Přírodní náplasti z CEITEC pomohou hojit popáleniny bez jizev

Těžce popálení pacienti mají díky moderní medicíně velkou šanci na přežití a úspěšný návrat do normálního života. Zásadním problémem jsou zejména tuhé a nevzhledné jizvy, které mohou působit kosmeticky nebo funkčně nepříznivě a snižovat tak kvalitu života po popálení. Tomu by mohl být konec díky speciálním náplastem, které vyvíjí vědci z CEITEC VUT. Materiál je vyrobený téměř výhradně z rostlin a má potenciál vytvořit ideální prostředí pro podporu vlastního procesu regenerace v kožní vrstvě dermis. Dokáže také zamezit nebezpečné infekci, a to levněji, než nabízí v současnosti dostupná řešení.

Katarína Kacvinská, která se na vývoji unikátního materiálu podílí, se o tématu dozvěděla až po letech studia: „Studovala jsem na Fakultě chemické VUT a na Erasmu v Portugalsku jsem se poprvé setkala s tkáňovým inženýrstvím a zalíbilo se mi to. Po návratu do Brna jsem se doslechla o Lucy Vojtové a jejím výzkumu a v rámci diplomové práce jsem se začala zabývat náhradou kožní tkáně po popálení.“ Diplomová práce byla pro Kacvinskou velmi náročná a po úspěšném absolvování se rozhodla nepokračovat na doktorské studium. Po čase jí ale začal výzkum chybět a dnes je doktorandkou na CEITEC VUT. Se svým výzkumem dokonce loni uspěla v soutěži Brno Ph.D. Talent.

V laboratořích pracuje na vývoji dvouvrstvého krytí na hluboké rány, tedy jakési náplasti, která dokáže buňkám v těle poskyto- vat ideální podmínky pro hojení a vytváření nové pokožky. „Z dostupných informací mi vyšlo, že největším problémem pro tělo, které se hojí po po- páleninách, je zánět a nedostatečná vlhkost místa, které se léčí. Buňky přitom potřebují čisté prostředí, aby mohly pracovat. Chyběla mi vrstva, která by byla krycí, udržovala vlhkost na ráně a byla antibakteriální. Zároveň ale tou vrstvou musí k ráně přicházet kyslík,“ shrnuje část svých cílů studentka. Vytvořila proto dva materiály s různými účinky. „Spodní vrstva je z kolagenu, který se dokáže vstřebat a podpořit regeneraci chybějící dermis. Vrchní vrstva je ze speciálního antibakteriálního hydrogelu, který vlhčí ránu, nepropouští nečistoty a ránu čistí. Zatímco by kůže dorůstala, měnila by se jednou za čas pouze vrchní vrstva.“

U současné léčby popálenin, kdy se rána překrývá, někdy při výměně krytí může dojít ke stržení již dorostlé kožní tkáně a zpomalení hojení. Řeč přitom není jen o lehkých povrchových popáleninách. „Pokud si kůži spálíte jen lehce, je poškozená tenká vrstvička epidermis, která se časem dokáže sama zahojit. Jakmile už jde zranění do hloubky, to znamená třeba do vrstvy dermis, tělo při hojení reaguje tak, že se nad ránou stáhne kůže, ale protože chybí hlubší část pokožky, vznikne jizva. Naším cílem je umět nechat dorůst hlubší vrstvy kůže a jizvám tak zabránit,“ vysvětluje Lucy Vojtová, která se na CEITEC dlouhodobě věnuje pokročilým biomateriálům pro medicínu. 

Dorůstání hlubších vrstev má napomoci právě spodní vrstva této náplasti. Její materiál slouží buňkám jako jakési lešení, které využijí pro dostavbu chybějící tkáně. Pokud buňky zjistí, že se v okolí vyskytuje neporušená kůže, automaticky ji začnou tvořit i z poskytnutého vstřebatelného materiálu. Horní materiál na bázi hydrogelu podobného třeba náplastem na puchýře se v průběhu léčení vyměňuje a po zahojení sloupne. Navíc ani při léčbě vizuálně neruší, protože v tenké vrstvě má stejnou barvu a texturu jako lidská pokožka. 

Odborníci pracují téměř výhradně s přírodními materiály, které podle Lucy Vojtové nejsou automaticky lepší než synteticky vyrobené, ale mají řadu nesporných výhod: „Nejčastěji se jedná o látky získané z rostlin. Přírodní materiály mají často samy o sobě antibakteriální vlastnosti, umělým materiálům tyhle schopnosti musíme vždy dodávat. Na některé rostliny nejdou plísně, některé se zase umí velmi dobře samy hojit. Přírodní materiály jsou obnovitelné, takže pokud potřebujeme velké množství, vychází poměrně levně. To je velmi důležité pro koncovou cenu, aby si je lidé mohli dovolit a pacientům to zkvalitnilo život.“

Na vývoji unikátních náplastí pracují vědci z CEITEC VUT mimo jiné s lékaři z popáleninového centra FN Brno.

Autor: Tereza Kadrnožková
Zdroj: CEITEC
Ilustrační foto: pixabay.com