82018Úno
Startupy mají v Česku těžké začátky. Rozjezd jim komplikuje byrokracie

Česko skončilo v prostředí pro zakládání firmy až daleko za některými rozvojovými zeměmi. Za nejlepšími evropskými zeměmi stále výrazně ztrácí. Globální firmy, jako Y Soft, se proto snaží podporovat nadějné technologické společnosti, aby jim usnadnily expanzi.

České startupy mají výrazně těžší podmínky než velká část jejich konkurentů ze zahraničí. Podle studie Světové banky je totiž založení firmy v Česku výrazně složitější, než ve většině zemí regionu. Ze 190 sledovaných států skončila Česká republika až na 81. místě. Mnohem lepší podmínky startupům poskytuje například sousední Slovensko, ale také Slovinsko, Maďarsko, Moldavsko nebo Ukrajina. I ta přeběhla Česko o šedesát jedna příček.

Podle odborníků Česko ztrácí také na další země východoevropského regionu. „Jako problematickou vnímám nedostatečnou a nekoncepční elektronizaci administrativy, kterou je potřeba pro začátek podnikání vyřídit a při chodu firmy následně vyřizovat. Skvělou inspirací je v tomto například Estonsko, které administrativní bariéru pro potenciální zájemce o podnikání snižuje na minimum a novou firmu stihnete založit během oběda a stačí vám k tomu váš mobil,“ říká Vojtěch Krmíček, který v Jihomoravském inovačním centru vede tým rozvoje podnikavosti a spin-offů.

„Sleduji však, že se i v této věci snaží stát dělat pozitivní kroky vpřed – zavedl možnost zplnoletnění mladých podnikatelů i snížení vkladu na 1 korunu, čehož naši klienti využívají,“ dodává Vojtěch Krmíček.

Složité prostředí dělá byznys agenturám

Podobně se na situaci dívají i zástupci dalších startupových akcelerátorů. „Ve srovnání se situací před několika lety je nyní relativně jednoduché založit v České republice firmu. Zejména společnost s ručením omezeným. Samozřejmě není to tak snadné, jako v jiných zemích, například ve Velké Británii. Tam můžete vše udělat online a pak si doslova stáhnete vaši novou společnost z internetového portálu Companies House,“ upozorňuje Cedric Maloux, ředitel pražského akcelerátoru StartupYard.

Na skutečnost, že v České republice není snadné založit firmu, podle něj ukazuje také fakt, že v zemi působí řada agentur, které se touto oblastí zabývají. Pokud by byl proces jednoduchý, nebyly by podobné společnosti potřeba. Založení firmy v Česku navíc stále vyžaduje administrativní kroky, jako je cesta k notáři nebo několik ověřených podpisů.

„Ve StartupYard si myslíme, že všechny potřebné procesy by měly být dělány online, pokud chce být Česko v této oblasti efektivnější,“ dodává Cedric Maloux.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je však se současným stavem spokojené. „Díky provedeným změnám v legislativě, například v živnostenském zákoně, v zákoně o obchodních společnostech a družstvech, v zákoně o soudních poplatcích a jiných, nepředstavuje založení firmy v současné době velkou zátěž,“ říká mluvčí ministerstva František Kotrba.

Osoba podnikající na základě živnostenského zákona i osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí podle něj splnit registrační povinnost, tedy ohlášení podnikání či živnosti na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě prostřednictvím Jednotného registračního formuláře a při uhrazení správního poplatku 1000 korun.

Poplatky za založení klesly

K ohlášení lze využít také kontaktního místa veřejné správy – Czech Pointu, navíc za poplatek 50 korun. „Podnikání lze zahájit dnem zápisu. Živnostenský úřad je povinen provést zápis do pěti pracovních dnů ode dne doručení ohlášení,“ pokračuje František Kotrba.

Podniky fungující na základě zákona o obchodních společnostech a družstvech musí svou společnost nejprve založit smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Právnická osoba musí být zapsaná v obchodním rejstříku. Pokud zápis do obchodního rejstříku obstará pro společnost s ručením omezeným notář, nutné náklady se spojené se založením podniku jsou ve výši přibližně 100 eur, tedy asi 2500 korun.

„Díky novele zákona o soudních poplatcích, byly učiněny kroky ve zjednodušení zápisů přes notáře a došlo ke snížení hrazených poplatků. Došlo k osvobození společností s ručením omezeným od soudního poplatku a snížení odměny notáře za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání,“ podotýká František Kotrba. Rovněž v tomto případě lze podnikání zahájit po zápisu do rejstříku, v tomto případě obchodního, na který mají notáři nejvíce pět pracovních dnů. V porovnání s těmi nejlepšími zeměmi je však i tento postup zdlouhavý a náročný.

