Oteplování brzdí i lesy na Borneu, zjistil mezinárodní tým s českými vědci. Stromy ale ustupují olejným plantážím

Vědci již před lety zjistili, že ničení deštných pralesů v Amazonii a v Africe může zhoršovat globální oteplování. Nově se jim však povedlo podložit fakty, že stejný efekt má i postupující likvidace tropických deštných lesů v Asii. Dlouhodobého výzkumu na třetím největším ostrově světa Borneo se účastnili také čtyři čeští vědci.

"V posledních letech pozoruji dramatické změny. Dříve nedotčené nebo jen málo narušené lesy vyčistí stroje až na holou půdu a les zcela zmizí," řekl HN Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Martin Dančák, autor: Martin Svátek

 

Kdysi rozsáhlé lesy ostrova ustupují pěstování palmy olejné − olej z ní se používá hlavně v potravinářství. Ze tří zemí, jež se na ostrově rozkládají, na produkci oleje nejvíce sází Indonésie. "Za posledních 40 let tu těžba dřeva a palmové plantáže zničily téměř polovinu přirozených lesů," zdůraznil další z vědců Stanislav Lhota z České zemědělské univerzity.

Na životní prostředí planety to může mít zásadní vliv. Stejně jako například v Amazonii, i tropické deštné lesy na Borneu vytrvale odčerpávají z ovzduší oxid uhličitý a zmírňují tak dopady globálního oteplování. Vědci tamní lesy zkoumají už desítky let, díky tomu své závěry mohli podložit velkým množstvím dat.

Výsledky jejich výzkumu zveřejnil na konci prosince jeden z nejuznávanějších vědeckých časopisů na světě Nature Communications. "Data se začala sbírat, ještě než jsem se narodil," říká třiačtyřicetiletý botanik Dančák a připomíná, že výzkum trvá už od konce 50. let minulého století. Osobně se na něm podílí už 10 let.

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy jsou vedle Dančáka a Lhoty také další dva Češi, poukazuje na to, že tropické deštné lesy mohou bránit oteplování ovzduší jen tehdy, pokud zabírají velkou souvislou plochu a lidé je neničí svou činností.

Jestliže se prales začne kácet a jeho plocha se zmenšuje, schopnost lesa pohlcovat oxid uhličitý rychle klesá. Prořídlý les naopak začíná plyn, který způsobuje oteplování, do ovzduší uvolňovat. Rozloha hraje důležitou roli i proto, že na okrajích lesa stromy více odumírají.

Kromě plochy je přitom klíčové, kolik stromů v pralese roste a jak jsou mohutné. Zjednodušeně řečeno − kolik dřeva tam je. Aby to mohli účinněji změřit, vyvinuli čeští vědci v čele s Martinem Svátkem z Mendelovy univerzity novou metodu, která práci zrychluje. "Používáme terénní počítač, laserový dálkoměr a elektronický kompas. Nemusíme běhat po lese s pásmem a odměřovat vzdálenosti ke stromům, ale zvládneme to změřit z jednoho místa," popisuje Dančák.

Zdroj: ihned.cz