Podle představ ministra průmyslu a obchodu by se mělo Česko stát líhní technologických start-upů, jako jsou nyní Izrael, Estonsko, Skandinávie, Británie a především USA. Tento týden Jan Mládek podepsal dohodu s Evropským investičním fondem (EIF) o zřízení fondu rizikového kapitálu.

Na nový rozvojový projekt se vydá 1,5 miliardy. Ministerstvo dá 1,1 miliardy a EIF zbytek z určené částky.

Peníze půjdou na podporu začínajících firem, které mají postupně nahrazovat "montovny". Ty sice Česku dosud přinášejí tisíce pracovních míst, jejich majitelé se ale mohou přesunout na východ, a v tuzemsku je tak podle Mládka nutné se zaměřit na budování domácího byznysu s vysokou přidanou hodnotou.

O státním fondu na podporu budoucích technologických lídrů, jakým je nyní třeba český Avast, se mezi politiky mluví už pět let.

Hned po svém startu přitom tento rozvojový program čelí problémům. Na trhu je příliš peněz a málo nadějných projektů, o které se navíc vede tvrdý boj. Investoři a experti proto varují, že výsledek může být opačný, než vláda doufá. Trh se novou finanční injekcí může pokřivit a na start­upovou scénu se vrhne špatné světlo.

"Peněz, které hledají začínající firmy, je prostě dost. To jde ruku v ruce s tím, že obecně je na trhu hodně peněz, jsou nízké, ne-li záporné úroky, takže každý, kdo má volné prostředky, přemýšlí, kam by je vložil. V téhle tržní situaci otevřít nový fond a přinést další likviditu mi přijde bláznivé," míní úspěšný investor Ondřej Bartoš z fondu Credo Ventures.

Jeho slova potvrzují i nedávné akvizice. Nakupoval například zakladatel internetového obchodu Mall.cz Ondřej Fryc, volné miliardy mají také fondy RSJ Private Equity. Ofenzivu směrem ke start-upům vyhlásily i ČEZ či O2. Nadějný start-up tak peníze najde snadno.

Málo start-upů

Podle Viktora Fischera, šéfa startupové divize Rockaway Ventures, je podstatná také otázka, kam přesně peníze půjdou: "Kdyby šly peníze do podpory inkubátorů projektů nebo různých technologických center, tak to rozhodně smysl má. Start-upy, které už jsou ale ve fázi, kdy mají produkt, by na státní podporu spoléhat neměly."

Skeptický jako Bartoš je i Ondřej Raška z investiční skupiny Miton. Problém je podle něj nejen s nedostatkem nápadů pro nové projekty, ale i s nedostatkem lidí na pracovním trhu. Pomohlo by i méně papírování s vízem pro cizince, kteří v Česku chtějí pracovat.

"Lepší by bylo, aby stát zjednodušil zakládání firem, pomohl finančně technologickým školám. Zjednodušil nabírání odborníků ze světa. Velmi těžko se sem totiž dostávají programátoři z východních zemí, i když jsou fantastičtí," tvrdí Raška. Podle prohlášení politiků to však nevypadá, že by sem zahraniční pracovní sílu chtěli pouštět, navzdory přání firem.

Podle Bartoše se na trhu objeví asi 300 start-upů ročně. Podporovat má cenu ale jen několik desítek s dobrým nápadem. I přes malou nabídku adeptů na podporu si však ministerstvo za projektem stojí. "Iniciativa, kterou nyní spouštíme, představuje nový krok ve veřejné podpoře inovací v České republice," prohlásil ministr Mládek.

Kde najít šéfy

Podstatné bude i to, jací odborníci budou fond spravovat a peníze rozdělovat. Ministerstvo a EIF začnou hledat manažery společného fondu rizikového kapitálu. "V nejbližších měsících EIF vydá výzvu, kterou chce oslovit manažery, kteří by se o fond mohli starat," sdělil mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba. Po zveřejnění výzvy budou mít zájemci dva měsíce na podání přihlášky.

Najít ty správné lidi nebude snadné. "Bude hodně záležet na tom, jaké manažery ministerstvo do vedení fondu přiláká a jak je ke spolupráci bude motivovat," říká Silke Horáková, šéfka asociace CVCA, která sdružuje české venture kapitálové investory.

Manažeři zavedených fondů se ale do využití svých zkušeností ve státních službách moc nehrnou.

"Máme hodně práce s vlastními investicemi a vlastním fondem a nepřipadalo by to pro nás v úvahu. Podobně to vidí i ostatní," říká Raška.

Další jsou zdrženliví. "To je natolik hypotetická možnost, že bychom ji řešili až v momentě, kdy by nastala," nechtěl spekulovat Fischer z Rockaway Ventures.

Když ministerstvo hledalo správce státního fondu před několika lety, přihlásili se mu zájemci, kteří s rizikovým investováním do start-upů neměli moc zkušeností.

Celkem loni v Česku změnilo majitele 202 firem, které se prodaly za 235 miliard korun. Meziročně se tak počet prodaných tuzemských společností zvýšil o 41 procent. Hodnota prodaných firem byla navíc oproti roku 2015 vyšší o 150 procent.

Nákupní apetit v letošním roce by se navíc mohl inspirovat nedávným prodejem softwarové společnosti Apiary. Tu investiční fondy, mezi nimiž bylo i české Credo Ventures, prodaly americkému IT gigantu Oracle za "nízké jednotky" miliard korun.

Autor: Jakub Zelenka

Zdroj: ihned