Vznikne registr drahých vědeckých přístrojů, aby je mohly lépe využívat i firmy. Nepotřebujeme ho, vše si najdeme na internetu, tvrdí šéf asociace

  • Které univerzity mají speciální drahé přístroje, by se výzkumníci i firmy měli dozvědět z centrálního registru.
  • Počítá s tím nový zákon o výzkumu, který připravuje úřad Pavla Bělobrádka.
  • Registr by měl více propojit firmy s výzkumnými centry.
jarvis_584ae04e498e8299bd394ac5

Ministr pro vědu. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce v rámci nového zákona o výzkumu zavést i registr drahých vědeckých přístrojů. autor: ČTK

Povědomí o vědeckých přístrojích zakoupených za veřejné peníze by měly mít také firmy, aby je eventuálně mohly využívat. Umožnit by to měl registr drahých vědeckých přístrojů, jenž má vzniknout v rámci nového zákona o výzkumu, který připravuje úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL).

„V Česku dnes nemáte možnost zjistit, jaké přístroje zakoupené za veřejné peníze jsou ve výzkumných organizacích,“ vysvětluje Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks.

Podle něj by registr pomohl předejít i případům, kdy má jedna instituce jeden přístroj víckrát.

Podle předsedy Asociace výzkumných organizací Libora Krause však firmy registr nepotřebují.

„Už jeden takový registr máme. Jmenuje se Google,“ uvádí s tím, že na internetu se dají informace o tom, která univerzita či ústav vlastní nějaké speciální přístroje, bez problému najít.

Na vládu by měl hotový zákon, který především zřizuje nové ministerstvo vědy, pod něž by agenda výzkumu měla přejít, dorazit koncem března. Zákon rovněž zakládá takzvaný „blacklist“ příjemců dotací na výkon, kteří opakovaně porušují zákon.

Zmiňovaný registr by byl součástí informačního systému výzkumu. Podle původního návrhu se do něj měly zapisovat přístroje dražší než pět milionů korun, nyní se hovoří spíše o desítkách milionů.

„Mělo by se začít třeba až na 50 milionech,“ míní náměstek Marks.

Tak drahé přístroje má ovšem jen málo univerzit a výzkumných center, v registru by jich tak moc nebylo. „Například z naší univerzity by tam nebyl ani jeden,“ uvedl poslanec a zároveň děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha (TOP 09).

K zavedení registru má Vácha nedůvěru. Jelikož univerzity už dnes musí vykazovat všechen svůj majetek a jsou zatíženy administrativou, obává se, že na další registrování už nemají kapacitu. Navíc se domnívá, že když už si univerzity drahé přístroje pořídí, měly by je využívat na sto procent, a ne je půjčovat firmám.

Podle Libora Krause by firmy a univerzity měly spolupracovat co nejvíce.

„V Německu či v Rakousku provozují síť výzkumných center při univerzitách, s nimiž firmy spolupracují. V Česku tohle chybí, měli bychom jejich systém převzít a vytvořit podobnou síť center zaměřených na aplikovaný výzkum,“ míní Kraus.

Vicepremiér Bělobrádek upozorňuje, že se Česko zavedení registru stejně nevyhne, protože ho po něm pravděpodobně bude chtít Evropská komise. A registr vzniklý podle vlastních pravidel je prý lepší, než když nám je někdo nadiktuje.