Nejistota ohledně výzkumné spolupráce po Brexitu pokračuje

V Británii pokračují diskuse i nejistoty týkající se dalšího fungování vědecké spolupráce. Britská vláda zveřejnila 12. července svůj dlouho očekávaný plán podoby vztahů s Evropskou unií po odchodu země z bloku, podle něhož země požaduje zachování úzkých vazeb s Unií, především volný pohyb zboží. Pro služby, které jsou jedním z motorů britské ekonomiky, plán ale zároveň předpokládá určitou flexibilitu, ale v zásadě omezený přístup na unijní trhy. Tento plán vyvolal odpor u konzervativní části politiků požadujících odchod z EU. Kolem budoucí vědecké spolupráce ve vědě nadále panuje nejistota. Nemožnost zapojit se do příštího rámcového programu by vyžadovala kompletně přenastavit systém výzkumu. Převládají pochyby o tom, co by nahradilo například stipendia na výzkum podporovaná z programu Marie Sklodowska-Curie (MSCA). Britští vědci jsou si vědomi toho, co pro ně členství v EU znamená. Podpora Evropské rady pro výzkum (ERC) pomohla předním výzkumným pracovníkům založit vlastní výzkumné skupiny a infrastruktury, například mikrobiologický program Instruct, zkoumající stavební bloky bílkovin virů a buněk, nebo European Social Survey (ESS), které provádí průzkumy ve třiceti zemích světa za účelem zjišťování postojů a názorů občanů. EU také z velké části financuje provoz největšího jaderného reaktoru na světě – Joint European Torus v Culhamu.

Ti, kdo chtějí zachovat těsné vazby s unií, poukazují na vysokou návratnost investic do výzkumu. Mezi lety 2007 a 2013 Velká Británie vložila do evropského výzkumu 5,4 mld. eur, zatímco finanční podpora z Bruselu dosáhla 8,8 mld. Z evropských grantů pochází kolem 12% ročních příjmů britských univerzit a mnohem více v případě jiných institucí. Strach ze ztráty finančního zdroje mají nejen vysoké školy, ale také průmysl vycházející z výzkumu – technologické, farmaceutické firmy nebo ty působící v leteckém a kosmickém výzkumu a vývoji, které společně založily skupiny pro zmírnění dopadů Brexitu.

Evropská komise předložila v červnu návrh rozpočtu pro příští rámcový program, podle něhož by Horizon Europe měl disponovat částkou 94,1 mld. eur. S Británií přitom počítá jako s přidruženým členem, avšak podle nových pravidel nebude moci dostávat více prostředků, než kolik sama vloží, přidružené země navíc budou z některých programů podpory vyloučeny, například se to týká Evropské inovační rady (EIC). Prezidentka Královské edinburgské společnosti Anne Glover připomněla britskou roli při rozhodování a to, že její země různým způsobem často blokovala hlubší integraci. Rozhodování podle ní bude snažší, ne ale nutně lepší. EU bude postrádat vedení, připomněla s tím, že každý třetí projekt je veden britským vědcem.

I přes současný politický chaos je britská vláda odhodlána uzavřít s EU novou dohodu týkající se vědy. Nejnovější „White paper“ týkající se další strategie Brexitu uvádí, že země si přeje být součástí jak Horizonu Europe, tak výzkumného programu Euratom i projektu Mezinárodního termonukleárního pokusného reaktoru. Uvedla to strategická ředitelka letos založené organizace UK Research and Innovation Rebecca Endean s tím, že přes rámus kolem Brexitu lze snadno přeslechnout jasné signály zájmu o pokračování výzkumné spolupráce. Britská vláda také nedávno oznámila navýšení financí pro výzkum na národní úrovni, které však nemá kompenzovat očekávaný úbytek financí z EU po Brexitu. Je to spíše tím, že na vědě vládě skutečně záleží. Další vývoj bude záležet na širších souvislostech vyjednávání.

Ke zvážení otázek vědy a výzkumu během dalších vyjednávání o odchodu Británie z EU vyzvala britskou vládu začátkem července i skupina Russell Group, zastupující čtyřiadvacet předních britských univerzit. Britská vláda před rozhodující etapou vyjednávání dokončí Bílou knihu týkající se Brexitu a podle Russell Group je velmi důležité zajistit základy budoucí výzkumné spolupráce s evropskými partnery. Také volný tok talentů a myšlenek by měl být prioritou, protože je nezbytný pro zdravou ekonomiku a řešení globálních problémů. Právě spolupráce britských a evropských univerzit a firem vedla k pokroku v medicíně, technice, veřejné politice a oblastech určených v rámci Velké výzvy v britské průmyslové strategii.

Skupina univerzit proto britskou vládu vyzývá k tomu, aby přiznala prioritní význam včasné dohodě s EU o pokračování spolupráce ve vědě, výzkumu, inovacích a školství na základě stávajících vazeb, aby zajistila hladký pohyb talentů a myšlenek mezi Spojeným královstvím a EHP jak pro studenty, tak akademiky a další výzkumné pracovníky. Skupina se vyjádřila také k příštímu rámcovému programu Horizon Europe, k němuž by Británie měla být plně přidružena. Univerzity připomínají, že v rámci současného rámcového programu pro výzkum H2020 jejich země obdržela podporu v souhrnné výši 4,2 mld. eur a je druhá v pořadí po Německu, co se týče počtu účastníků projektů i výše podpory.

Russell Group připomněla, že na jí zastoupených univerzitách působí 26,5 tisíce pracovníků ze zemí EU, což představuje 15% všech zaměstnanců, 23% akademických pracovníků a 28% výzkumných pracovníků a také 50 tisíc studentů z EU. Zastoupené univerzity patří mezi přední instituce zapojené do výzkumu a s vazbami na komerční i veřejný sektor, jejichž činnost má společenský, ekonomický a kulturní dopad na místní, národní i světové úrovni.

Zdroj: grant-garant