Mladá vědkyně získala prestižní Discovery Award za výzkum leukémie

Gabriela Pavlasová z institutu CEITEC Masarykovy univerzity se věnuje záhadné molekule s názvem CD20 na povrchu nádorových buněk.

Už více než dvacet let se při léčbě leukémií a lymfomů pocházejících z B-lymfocytů využívá látka rituximab, která právě na molekulu CD20 cílí. Stále se ale neví, jakou funkci vlastně tato molekula má. Změnit se to snaží Gabriela Pavlasová, která pracuje v institutu CEITEC Masarykovy univerzity a na Interní hematonkologické kliniky Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno. 

V současnosti vědecký tým zkoumá, která nová léčiva by bylo nejlepší kombinovat s anti-CD20 monoklonálními protilátkami.

Za svou práci nedávno získala ocenění Discovery Award, kterou udílí už sedmým rokem společnost Novartis výzkumníkům do 40 let, kteří přispěli k medicínskému poznání. Doktorandka z výzkumné skupiny Marka Mráze ji získala v kategorii základní výzkum. Pavlasová v pětiletém výzkumu studovala s týmem dalších odborníků u molekuly CD20 její regulaci a funkci. „Molekula se využívá jako cíl monoklonálních protilátek, které se na ni naváží a nádorovou buňku zlikvidují,“ vysvětluje Pavlasová. 

Tým, ve kterém vědkyně působí, se zaměřuje na studium CD20 zejména u chronické lymfocytární leukémie, což je onemocnění vyskytující se hlavně u starších pacientů, pro něž je typický různorodý průběh.

„I přes neustálé pokroky v léčebných postupech je toto onemocnění v současnosti stále nevyléčitelné. Věříme však, že případné pochopení funkce a mechanismu regulace CD20 je klíčové pro úspěšnou léčbu pacientů s touto diagnózou, a to zejména pro vývoj dalších nových a účinnějších anti-CD20 monoklonálních protilátek, případně pro návrh jejich vhodné kombinace s jinými účinnými léčivy,“ popisuje mladá vědkyně.

Pavlasová je první autorkou dvou významných publikací, které se týkají nových poznatků o molekule. V první vědci ukázali, že buňky chronické lymfocytární leukémie mají na svém povrchu větší množství molekul CD20 ve chvíli, kdy migrují z lymfatických uzlin do krevního řečiště. Ve vloni zveřejněné práci pak tým expertů odhalil roli molekuly v signalizaci přes B-buněčný receptor (BCR), který u zdravých buněk stimuluje jejich množení.

U nádorových buněk je ale aktivace BCR nadměrná. Používané protilátka rituximab přitom likviduje přednostně buňky s vysokým počtem CD20 molekul a také s vysokou aktivitou BCR, což jsou nejagresivnější nádorové buňky chronické lymfocytární leukémie, a zřejmě proto je také tak účinná v boji s touto nemocí. V současnosti vědecký tým zkoumá, která nová léčiva by bylo nejlepší kombinovat s anti-CD20 monoklonálními protilátkami.

Gabriela Pavlasová vystudovala na Přírodovědecké fakultě MU obor molekulární biologie a genetika a v doktorském studiu pokračuje na Lékařské fakultě MU. Vyzdvihuje ocenění jako úspěch celého týmu, který je podle jejích slov velmi soudržný a funguje i mimo laboratoř. „Volný čas trávím nejčastěji aktivně s přáteli, což jsou současně i mí kolegové z laboratoře. Jezdíme na výlety, chodíme do divadla, na večeře nebo sportujeme,“ říká vědkyně. 

Sama nejraději odpočívá u čtení beletrie. „Zaručený relax, kdy se oprostím od všech starostí spojených s prací, pro mě ale znamená jóga, kterou praktikuju několikrát do týdne,“ dodává s úsměvem.

Zdroj: www.em.muni.cz