Nové hodnocení výsledků výzkumu by umožnilo srovnání se světem

Praha – Tým českých i zahraničních odborníků vedený britskou poradenskou firmou Technopolis vypracoval návrh nového způsobu hodnocení tuzemského výzkumu. Ten by se měl opírat mimo jiné o posudky zahraničních expertů na daný obor. Na rozdíl od současné metodiky založené na bodování výsledků výzkumu by měl umožnit mezinárodní srovnání. Novinářům to dnes řekla odborná garantka projektu Jitka Moravcová. Výstupem by neměla být jen „známka“, ale také souhrn konkrétních doporučení, dodala.

foto

Mikroskop, věda, genetika – ilustrační foto. ČTK Vondrouš Roman

Nový způsob hodnocení, který vznikl v rámci evropského projektu IPN Metodika a vychází z metod používaných v zahraničí, by výzkumné organizace hodnotil na základě pěti hlavních kritérií. Vedle souhrnu všech výstupů, které jsou hlavní součástí současného hodnocení, by se mnohem důkladněji zaměřil na excelentní výsledky dané organizace. Hodnotilo by se také její výzkumné prostředí, tedy například způsob řízení, členství v národních a mezinárodních výzkumných komunitách a společenský dopad výzkumu.

Zahraniční hodnotitelé by se měli zaměřit především na výsledky, které samy organizace označí jako excelentní. Mělo by jít o jedno až dvě procenta nejlepších výsledků. Výzkumnou organizací jsou například fakulty veřejných vysokých škol nebo ústavy Akademie věd.

V hodnoticích panelech by vedle zahraničních expertů měli být čeští konzultanti, kteří budou své kolegy informovat o domácím kontextu, ale nebudou sami hodnotit. Na nestrannost a vyváženost hodnocení by měly dohlížet takzvané hlavní panely pro jednotlivé skupiny oborů. Každé kritérium by se mělo hodnotit na pětiúrovňové škále, ale garant projektu Daniel Münich zdůraznil, že známky by neměly být to nejvýznamnější. „Důležitější než známka je ta psaná informace, co by se mohlo změnit,“ poznamenal.

Zatímco nyní je na bodovém zisku z hodnocení výzkumu přímo závislé financování, nově by podle Münicha měla být tato vazba jen částečná, více by se měly výsledky hodnocení promítat do řízení organizací. O konkrétní formě, jak bude z hodnocení vycházet financování, se bude ještě jednat.

Reakce na nový návrh ve vědecké komunitě nejsou podle Moravcové nijak nadšené a závisí na tom, o jakou výzkumnou instituci jde. Zatímco Akademie věd s podobným typem hodnocení již částečně pracuje a je mu poměrně nakloněna, postoj veřejných vysokých škol je rezervovanější. „Ale postupem času se to mění, protože si uvědomují, že se bez toho v mezinárodním měřítku neobejdou,“ poznamenala Moravcová.

Aktuálně je systém pilotně ověřován. Pod panely zaměřenými na přírodní vědy, inženýrství a humanitní vědy funguje devět oborových panelů. Ty mají 41 členů, z toho 35 cizinců. Výsledky ověřování by měly být k dispozici na podzim.

Přechod na nové hodnocení v praxi záleží na postoji vlády, především Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Pokud bude politická vůle, mohlo by se na nový systém přecházet postupně od roku 2016. První hodnocení by se mohlo uskutečnit v roce 2018, podle Moravcové by ještě nemuselo mít důsledky pro financování. Další by pak mohlo přijít po třech letech, po nastartování systému by se měly výsledky výzkumných organizací hodnotit ve zhruba pětiletých intervalech.

Zdroj: České Noviny