Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli novou technologii na čištění drenážních vod ze skládek pesticidů. Tyto skládky, které jsou pozůstatky po průmyslových podnicích, jsou ekologickou zátěží po celé Evropě. Technologii univerzita poprvé použije na výsypce lomu Hájek na Karlovarsku, kam bylo za socialismu navezeno 3500–5000 tun lindanu a dalších pesticidních látek.

Základem unikátní technologie, kterou na TUL pojmenovali Wetland+, je systém založený na sérii filtračních a sorpčních polí, ve kterých je železo a přírodní látky jako rašelina nebo biouhlí. Podstatnou složkou je i uměle vytvořený mokřad. „Technologie Wetland+ se obejde bez výstavby budov čističek a bez další zátěže prostředí na rozdíl od řady jiných sanačních metod, které využívají vysoké dávky chemikálií,“ vysvětlil Miroslav Černík z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL.

„Je to také téměř bezúdržbová technologie, která dokáže roky fungovat bez dalšího zásahu člověka. Jen jednou za několik let je potřeba doplnit železo do nádrží,“ dodal Černík, který vede realizační tým projektu LIFEPOPWAT. Podle Pavla Hrabáka z TUL je další výhodou fakt, že technologie nenaruší ráz okolní krajiny. „V krajině přibude mokřad, který zvýší biodiverzitu prostředí, zbytek filtračních polí je schován pod úrovní terénu,“ vysvětlil.

Poprvé se technologie vyzkouší na ostro na výtoku drenážních vod z výsypky lomu Hájek na Karlovarsku. Univerzita tam spolupracuje se Správou uranových ložisek státního podniku DIAMO a dalšími organizacemi z ČR a Polska a Francie.

Na ploše 0,75 hektaru se postaví filtrační pole, do kterých bude samospádem přiváděna kontaminovaná voda z výsypky. V první části filtračního pole dojde k sedimentaci kalů, odtud voda proteče do nádrží s železem. „Při oxidaci železa, což je proces, který známe jako rezivění, se razantně redukují látky v jeho okolí a pesticidy nejsou výjimkou. Máme už bohaté zkušenosti s využíváním železa pro dekontaminaci znečištěných vod, ať už ve formě nanoželeza nebo ve větších rozměrech. V tomto případě se ukázaly být nejvýhodnější železné špony, ze kterých vytvoříme několikastupňovou průtokovou bariéru,“ vysvětlil Černík.

Dále voda proteče nádržemi s rašelinou, kde dojde k absorpci a biologickému odbourání znečišťujících látek. K finálnímu dočištění pak dojde v mokřadu, odkud voda odteče do přilehlého potoka. Na celý proces bude dohlížet Česká inspekce životního prostředí.

Práce by měly začít v srpnu, a pokud se potvrdí funkčnost technologie Wetland+, počítá TUL, že ji bude moci nabídnout i dalším zemím. „Podobně velké skládky mají ve všech evropských zemích, odhaduje se, že těch velkých je okolo 40, a k tomu mnohem více menších. Celkem je v nich uloženo okolo 250 tisíc tun lindanu a dalších pesticidních látek. Proto máme v rámci projektu v plánu vybudovat také mnoho informačních kanálů pro předávání zkušeností těmto potenciálním zájemcům,“ uvedl Miroslav Černík.

Zdroj: denik.cz
Ilustrační foto: pixabay.com