Východoevropské státy navrhují změny v příštím rámcovém programu

Do dlouhotrvající diskuse o rozdílech v podpoře výzkumných projektů a rozdílech ve financování mezi staršími a novějšími členy EU, tedy mezi západní a středovýchodní Evropou, vstoupilo Polsko a další východoevropské země, které v březnu předložily návrhy na změny pravidel. Změny by měly zvýšit šance na udělení grantů a také zvýšení platů výzkumných pracovníků. Návrh Polské kontaktní vědecké agentury v Bruselu (PolSCA) zavádí zvláštní pomocné kritérium geografického rozdělování pro výzkumnou spolupráci, podle něhož má být v soutěži projektů se stejným počtem bodů upřednostněn projekt ze zemí novější „třináctky“.

PolSCA uvádí následující doporučení:

Ředitelka agentury PolSCA přiznala, že návrh vychází z principu pozitivní diskriminace a je tedy inspirován snahou o genderovou rovnováhu v projektech H2020, kde jsou žadatelé vyzýváni k zajištění vyrovnané účasti mužů a žen co nejblíže k poměru 50:50 jak ve výzkumných týmech, tak na vedoucích pozicích. Obdobné pravidlo by mohlo být uplatněno ve snaze o rovnoměrnější geografické rozdělení podpory projektů a tím ke zmenšení rozdílů ve výzkumu na východě a západě EU.

Agentura PolSCA uvádí několik dalších doporučení za účelem spravedlivější podpory předložených návrhů:

  • Zavést účast partnerů ze zemí „třináctky“ jako pomocné kritérium pro hodnocení projektových návrhů
  • Zachovat a navíc posílit nástroje pro rozšiřování účasti
  • Zvýšit počet menších projektů spolupráce ve výzkumu
  • Snížit počet nástrojů a zjednodušit pravidla implementace
  • Zlepšit proceduru hodnocení návrhů
  • Udržet systém grantů jako základ veřejně podporované vědy
  • Nastavit pravidla odměňování, která nebudou žadatele z novějších členských států odrazovat od podávání projektových návrhů
  • Podporovat synergie mezi rámcovými programy a kohezní politikou
  • Posílit zapojení vědců z oblasti společenských a humanitních věd
  • Podporovat synergie mezi rámcovými programy a kohezní politikou a strukturálními fondy a národními programy

Druhý návrh je výsledkem společné práce akademií věd zemí Visegrádské čtyřky – ČR, SR, Polska a Maďarska – a volá po novém předpisu, který by vědcům pracujícím na evropských projektech zaručoval minimální plat. Složitost pravidel programu Horizon je zmíněna jako součást obecnější stížnosti. Akademici uvedených čtyř zemí uvádějí, že ačkoli nižší míra účasti a úspěšnosti projektů může být připisována především nižším národním výdajům na výzkum a vývoj, k rostoucím rozdílům ve vědě a technologiích v Evropě přispívají evropské faktory jako administrativní omezení, uznatelnost nákladů, tematické zaměření projektů a jejich hodnocení.

Uvedené návrhy vstupují do živé debaty o tom, jak nastavit financování příštího rámcového programu. V současném rámcovém programu Horizon 2020, který disponuje rozpočtem 77 mld. eur, je většina prostředků rozdělována na základě tří kritérií: excelence výzkumu a inovací, možného dopadu na ekonomiku a společnost, a toho, jak dobře bude navrhovaný projekt realizován dle názoru hodnotitelů EK. Toto spolu se strukturálními problémy odrazuje vědce z novějších členských států od soutěžení o podporu projektů, takže jen malá část podaných návrhů pochází z východní Evropy. Přes 60 % projektů žádajících o podporu z H2020 pochází z Německa, Francie, Španělska a Velké Británie.

Podle zemí střední a východní Evropy není současná situace spravedlivá vzhledem k tomu, že tamní univerzity nemají dostatek financí, špičkové vybavení a personál jako je tomu v západních státech. Ty se doposud větším změnám úspěšně bránily, ale novější členové se ozývají stále hlasitěji. Poslední návrhy EK by znamenaly spíše mírnou reorganizaci financování, která se týká šíření excelence v EU.

Akademie věd z ČR, Slovenska, Maďarska a Polska také žádají lepší koordinaci využívání výzkumných infrastruktur a žádají o podniknutí kroků ke zlepšení nadnárodního přístupu k nim.

Zdroj: grant-garant