Vědci sestavili doporučení k efektivnímu nakládání s nepůvodními dřevinami

Vědci z Botanického ústavu AV ČR spolupracovali s mezinárodním týmem odborníků na návrhu celosvětových pravidel, jak využívat nepůvodní druhy dřevin. Doporučení jsou vypracována s ohledem na ochranu biodiverzity a ekosystémů, pro něž invazní nepůvodní druhy představují další hrozbu vedle probíhající klimatické změny. Na druhou stranu jsou ale nepůvodní dřeviny v mnoha zemích důležitým ekonomickým artiklem, proto je třeba obě tyto skutečnosti zohlednit. Nová studie, zveřejněná v časopise NeoBiota, vychází z iniciativy Rady Evropy (Bernská úmluva, Kodexu o invazních nepůvodních dřevinách) a jejím cílem je co nejlépe využít potenciál nepůvodních dřevin a současně eliminovat jejich negativní dopady.

Navržená pravidla představují první krok k dosažení celosvětové dohody o opatřeních, která by měla být dodržována při zavádění a vysazování nepůvodních dřevin s ohledem na ochranu přírody, a měla by doplnit požadavky stanovené v mezinárodních úmluvách i v národních legislativách.

Hlavní autor studie profesor Giuseppe Brundu z italské univerzity v Sassari uvedl: „Uplatňování těchto pravidel pomůže zachovat biodiverzitu lesních ekosystémů, zajistí ekonomicky udržitelné lesní hospodářství a přispěje k dosažení cílů, jež stanovila Organizace spojených národů (tzv. Sustainable Development Goals, SDG).“

Vědci zdůrazňují, že nepůvodní druhy představují celosvětově až 44 % vysazených lesních porostů. Pro nás známým příkladem je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), severoamerický druh, který byl u nás prokazatelně pěstován už v roce 1785 v křivoklátských lesích, ale postupně se stal problémovým invazním druhem po celé Evropě. Podobné důsledky má například pěstování borovic v Jižní Africe.

Autoři upozorňují na velké akce zaměřené na výsadbu stromů, při nichž buď není upřesněna druhová skladba vysazovaných dřevin, nebo přímo počítají s využitím nepůvodních druhů. Motivací pro upřednostnění nepůvodních druhů je ekonomický profit a snaha skloubit toto hledisko se zájmy ochrany přírody. K tomu došlo třeba na Madagaskaru, kde vláda plánuje vysadit 60 milionů stromů, nebo v Itálii v rámci akce „jeden strom za každého občana jako boj proti klimatické změně“, kde se počítá se směsí původních a nepůvodních druhů.

Vědci ale varují, že pokud nebudou navržená globální pravidla brána vážně, bude kvůli pokračujícímu šíření nepůvodních druhů dřevin obtížné zajistit uchování biodiverzity lesních systémů. Michaela Vítková z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR, jedna ze tří českých spoluautorů studie, k tomu dodává: „Je důležité mít na paměti, že situace v jednotlivých zemích se velmi liší – jedná se o různé přírodní podmínky a jim odpovídající výběr druhů, institucionální a právní rámce, ekonomickou situaci. Při zohledňování pravidel, která navrhujeme, tedy není možné uplatňovat jednotné řešení pro všechny země.“

Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie PřF UK, podotýká: „Globální pravidla pro nepůvodní druhy dřevin nabízejí obecná doporučení, základní rámec a návrh nástrojů. Jejich cílem je usnadnit plánování a udržitelné využívání nepůvodních dřevin, a měla by být zohledněna ve vědecky podložených postupech reflektujících národní i mezinárodní potřeby.“

Zdroj: TZ Botanický ústav AV ČR
Ilustrační foto: pixabay.com