Inovační ekosystém v Nizozemsku – výzva pro ČR

Inovační think tank Technologické agentury ČR připravil ve spolupráci s pěticí nizozemských studentů University of Groningen studii, která se zaměřila na popis vybraných aspektů inovačního ekosystému v Nizozemsku a příkladů osvědčené praxe v oblasti nástrojů veřejné podpory vědy, výzkumu a inovací. Klíčová zjištění ukazují na vysokou propracovanost, otevřenost a praktičnost nástrojů na podporu inovací, které by mohly být inspirací pro diskuse o koncepci a podpoře inovačního procesu v České republice.

ITT

Důležitým zjištěním studie je, že koncept otevřených inovací v Nizozemsku se začíná stále více prosazovat i ve velkých firmách, jako způsob, jak inovovat. Zároveň je ale i obrovskou příležitostí pro malé a střední podniky z pohledu ven i dovnitř firmy. Umožňuje totiž využívání řízeného toku znalostí z firmy i do ní. Ten pak v ní pomáhá akcelerovat inovační proces a rozšiřovat trhy pro externí využití inovací. „Malé a střední firmy mohou z konceptu získat více než velké firmy, protože jsou méně byrokratické, více ochotné podstupovat rizika, jsou flexibilní a schopné rychleji se adaptovat na měnící se podmínky trhu,“ uvedla Rut Bízková, předsedkyně TAČR.

Zásadní je zaměření na zákazníka

Je zřejmé, že spolupráce se zákazníky je nejdůležitější praktikou pro vznik inovací v holandských firmách. Největší bariérou pro inovace bývá její nepřijetí zákazníkem. I nejlepší produkty mohou selhat a nepřinést zisk kvůli tomu, že zákazníci nepřijali daný produkt a nekupují ho. Zaměření na zákazníka je tudíž klíčový faktorem úspěšnosti firem, které se prosazují inovacemi. Identifikovat potřeby trhu skrze zákazníky je důležité zejména pro první fáze inovačního procesu.

Zhodnocení výzkumu potřebuje kvalitní zázemí

Posledních deset let probíhá v Nizozemskou intenzivní debata o společenském dopadu a využití akademického výzkumu. Aby jeho zhodnocení dosahovala optimálních čísel, je nutné pro to vybudovat patřičné zázemí (místo). „Jsou to především inovativní regiony, kde místní ekonomika a univerzity intenzivně spolupracují. Příkladem je Silicon Valley,“ doplnil Roman Šiser, šéf Inovačního think-tanku. Není to přitom jenom neplodné teoretizování Je zřejmé, že k fungování valorizačního institutu jsou zapotřebí:

1. rozdílně zaměřené talenty,
2. firmy, které jsou technologickými průkopníky,
3. specializované podpůrné služby (marketing, poradenství, design, duševní vlastnictví),
4. univerzity, které talenty podporují a zároveň stimulují silné a inovativní výzkumné projekty.

Poučné je, že v Nizozemsku je pro zdejší univerzity zhodnocení znalostí třetím hlavním úkolem – hned po vědeckém výzkumu a vzdělávání. „V příštím roce musí všechny univerzity vynaložit ze svého celkového výzkumného rozpočtu až 2,5 procenta na zhodnocení. Aby bylo tento parametr měřit, vláda a univerzity zvolily určité indikátory, jako jsou patenty, spin-off, smlouvy s partnery, rozhovory, webové publikace, školení a vzdělávání,“ vysvětlila Rut Bízková.

Organizace na podporu VaV a inovací

Hlavní rolí vládních institucí, jako je například TAČR, je zajišťovat finanční podporu firmám. Přesto se v Nizozemsku nacházejí instituce, které se zaměřují na propojování byznysu na lokální i mezinárodní úrovni. Nejvýznamnější z nich, odpovědnou za rozšiřování business inteligence a know-how, je RVO. Ta nabízí zprostředkování kontaktů pro přeshraniční inovační aktivity firem a sdružuje databázi inovačních firem.

Další organizací podporující nepřímo VaV a inovace je NWO (Nizozemská organizaci pro vědu a výzkum). Má osm institutů, jejichž úkolem je především podporovat dlouhodobý základní výzkum, koordinovat hlavní výzkumná zařízení v zemi, být branou nizozemským vědcům pro výzkumné mezinárodní aktivity jako například CERN. Dále pak zajišťují výzkumnou infrastrukturu a vybavení pro výzkumníky v zemi a vyvíjejí nové technologie. „NWO má mnoho různých nástrojů pro financování, jako jsou grantové programy pro talenty, podpora výzkumu v citlivém režimu, podpora tematického výzkumu, velké ICT infrastruktury, programy pro internalizaci výzkumu a zhodnocení znalostí,“ doplnila Rut Bízková.

Vláda nabízí i daňové úlevy

Jedním z klíčových finančních nástrojů podpory VaV a inovací v Nizozemsku jsou vládní daňové úlevy. Po privátním sektoru je ten vládní největším přispěvatelem na financování výzkumných projektů a inovací. Největšími nástroji inovační politiky jsou WBSO – instrumenty nepřímé podpory formou snižování daní a odvodů na zaměstnance pracující ve firmě na VaV aktivitách. Stimuluje inovace ve firmách tím, že snižuje zdanění a odvody z mezd zaměstnanců a daňovou zátěž u osob samostatně výdělečně činných. Firmy mohou využít několik forem daňového zvýhodnění – od úlev a dani pro pracovníky ve výzkumu a vývoji, přes snížení zaměstnaneckých odvodů u začínajících firem až po odpočet daně z pořízení výzkumného zařízení. Odpočet daně platí i pro výzkum a vývoj v případě daně z příjmu, pokud firmy vyvinou novou technologii. Platí to zejména pro případy, kdy má dopad na efektivní využívání zdrojů energie nebo stimuluje využití obnovitelných zdrojů energie.

„Mezi firmami, které využívají vládní daňové benefity WBSO je 97 procent malých a středních. Vedle přímých efektů jim to přináší i vyšší obraty a dává odvahu podstupovat větší rizika, vykonávat více výzkumných činností přímo ve firmě a lépe absorbovat externí znalosti,“ upozornila Rut Bízková.

Nizozemsko ví, co podporovat

Nizozemsko pečlivě identifikovalo 9 hlavních oborů ekonomiky, které nejvíce přispívají k jejímu růstu. Základem pro jejich výběr byla znalostní náročnost, exportní orientace a zaměření na řešení globálních společenských problémů. Zdejší ekonomika v nich dosahuje největší konkurenceschopnosti a mezinárodní excelence. Z tohoto důvodu proto veřejný i soukromý sektor významně podporuje inovace právě v těchto oborech. Velice důležitým aspektem je, že z vládní strany probíhá permanentní dialog se zástupci těchto oborů, by se dařilo zajišťovat na míru připravená řešení pro specifické problémy a výzvy v těchto sektorech.

Zdroj: TAČR