Hrozí flóře listnatých lesů ztráta druhové diverzity?

Jak těžké je v současné době objevit v středoevropských lesích orchideje nebo bramboříky? Zkušení botanici pravděpodobně ví, na které lokality zajít, ale náhodný kolemjdoucí už si pohled na tyto skvosty naší přírody užije jen stěží. Proč tomu tak je?

Na vině je zřejmě rostoucí množství dusíku v krajině. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců sdružený kolem databáze časových změn lesní vegetace forestREplot, kterou spoluzakládali výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR. Výsledky jejich studie publikoval prestižní časopis Nature Ecology & Evolution.

Dusík je jednou z klíčových živin pro rostliny. V současné době je ho ale v krajině nadměrné množství. Přispívá k tomu zejména spalování fosilních paliv a nadměrné hnojení v zemědělství. Tento stav svědčí rostlinám, které jsou na dusík náročné. Jde však hlavně o různé plevele, v lesích třeba některé ostružníky nebo netýkavky, které se v posledních desetiletích masově rozšířily v českých lesích ,“ vysvětluje Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně.

V hlavní roli dusík

Šíření těchto druhů je ale na úkor rostlin nenáročných na živiny, kterých je dnes v krajině podstatně méně, než bylo v minulosti. „Zatímco tedy konkurenčně slabé a místně se vyskytující druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě,“ shrnuje výsledky studie jeden z jejích hlavních autorů Radim Hédl.

Právě on stál u zrodu databáze lesních rostlin forestREplot, díky níž výzkumníci mohli studii realizovat. Umožnila jim totiž analyzovat záznamy z vegetačních ploch v opadavých lesích v 68 lokalitách Evropy a porovnat, jak se v nich v posledních desetiletích změnilo zastoupení více než tisícovky rostlinných druhů. A vypozorovali jasnou souvislost proměn druhového složení lesní vegetace se zvýšeným množstvím dusíku v krajině.

Dusíkaté depozice jsou jedním z hlavních antropogenních faktorů, které nám mění biodiverzitu. Pokud nepřehodnotíme strategii ve využívání fosilních zdrojů, o vzácné druhy rostlin přijdeme,“ dodává Radim Hédl.

Takový jednokvítek velekvětý, zimozelen okoličnatý, již zmiňované plané orchideje nebo jiné ohrožené tuzemské druhy by tak podle něj naše děti poznaly už jenom z botanických atlasů.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com