Nové srovnání inovací v Evropě: zlepšení i nerovnoměrný vývoj

Evropská komise zveřejnila nový žebříček evropských inovací. K hlavním zjištěním patří to, že inovační výkonnost v minulém roce pokračovala ve svém růstu, ale mezi jednotlivými státy v tomto směru panuje značná nerovnost. Celkově se dá hovořit o zlepšení v patnácti státech i přes velké rozdíly mezi členskými zeměmi. Lídrem v inovacích zůstává Švédsko a k nejrychleji rostoucím inovátorům se řadí Litva, Malta, Nizozemí, Rakousko a Velká Británie. U zemí, kde došlo ke zlepšení oproti předchozím rokům, je pokrok přičítán soukromým investicím, výzkumným systémům a duševnímu vlastnictví. Slabší stránkou jsou dopady na zaměstnanost, prodej a finance. Výrazné strukturální rozdíly panují  v podílu malých a středních i velkých podniků na obratu v jednotlivých zemích,  v podílu špičkových podniků na výdajích na výzkum a vývoj, v HDP na osobu a v hustotě populace. Z celosvětového pohledu dohání Evropa Kanadu a Spojené státy, ale stále vede Japonsko a Jižní Korea. Nejrychlejšího pokroku dosahuje Čína.

Od roku 2010 klesl inovační výkon České republiky o 3,5 % a ocitla se tak na 17. místě těsně za evropským průměrem a spadá mezi střední inovátory, mezi novějšími členy EU si však vede celkem dobře. Za silné stránky jsou považovány investice a dopady na obchod a zaměstnanost. Mezi slabiny patří duševní vlastnictví, inovátoři a propojenost.

V době globalizace a rychlých technologických změn jsou inovace podstatné pro prosperitu a ekonomiku jako takovou. Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas okomentoval nové srovnání inovací slovy, že je stále dost co zlepšovat, a proto EU činí v rámci programu Horizon 2020 a jeho pilotní Evropské rady pro inovace (EIC) konkrétní kroky na podporu průlomových inovací.  Podmínky pro inovace se také snaží podpořit iniciativy Start up a Scale up a New Skill Agenda.

Letošní srovnání bylo vypracováno za pomoci nové metodiky, která více zohledňuje schopnosti, digitální připravenost, podnikání a inovační partnerství veřejného a soukromého sektoru. Nejvíce se inovační výkonnost zvýšila v oblasti společného mezinárodního publikování, širokopásmového připojení, počtu absolventů vysokých škol a doktorátů a ve školení v informačních technologiích. Silný pokles byl zaznamenán u investic rizikového kapitálu a podílu malých a středních podniků na zavádění inovací. V příštích dvou letech je očekáván dvouprocentní nárůst inovací.

Žebříček srovnávající pokrok členských států EU v inovacích je k dispozici ZDE spolu s odkazy na zprávy k jednotlivým členským státům včetně informací k České republice. Dále bylo zveřejněno schéma regionálního inovačního srovnání provedeného na základě menšího počtu ukazatelů viz obrázek.

Schéma regionálního inovačního srovnání | Evropská komise

 

Schéma je rozděleno na 220 regionů ve 22 členských státech a navíc v Norsku, Srbsku a Švýcarsku. Zde jsou Praha a Bratislava uvedeny jako příklady toho, že úspěšná regionální centra mohou existovat i ve státech se střední mírou inovací vedle center jako je Stockholm nebo Kodaň, tedy míst v zemích, které jsou co do inovací na špičce.

Shrnutí srovnávacího přehledu v češtině a dalších jazycích najdete ZDE.

Zdroj: grant-garant.cz, Evropská komise