Prestižní Akademické prémie 2019: uspěli archeolog, fyzikální chemik a matematik

Nejvýznamnější vědecké ocenění v České republice, Akademickou prémii, letos obdrželi Michal Ernée z Archeologického ústavu Praha, Martin Kalbáč z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Milan Paluš z Ústavu informatiky. Ocenění, spjaté s finanční podporou až do výše 30 milionů korun, jim předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se slovy: „Buďte vzory pro mladé!“

Na slavnostní ceremonii každého z laureátů představil videomedailon, v němž popisují nejen svoji práci, ale třeba i způsob relaxace. „Když nepracuju, tak jedu do práce nebo z práce, anebo čtu detektivky, protože po návratu z práce na intelektuální činnost nemám vůbec sílu,“ vtipkuje archeolog Michal Ernée, který se v poslední době věnuje hlavně analýze pohřebišť ze starší doby bronzové. „Nejvíce mě fascinuje to, že žijeme v takové bouřlivé době: téměř každým rokem se objeví nějaká nová analýza, kterou můžeme při výzkumu kosterních pozůstatků použít,“ dodává. Jako revoluci v archeologii pak vnímá testy DNA, které vědcům podle Ernéeho v budoucnu mohou přinášet „nové a převratné poznatky o minulosti lidstva. „Ale jsme teprve na začátku,“ upozorňuje Ernée.

Materiály budoucnosti i změny klimatu

Po Ernéem si prestižní ocenění převzal fyzikální chemik Martin Kalbáč, který má řadu zahraničních zkušeností. „Můj výzkum se nejvíce týká nanomateriálů a v současné době se nejvíce zabýváme grafenem a příbuznými dvojdimenziálními materiály. Tyto materiály připravujeme, měříme jejich vlastnosti a pak se snažíme pro ně najít aplikace,“ uvádí fyzikální chemik Martin Kalbáč s tím, že grafen se dá uplatnit jak v kompozitech, ale pro svou vodivost může najít využití třeba i v senzorech. Poprvé s tímto materiálem přišel do styku před 10 lety na stáži v Massechusettském technologickém institutu v USA, po svém návratu pak v Česku sestrojil aparaturu pro jeho přípravu.

„Zabýváme se matematickými metodami a počítačovými algoritmy, které slouží k analýze časových řad. Časová řada, to je soubor dat, který se vyvíjí v čase: můžeme si to představit jako nějaký signál,“ vysvětluje princip své práce matematik Milan Paluš a dodává, že vědci hledají v těchto signálech opakující se vzorce, z nichž vyvozují řadu důležitých poznatků v oblastech fyziky, ekonomie, klimatologie i neurologie. Zajímají je jak signály, které zachycují teploty na povrchu moře, ale i záznamy elektrické aktivity mozku, například pacientů trpících epilepsií. Tento rodák ze Slovenska podle svých slov nemá také příliš času na koníčky, ale rád cestuje a fotografuje.

Nový tým či technické vybavení

Akademická prémie neboli Praemium Academiae se udílí již třináctým rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat skutečnou vědeckou excelenci. „Chceme našim nejlepším vědcům vytvořit takové podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Grant až do výše 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v průběhu šesti let a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

O udělení Akademické prémie rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků, a to na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu. Kromě odborných životopisů a rámcové představy o zaměření vlastního výzkumu musejí vybraní kandidáti předložit také rozvrh využití grantu. Laureáti zároveň po dobu trvání finanční podpory získávají statut hosta Akademického sněmu AV ČR.

Profily oceněných najdete zde.

Autor: Alice Horáčková
Zdroj: AV ČR