává za USA a asijskými společnostmi. Může se však snadno  dostat dopředu, protože digitální technologie, o které se bude opírat budoucnost, namátkou třeba blockchain nebo tzv. hluboké učení („deep learning“, jedna z forem strojového učení, využívá neuronové sítě, jejichž fungování je volně založené na fungování lidského mozku a které se učí pomocí konkrétních cvičení a zpětné vazby), spoléhají na základní vědu, v níž Evropa vždy vynikala. Úkolem bude získat dostatek prostředků od investorů, kteří chápou hodnotu dlouhodobých investic. Moedas uvedl, že je zapotřebí „trpělivý kapitál“. Unie hodlá vytvořit fond rizikového kapitálu, který by přivedl soukromé finance a zmíněný trpělivý kapitál pro stimulaci inovací.

EK se také vynasnaží o zařazení tématu digitalizace do všech oblastí. Tato snaha je již nyní koordinována v Horizonu 2020. Jedním z největších digitálních úkolů bude pro EU vytvoření cloudu pro otevřenou vědu, otevřené digitální infrastruktury pro sdílení vědeckých dat a výsledků výzkumu. Kromě toho ale musí členské státy investovat do vysoce výkonných počítačů a vyrovnat své kybernetické schopnosti, protože otevřenost a sdílení dat musí být doprovázeny bezpečností. Jde o základní dilema digitálního věku, zda totiž mohou digitální systémy být otevřené a zároveň bezpečné. Odpověď zní ano, pokud budou systémy řádně vytvořeny a spravovány, jak uvedla zástupkyně estonského úřadu pro IT systémy Liisa Past. Jak připomněla, letošní počítačový útok, který zasáhl počítače po celém světě a zasáhl zejména britské zdravotnictví, neměl žádné oběti v Estonsku, protože tam je bezpečnost brána v úvahu již ve fázi plánování. Bezpečnost musí být stavem mysli, nikoli něčím, co se řeší dodatečně, jak dodala.

Přesto by ohledy na bezpečnost neměly zpomalovat přijímání digitálních inovací. Ekonomický dopad kyberzločinu letos dosáhl vrcholu a stál unii zhruba 50 mld eur, tedy 5 procent jejího HDP.

Zdroj: grant-garant