Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě – ten může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity se proto zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. Jejich práci nyní zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal, na jehož povrchu jsou bílkoviny. Na něm se vážou protilátky vytvářené naším imunitním systémem. „Pro analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ přiblížil práci její hlavní autor Tibor Füzik, který působí ve výzkumné skupině Pavla Plevky zabývající se strukturní virologií.

Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známá, léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují teploty s charakteristickými příznaky: únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U řady pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Cesta infekce

Právě struktura virů určuje to, jak infikují buňky. Její podrobné poznání tak může v budoucnu vést například k vytvoření léčiva proti klíšťové encefalitidě. Výzkum toho, jak protilátka zabraňuje viru v jeho množení, trval zhruba tři roky a vědci v něm budou dál pokračovat.

„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ doplnil Füzik.

Strukturní virologové z Ceitecu MU se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.

Autor: kar
Zdroj: ct24