Mají vědci zázračný lék na dohled? Čeští biochemici testují látku, která účinkuje na většinu koronavirů

První univerzální lék, který by léčil mnoho virů najednou, hledá vědec Evžen Bouřa se svými kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Pokud se mu to podaří, bude to znamenat převrat v současné medicíně. Pomůže například milionům lidí ve světě, kteří trpí běžnou rýmou nebo třeba žloutenkou typu C.

Evžen Bouřa za svou vědeckou práci získal Prémii Otto Wichterleho. Při výzkumu využívá metodu difrakce neboli rozptylu světla, která umožňuje odhalit strukturu krystalu hledané sloučeniny, a tak ji neustále zdokonalovat, aby se stala co nejlepším základem léku.

„Z krystalu můžeme poznat úplně všechno, protože z jeho struktury můžeme odvodit pozici každého atomu v molekule,“ vysvětluje mi geofyzikální chemik cestou do laboratoře. Chystáme se podívat, jak vyrostly krystaly bílkovin potřebných k výzkumu.

Duhová naděje

Nahlížím do mikroskopu a to, co vidím, mi připomíná maličkou zeměkouli. Evžen Bouřa mě hned opravuje, že se jedná o kapku roztoku, v níž se vznášejí malé, různobarevné, ještě ne zcela pravidelné krystaly.

Ještě nejsou dost velké, aby se daly identifikovat přesně, a tak mi Evžen Bouřa na druhé mističce ukazuje, jak to vypadá, když krystal doroste do konečného pravidelného tvaru.

„Takové krystaly jsou už použitelné pro difrakční experiment. To znamená, že na nich budeme měřit rozptyl světla a spočítáme, jak vypadá molekula bílkoviny, která je tvoří,“ vysvětluje vědec.

Proteinové krystaly lámou rovinu polarizovaného světla, a tak se v mikroskopu mohu kochat jejich barvami – některé jsou krásně žluté, jiné modré nebo fialové.

Zázračný lék na dohled?

Pokud by tato metoda jednou fungovala tak, jak tým Evžena Bouři doufá, mohla by látka, kterou vyvíjí, jednou léčit jakoukoli nemoc způsobenou koronaviry – od obyčejné rýmy přes žloutenku typu C nebo západonilskou horečku až po zákeřné viry jako je SARS nebo zika.

„Připravili jsme sloučeniny, vyzkoušeli je na lidských buňkách a ověřili jsme, že je opravdu dokáží ochránit před nákazou skoro všemi viry,“ říká Evžen Bouřa s tím, že jde o velmi specifické látky, které se váží pouze na jeden z dvaceti tisíc proteinů přítomných v lidském těle. V současné době jeho tým testuje tyto sloučeniny na myších. „Stále nám totiž chybí to nejdůležitější, a to ověřit, jestli nemají nějaké vedlejší účinky,“ vysvětluje biofyzikální chemik.

Testování léku je běh na dlouhou trať

Na vývoji těchto látek pracují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie už pět let a před nimi je ještě dlouhá cesta. Pokud se neprokáže toxicita testované látky a všechno půjde dobře, což většinou nejde, potrvá ještě minimálně dvacet let, než se z ní stane lék.

„Říká se, že jedna z deseti tisíc testovaných látek se skutečně dostane na trh a začne prodávat jako léčivo,“ přibližuje Evžen Bouřa pro vědce ne právě přívětivou statistiku a dodává, že ve skutečnosti je to možná ještě mnohem horší. Nejsou taková čísla pro vědce demotivující? Podle Evžena Bouři jsou z podobných statistik spíše než sami výzkumníci rozladěni manažeři farmaceutických firem. „Nás ta práce baví,“ uzavírá.

Zdroj: irozhlas.cz