Nobelovu cenu za chemii dostal otec lithiové baterie. Jeho objev změnil 21. století

Letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii se stal John B. Goodenough, který hrál klíčovou roli ve vývoji a vzniku li-ion baterií. Spolu s ním ji dostali M. Stanley Whittingham a Akira Yoshino.

Goodenough se narodil roku 1922, laureátem se stal ve věku 97 let, a je tedy nejstarším držitelem Nobelovy ceny v historii. Li-ion baterie, které pomohl vytvořit, jsou dnes prakticky všude a společnost 21. století by bez nich asi nemohla fungovat. Jsou v mobilních telefonech, elektromobilech, ale vlastně ve veškeré mobilní elektronice.

První experimenty s lithium-iontovým akumulátorem sice proběhly už roku 1912, ale trvalo více než půl století, než se ukázalo, že jejich vývoj má smysl a jak by měl probíhat. A právě u toho byl profesor Goodenough. Na Oxfordu se v sedmdesátých letech dvacátého století věnoval výzkumu anorganické chemie a byl zřejmě prvním vědcem, který rozeznal potenciál lithiové soli pro výrobu katody baterie, která by se dala znovu nabíjet.

Za komerční využití této technologie je sice zodpovědná společnost Sony, která vyrobila první verzi této baterie roku 1991, otcem myšlenky je ale Goodenough. Byl za tento a další objevy (věnoval se například i magnetické paměti) oceněn několika významnými vědeckými cenami. Když roku 2011 obdržel prestižní National Medal of Science, odůvodnil to výbor slovy: „Jeho baterie přinesly revoluci do spotřebitelské elektroniky díky aplikacím v přenosných technologiích.“

Ani ve věku, kdy už většina vědců jen píše memoáry nebo odpočívají v důchodu, se s výzkumem nerozloučil. Stále vyučuje na Texaské univerzitě v Austinu strojírenství a materiální vědu. V březnu roku 2017 představil nový typ baterie, který by měl lithium iontové baterie nahradit – je totiž na rozdíl od nich nehořlavý, neboť místo silně reaktivních látek využívá skleněné komponenty.

Cesta k Nobelově ceně

Goodenough přitom začínal s chemií velmi pozdě. Narodil se v Německu, pak se odstěhoval do USA. Za druhé světové války se stal dobrovolníkem v armádě – sloužil jako vojenský meteorolog.

Když si měl vybrat, jakou vědeckou cestou se vydá, dlouho váhal. Chtěl studovat spíše fyziku, lákala ho ale i historie. Když se nakonec rozhodl pro chemii, byl podle jeho učitelů vlastně už starý. V rozhovoru pro web Energytoday vzpomínal, že když na obor nastupoval, profesor, který ho přijímal, mu vyčetl, že je už veterán a že vlastně nechápe, proč se hlásí na školu ve věku, kdy už jiní mají za sebou spoustu velkých úspěchů.

Je lithium nová ropa?

Potenciál lithia pro akumulaci energie je obrovský a jeho zásoby jsou dostatečné nejméně do konce 21. století. Odhaduje se, že pokud by se používalo pro autobaterie, dalo by se takto vyrobit asi 10 miliard vozů.

Baterie jsou pro proměnu ekonomiky směrem k méně uhlíkové ekonomice zásadní. Svět se posouvá od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Ty ale nebudou konkurenceschopné, dokud se nevyřeší otázka akumulace, tedy uchování a hromadění energie. Klíčovým způsobem akumulace jsou dnes lithiové baterie.

Zdroj: ČT24
Úvodní foto: flickr.com