Stát vybral projekty, které podle něj mají šanci prorazit ve světě. Finančně podpoří detektor životních funkcí či nanokompozity

Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se představily exportní pojišťovnou a technologickou agenturou podpořené vědecké projekty. Státní instituce v nich spatřují zajímavý exportní potenciál. V minulosti z podobné podpory těžil například projekt senzorů do tachografů nákladních aut, bránící podvodům s povinnými pauzami řidičů.

Státní instituce EGAP a TAČR chtějí podpořit "originální české výzkumné projekty", které by mohly zaujmout ve světě. Třem vybraným a na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně prezentovaným projektům je EGAP připraven nabídnout exportní financování. "Jde nám o projekty s vysokou přidanou hodnotou," uvedl šéf EGAPu Jan Procházka. Technologická agentura se pak stará o jejich propagaci u odborné veřejnosti a potencionálních tuzemských investorů.

Spolupráce mezi pojišťovnou EGAP a agenturou TAČR již v minulosti umožnila například podporu vývozu pokročilých senzorů do tachografů v nákladních automobilech od táborské společnosti Lesikar. Tyto senzory, které vyvinula firma Lesikar, brání podvodům s povinnými pauzami řidičů.

Letos státní instituce vybraly tři jiné projekty z oblasti zdravotnictví, dopravní techniky a nanokompozitů.

Detektor životních funkcí člověka

Může pomoci při dopravních nehodách či požárech a dalších typech hromadných neštěstí. Elektrotechnická fakulta ČVUT, která je autorem tohoto výzkumu, řeší to, zda nalezený člověk žije a má-li smysl zahájit záchranné práce ihned, nebo se věnovat dalším přeživším.

Velkým problémem bývá, že z těla postižené osoby je obvykle viditelná část a rychle rozhodnout o poskytnutí pomoci je proto obtížné. Je třeba vymyslet přístroj, který dokáže identifikovat životní funkce člověka jako je teplota, tep, obsah kyslíku v krvi a zejména systolický a diastolický tlak, a to vše v řádu jednotek sekund, bezkontaktně a neinvazivně. Ideální je snímání životních funkcí pouhým přiložením k volné tkáni.

Nástroj k zavedení laserových technologií v dopravní technice

Analýza zbytkových napětí takzvanou rentgenovou difrakcí umožní zavedení laserových technologií v dopravní technice. Autorem projektu je Výzkumné a testovací centrum materiálů SVÚM a společnosti MATEX PM a Raptech. Laserové technologie se v dopravní technice zavádějí především díky jejich vysoké kvalitě a produktivitě, u dlouhých svarů také kvůli minimalizaci deformací.

Soustava pro měření zbytkových napětí v polykrystalických materiálech metodou rentgenové difrakce umožňuje mapovat strukturu sváru a stav zbytkových napětí, která jsou klíčová pro odhad délky životnosti svarů. Korelace výsledků technologických zkoušek, únavového chování svařenců a vývoj zbytkových napětí během celého cyklu jsou největšími přínosy projektu.

Hybridní nanokompozity

Ty mohou najít uplatnění v nejnáročnějších aplikacích pro letecký či automobilový průmysl, ve zdravotnictví a v řadě dalších odvětvích. Vyvíjí je společnost Synpo ve spolupráci s 5M a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. V rámci projektu byla připravena řada speciálně navržených koncentrátů, které poskytovaly vynikající elektrickou vodivost epoxidovým, polyesterovým nebo polyuretanovým pryskyřicím. A to při zachování jejich mechanických vlastností a minimálním dopadu na hostitelskou matici a bez významného zvýšení její viskozity a hustoty.

Autor: Michal Šenk
Zdroj: ihned.cz