Pozdní mráz ničí listnaté lesy Evropy

Jarní mrazíky, které se v posledních pár letech stávají pravidelným úkazem, dokážou napáchat škody v sadech, ale i v běžných lesích. Dokazují to výsledky mezinárodního výzkumu, který analyzoval vrozené strategie odolnosti dřevin v souvislosti s výskytem pozdních jarních mrazů v posledních téměř šedesáti letech. Na studii publikované v  prestižním vědeckém časopise PNAS se podíleli i výzkumníci z Akademie věd ČR.

Vědci srovnávali porosty ve stejném podnebném pásmu na třech kontinentech a zjistili velké rozdíly. Zatímco stromy ve východní části Severní Ameriky pozdní jarní mráz nerozhodí, listnáče v Evropě a Asii může téměř zdevastovat. Jak je to možné? Na východě severoamerického kontinentu jsou propady teploty pod nulu i na sklonku jara běžné. A proto mají tamní druhy dřevin tzv. pozdě rašící listy. Pro jejich evropské a asijské kolegy jsou však tyto opožděné mrazíky novinkou posledních let, a tak podobně výhodnou vlastnost nemají.

Vzhledem k těmto vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci v nové studii odhadují, že se bude poškození mrazem zvyšovat u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu. Nárůst tohoto druhu poškození v lesích severoamerických by však měl být pouze desetiprocentní. Tyto výsledky jasně ukazují, že se bude muset změnit systém hospodaření v evropských lesích, zejména co se týká způsobu obnovy porostů.

Nedčekaným zjištěním je i to, že vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Vědci předpokládají, že v některých horských polohách například ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů však může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek. Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Lví podíl projektu CzechTerra

Vědci v rámci výzkumu vycházeli z údajů o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí, které pocházejí z patnácti stovek druhů dřevin. „Jsem velmi rád, že k této zajímavé studii mohly přispět naše cenné údaje Inventarizace krajiny CzechTerra,“ uvádí Emil Cienciala za IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a Ústav výzkumu globální změny AV ČR ‒ CzechGlobe.

Projekt CzechTerra je příkladem spolupráce ústavů IFER a CzechGlobe iniciované již před dvanácti lety. „Tyto údaje zahrnují přes jedenáct set navštívených ploch rozesetých po celé republice a přes pětatřicet tisíc individuálně změřených stromů. Samotný sběr a kompilace vstupních dat představují pro tuto studii nedocenitelnou hodnotu,“ uzavírá vědec.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com