Lidstvo vyčerpalo roční příděl přírodních zdrojů. „Roste i česká spotřeba,” říká enviromentalista

Lidstvo minulou středu vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za rok doplnit. Podle údajů americké organizace Global Footprint Network jsme za sedm měsíců vyprodukovali více oxidu uhličitého, než mohou oceány a lesy pohltit, chytili jsme více ryb, porazili více stromů a zkonzumovali více vody, než Země dokázala za stejnou dobu vyprodukovat. Takzvaný začátek ekologického dluhu lidstva přichází každý rok dříve.

Datum každoročního „překročení limitů planety“ se počítá porovnáním biokapacity Země a poptávky lidstva. „Global Footprint Network se již několik let zabývá takzvanou ekologickou stopou, to znamená, že vypočítává, jaké jsou nároky lidské civilizace na veškeré přírodní zdroje. Jde především o produkci a pohlcování oxidu uhličitého,” vysvětluje Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK.

„Ukazuje se, že spotřebováváme téměř dvě planety, které samozřejmě k dispozici nemáme. Žijeme vlastně na dluh,” dodává.

Ekologická stopa roste

„U potravin, dřeva a vláken na výrobu látek se to počítá celkem dobře. Potom je tu další oblast, a to jsou emise skleníkových plynů. Ty se opravdu neztrácejí, rozpouští se v oceánech a zvyšují tak jejich kyselost, což je zhoubné pro řadu organismů,“ říká Jan Hollan, fyzik a environmentalista z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Má srovnávání, jaké provádí Global Footprint Network, logiku? „Je to dobrá metrika, každý může porozumět tomu, že vyžaduje od světa svou spotřebou víc, než je svět schopný reálně poskytovat. Problém je hlavně v tom, že roste naše spotřeba. I ta česká, protože lidé častěji létají a mají větší auta. A přibývá také zemí, které už nejsou chudé jako dřív,” odpovídá enviromentalista.

„Ony na to mají nárok, aby žily v blahobytu, ne v bídě. To je důvod, proč stále roste ekologická stopa a zkracuje se doba, za kterou vyčerpáme, co planeta poskytne,” vysvětluje.

Dvě a půl Česka

Podle Moldana je dobré zjišťovat, jak se země, města nebo komunity chovají vůči přírodě. „Když se třeba podíváme na Česko, nejsme na tom zrovna dobře. Máme poměrně vysokou ekologickou stopu,” podotýká.

„Přispíváme především spalováním fosilních paliv, ale také neuváženým hospodařením například na zemědělské půdě a celou řadou dalších činností. Je to poměrně dost názorné, když řekneme, že Česká republika má nějakých 78 tisíc kilometrů čtverečních, ale nároky jsou ve skutečnosti více než dvaapůlkrát vyšší,” říká Moldan.

Kdyby všichni lidé na planetě žili jako občané Spojených států, nestačily by nám prý ani čtyři planety. „V těchto průmyslově vyspělých zemích je spotřeba veliká,” vysvětluje zástupce ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Celý rozhovor s Bedřichem Moldanem a Janem Hollanem si můžete poslechnout zde.

Autor: Markéta Bidrmanová
Zdroj: rozhlas.cz