Výzkum eroze, chemoterapie nebo politiky na Facebooku. Grantová agentura ocenila špičkovou vědu

Lékař a biolog Marek Mráz, sociolog Václav Štětka, zoolog Robert Černý, chemik Zdeněk Sofer a geolog Jiří Bruthans obdrželi v Praze cenu předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR) za špičkový výzkum. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v základním výzkumu, které podporuje GA ČR. Dosud ji získalo 69 výzkumníků. Pět oceněných projektů bylo vybráno ze 448 projektů ukončených v minulém roce. 

Jedním z výsledků projektu týmu vedeného Markem Mrázem, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Umožní například odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Výzkum se týkal zejména chronické lymfatické leukemie, jež je nejčastějším leukemickým onemocněním dospělých lidí.

Využití sociálních sítí pro komunikaci politických stran a politiků zmapoval sociolog Václav Štětka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho tým podrobil obsahové analýze 20 tisíc komentářů a realizoval dvě dotazníková šetření, obě se zhruba tisícovkou respondentů. Dělal také rozhovory s politickými aktéry. 

Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané alternativní či populistické strany. Do politických debat na internetu se podle výzkumu více zapojují muži. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a komunikace s voliči v povolebním období.

Výzkum ryb, materiálů i eroze

Předústní střevo, které dosud nebylo nalezeno u žádného obratlovce, objevil u některých paprskoploutvých ryb tým vědců v čele s Robertem Černým z Přírodovědecké fakulty UK. „Bichiři, jeseteři a kostlíni si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratily v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ uvedl Černý.

Střevo se ale nenachází jen u těchto třech druhů ryb, mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. „Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného,“ doplnil zoolog.

Zdeněk Sofer z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zabýval dvojrozměrnými materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických úprav pomocí iontových svazků. Jeho týmu se podařilo také syntetizovat absolutně čistý grafen bez jakýchkoli kovových nečistot.

Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty UK zkoumal vliv tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Fyzikální modelování s pískovcem i s dalšími materiály ukázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů. Výzkum se uskutečnil v ČR, ale i v Jižní Africe, Jordánsku a USA.

Zdroj: ČT24