Tým ČVUT uspěl v mezinárodní soutěži DARPA Subterranean Challenge Tunnel Circuit

Ve dnech 15. až 22. srpna proběhla v americkém Pittsburghu soutěž DARPA Subterranean Challenge Tunnel Circuit. Tým CTU-CRAS vědců a studentů z katedry kybernetiky a z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v ní demonstroval multirobotický systém pro prohledávání oblastí postižených katastrofou. Tým CTU-CRAS obsadil první pozici v kategorii týmů, které nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí dosáhl třetího místa.

Tým ČVUT | Zdroj: ČVUT

Cílem DARPA Subterranean Challenge je otestovat systémy autonomních spolupracujících robotů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat podzemní prostory. Srpnový test byl zaměřen na schopnost robotů najít známky přítomnosti zavalených horníků v dolech postižených přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií. Podporu této technologie si dala za cíl americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA), která disponuje ročním rozpočtem 3,5 miliard dolarů a která v minulosti podobnou soutěží iniciovala rozvoj autonomních automobilů a dalších pokročilých technologií, které se po těchto soutěžích objevily na trhu. 

DARPA soutěže posouvají výzkumné výsledky směrem k průmyslovému uplatnění. V minulosti se tak stalo třeba u Grand Challenge v oblasti autonomních vozidel.

Tým CTU-CRAS se v reálném nasazení v uhelném dole v Pittsburghu vyrovnal týmům z nejlepších světových pracovišť včetně MIT, ETH, JPL, CSIRO, a většinu z nich překonal, čímž  získal výhru ve výši 200 000$. Rozhodující část robotického týmu tvořily pozemní terénní roboty, s jejichž použitím máme dlouhodobé zkušenosti jak z Evropských projektů, tak i z reálných průzkumných misí. Nasazení těchto robotů bylo pro úspěch stěžejní, přesně se lokalizovaly, byly schopny autonomně prozkoumávat terén, umožnily vytvořit bezdrátovou síť a posílat operátorovi přesné informace o mapě a o automaticky nalezených objektech, za které tým získal body.

Významným úspěchem také bylo, že naše drony dokázaly v dole zcela autonomně letět přes 200 metrů a rovněž zcela autonomně letět tam a zase zpět na povrch. Vyvinutá a v takto obtížných podmínkách otestovaná technologie navíc slibuje následné využití v navazujících projektech.

Zdroj: ČVUT