Oblast výzkumu, vývoje a inovací hraje významnou úlohu v konkurenceschopnosti každé země. Nejinak je tomu u nás. Nutnou podmínkou k tomu, aby co nejvíce vynálezů a inovací našlo uplatnění na trhu, je účinná spolupráce firemní a výzkumné sféry. Sem patří jak soukromé výzkumné organizace, tak i vysoké školy, ústavy Akademie věd či další státní či polostátní organizace a instituce. Co je potřeba v našem systému změnit a jak vypadá současná situace z pohledu nejsilnějšího zaměstnavatelského svazu v zemi, Svazu průmyslu a dopravy České republiky? Množství úspěšných příkladů stále roste a měly by sloužit jako vzory ostatním. Stále však existují bariéry v komunikaci obou sektorů či panuje vzájemná nedůvěra.

Stát by měl připravit vhodné podmínky, aby byly motivovány obě zainteresované skupiny. Za příklad mohou sloužit programy podpory Technologické agentury ČR či ministerstva průmyslu a obchodu, kde je spolupráce bonifikována. Od minulého roku lze také využít daňové zvýhodnění na nákup služeb od výzkumných organizací. Vznikají rovněž centra pro transfer technologií při univerzitách a tématy spolupráce v aplikovaném výzkumu se zabývá i nová strategie Akademie věd ČR.

Motivaci výzkumných organizací ke spolupráci lze zajistit také v rámci jejich hodnocení. Dokud se výzkumníkům více vyplatí psaní článků než práce na konkrétním výzkumném problému, jejich přesvědčování ke spolupráci půjde obtížněji.

Mnoho firem je zvyklých spolupracovat s výzkumnými organizacemi nejen v České republice, ale také v Evropě či ve světě. Zatímco podniky ale vydávají nejvíce prostředků v automobilovém, strojírenském, opravárenském a elektrotechnickém průmyslu, což je dáno i jejich zastoupením v rámci zpracovatelského průmyslu, především ve vládním sektoru výrazně převažuje zaměření na přírodní vědy. O významu spolupráce vypovídá také objem soukromých prostředků, které představovaly ve vládním sektoru tvořeném především ústavy AV ČR jenom 1,9 miliardy Kč, a ve vysokoškolském sektoru dokonce půl miliardy. Svědčí to o obrovské příležitosti ke sblížení obou světů.

Dalším důležitým ukazatelem významu výzkumu, vývoje a inovací v hospodářství státu je výše finančních prostředků, které jsou určeny pro tuto oblast. Nedávno zveřejněná data Českého statistického úřadu za minulý rok ukazují rekordní celkové výdaje na vědu a výzkum ve výši 85 miliard Kč. Na meziročním nárůstu se podílely především firmy, které investovaly ze svých zdrojů o 5,5 miliardy Kč více. Ač podíl soukromých zdrojů na vědu a výzkum vzhledem k HDP patří u nás k jedněm z nejvyšších v rámci nových zemí EU, stále je vysoká potřeba přímých veřejných zdrojů pro tento segment. Kromě určité podkapitalizace tuzemských firem hraje roli i nižší rozvinutost alternativních způsobů financování. Svaz průmyslu a dopravy ČR je proto znepokojen nepříznivým vývojem situace v podpoře aplikovaného výzkumu, která se od roku 2012 snižuje. Letos jsme na polovině objemu roku 2012 a pravděpodobně v roce 2018 se dostaneme na méně než třetinu. Dokonce letos, za poslední roky poprvé, nebyla vyhlášena žádná relevantní soutěž na podporu projektů aplikovaného výzkumu.

Je třeba zastavit tento propad financování. Tlaky na státní rozpočet se však budou zvyšovat. Po vybudování nových výzkumných center ze strukturálních fondů EU, mezi která patří osm center excelence a 40 regionálních vědecko-výzkumných center, bude potřeba zajistit jejich nákladný provoz. Zřejmě se využijí prostředky z nového programovacího období, ale stěžejní role bude na státním rozpočtu.

Otázkou také je, jak se podaří zajistit financování po roce 2020, kdy zřejmě nebudou takové příjmy z EU, které nyní tvoří ve vědě a výzkumu cca 15 procent.

Věřím, že v příštích letech dojde k proměně prostředí, kdy budou nastaveny vhodnější podmínky pro aplikovaný výzkum a firmy ve spolupráci s výzkumnými organizacemi budou přispívat vysokou přidanou hodnotou k růstu hospodářství.

Zdroj: Hospodářské noviny