Opatrní investoři

Administrativní zátěž však není jedinou nevýhodou, kterou musejí české startupy překonávat. Především v počátcích jim chybí peníze. Investoři v Česku, na rozdíl od zemí západní Evropy, dávají před nadějnými technologickými firmami přednost například nemovitostem.

Potvrzují to i zkušenosti brněnské společnosti Y Soft, která se ze startupu změnila v globální firmu. „Pro Y Soft, jehož řešení od začátku stojí na kombinaci vlastního softwaru a hardwaru, bylo nejtěžší sehnat dostatečný kapitál, který by umožňoval zajistit efektivní výrobu hardwaru a v termínech realizovat rostoucí počet zakázek,“ vzpomíná zakladatel a ředitel Y Soft Václav Muchna.

„Později, když se Y Soft rozhodl vyrábět hardware vlastními silami, bylo nejtěžší vypořádat se s chybějícím know-how ohledně certifikací, logistiky a dalších oblastí spojených právě s dodávkami hardwaru,“ pokračuje Václav Muchna.

Y Soft se proto nyní snaží nadějným strtupům jejich rozjezdy ulehčit. Kromě toho, že do některých z nich investuje, poskytuje jim také poradenství v oblastech certifikace, logistiky, nebo nastavení globálních obchodních kanálů. Tedy v oblastech, které obvykle pro startupy představují největší úskalí a berou jim čas na vývoj. Y Soft rovněž s nadějnými startupy sdílí své nové prostory, které jsou třikrát větší, než ty původní.

„Rozhodli jsme se nabídnout startupům, které jsou v podobné situaci jako Y Soft před 15 lety, možnost využít naše nově rozšířené výrobní kapacity i know-how. Příkladem je třeba startup Sewio, který patří do portfolia naší investiční divize Y Soft Ventures. Aktuálně firma přijímá objednávky, jejichž dodávka počítá s výrobou v řádech tisíců kusů hardwaru, který je součástí jejich řešení pro digitalizaci pohybu uvnitř budov. Díky naší nové výrobě nemají problém takové objednávky včas vyřídit a mohou se soustředit na další vývoj a rozvoj byznysu,“ popisuje Václav Muchna.

Co je vlastně startup?

Stát v Česku stále hledá způsob, jak startupy komplexně a dlouhodobě podporovat. Na začátku však potřebuje vyřešit, jak vůbec startupy definovat. „Slovo startup skloňují lidé už tak často, že se z něj vytrácí obsah,“ říká Václav Pavlečka, šéf startupového fondu Air Ventures.

Pořadatelé letošní konference Startup World Cup & Summit proto uspořádali průzkum, ve kterém se snažili zjistit, co lidé považují za startup. Dotazovaní v 91 procentech hlasovali, že startupem je firma, která je postavena na inovativní myšlence. Více než polovina by za startup označila i vývojářské týmy, které pracují na internetových projektech.

Potíž je také v tom, jak dlouho je možné firmu za startup považovat a zda společnosti, které již dosáhly na globální trh, do této kategorie stále spadají. „Například Kiwi.com, které Forbes NEXT zvolil coby nejúspěšnější český startup loňského roku, označilo za startup jenom 36 procent respondentů,“ komentuje výsledky průzkumu Václav Pavlečka.

„Jednotná definice startupu neexistuje. Klíčové jsou tak inovace, které firma musí do daného oboru přinést. Giganti jako AVG a Avast také začínali jako startupy, jen je tak nikdo nenazýval,“ říká Karel Kučera, generální ředitel agentury CzechInvest, která je jakýmsi koordinátorem aktivit podporujících českou startupovou scénu.

„Informace o českých startupech, investorech i inkubátorech shromažďujeme na portálu CzechStartups.org. Zároveň máme vlastní programy, které rozvoj českých začínajících inovativních podnikatelů podporují, od jejich úplných počátků až po kontakt s potenciálním investorem. Příkladem je i náš kosmický inkubátor ESA BIC Prague,“ dodává Karel Kučera.

Nejasnost definice potvrzují i další odborníci. „Problematické označení startup potvrzuje i náš dosavadní průzkum v rámci první skutečně hloubkové studie v České republice, nazvané jak jinak než Startup Report. A není problematické jen čistě kvůli přesné definici a vymezení startupů, to slovo láká i popuzuje také po emoční stránce. A je třeba hledat proč,“ podotýká Petr Lemoch, šéf investiční společnosti Keiretsu Forum CEE.

Pro zakladatele startupů je podle něj tento výraz často jakýmsi odznakem něčeho, co jim dává svobodu jednat rychle, nepředvídatelně, ale s o to větší rozhodností. „Širší veřejnost ho často bohužel vnímá jako nafouknutou bublinu, s čímž je potřeba do budoucna pracovat – skvělé startupy jsou hlavně příležitostí pro naši ekonomiku i společnost,“ uzavírá Petr Lemoch.

Autor: Dalibor Dostál
Zdroj: businessinfo.cz