Největší český dalekohled prošel unikátní modernizací

Perkův dalekohled na ondřejovské observatoři Astronomického ústavu AV ČR prošel velkou modernizací. Díky radikální změně optické konfigurace narostla účinnost přístroje o desítky procent, což vědcům dovolí pozorovat i málo jasné objekty. Nově přidaná zobrazovací kamera jim navíc umožní pořizovat přímé snímky vesmírných objektů.

Se vším všudy váží přes osmdesát tun a průměr jeho zrcadlového objektivu činí dva metry. Největší tuzemský dalekohled pojmenovaný po žijící legendě české astronomie Luboši Perkovi (26. července oslaví 101. narozeniny) pomáhá vědcům v průzkumu vesmíru už více než padesát let. Za tu dobu prošel přístroj několika modernizacemi. Po optické stránce byl však dalekohled dosud téměř v původním stavu. A to se nyní vědci rozhodli napravit.

Donedávna se světlo z dalekohledu dostávalo do spektrografů odrazem od několika zrcadel. Nyní však bude do jednotlivých přístrojů vedeno optickým vláknem přímo z primárního ohniska. Zrcadlo tedy zůstane jenom jedno: to primární o průměru dva metry,“ popisuje Miroslav Šlechta ze stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, který měl modernizaci dalekohledu na starosti.

Počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je díky této změně několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Účinnost dalekohledu tak narostla o desítky procent, což vědcům umožní sledovat i mnohem slabší objekty než doposud.

Vyfotit si mlhovinu

Unikátní pohledy na vesmír pak výzkumníkům poskytne nově přidaná fotometrická kamera. „Jejím prostřednictvím můžeme pořizovat přímé snímky oblohy a zachytit i rozlehlé objekty vzdáleného vesmíru, jako jsou mlhoviny a galaxie. Díky tomu máme po několika desetiletích konečně možnost měřit také jasnost vybraných objektů,“ vysvětluje Miroslav Šlechta.

Celé optické zařízení vědci nazvali Hyperion podle starořeckého boha pozorování. Přechod od fotometrického ke spektroskopickému režimu nebo zpět trvá méně než jednu minutu.

Na modernizaci, která proběhla díky dotaci na přístrojové vybavení Kanceláře Akademie věd ČR, spolupracoval tým stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR s Výzkumným centrem speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC z Turnova, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Právě TOPTEC pro ondřejovský dalekohled vyvinul výše popsanou světově unikátní koncepci speciálních optických prvků, které násobně zvyšují světelnou účinnost dalekohledu při pozorování slabých objektů.

Více než půl století velikána

Perkův dalekohled vyrobila světoznámá firma Carl Zeiss Jena a zprovozněn byl v srpnu 1967. V té době šlo o devátý největší přístroj svého druhu na planetě. Ke světové špičce však tehdy patřil nejen díky svému průměru, ale i díky technickým řešením a konstrukci.

Vědci dalekohled využívají k astronomickému bádání od hvězdné fyziky po výzkum exoplanet. Mezi jeho nedávné úspěchy patří například potvrzení prvního hnědého trpaslíka (což je vesmírné těleso, které není planetou ani hvězdou) objeveného americkou vesmírnou misí TESS.

Autor: Radka Římanová, Pavel Suchan
Zdroj: AV ČR
Foto: Wikimedia Commons