Přední vědci zastupující více než 75 evropských výzkumných středisek a ústavů, které se zabývají rostlinstvem a živou přírodou, podpořili prohlášení vyzývající evropské politiky, aby se zasadili o ochranu inovací v botanice a zemědělství. Vědci mají hluboké obavy, že nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora ohledně moderních technik pro editaci genomu by de facto mohlo vést k zákazu inovativního šlechtění plodin. Evropští farmáři by tak přišli o novou generaci klimaticky odolnějších a výživnějších odrůd obilovin, jichž je kvůli aktuálním ekologickým a společenským změnám naléhavě zapotřebí.

Vedle bezpočtu zpráv evropských výzkumných ústavů, které se v posledních několika měsících objevily na internetu, je toto prohlášení důkazem jednoznačného konsenzu vědeckých komunit v Evropě ohledně negativních následků zmíněného soudního rozhodnutí.

Zdokonalování plodin probíhalo celá staletí prostřednictvím konvenčních šlechtitelských technik, vždy vedoucích ke genetickým změnám v rostlinách. Dnešní inovativní techniky představují další krok ve šlechtění plodin a umožňují provádět žádoucí genetické změny s vysokou účinností a přesností.

Inovativní metody jsou nezbytnou reakcí na změny klimatu

Zemědělství živí celou planetu. Rozpad potravinářských systémuje tedy jedním z největších rizik klimatických změn. Plodiny, které jsou odolnější vůči rychle se měnícím a méně příznivým podmínkám (včetně nedávného období extrémního sucha v části Evropy), v budoucnu sehrají v produkci potravin zásadní roli. Jedním z nejčerstvějších přelomových objevů v tomto oboru je tzv. přesné či precizní šlechtění (angl. precision breeding), inovativní metoda šlechtění obilovin založená na editaci genomu. Přesné šlechtění může pomoci upravit plodiny na míru dané oblasti se zohledněním environmentálních faktorů příslušného regionu. Přesné šlechtění se používá také k vývoji plodin s vylepšeným nutričním složením, lepší stravitelností, nižším obsahem antinutričních složek, sníženou alergenicitou či nižší spotřebou vstupních látek, což má přímý pozitivní vliv na naše životní prostředí.

Evropské botanické ústavy jednohlasně volají po řešení

Důsledky příliš restriktivní regulace inovativního šlechtění rostlin jsou dalekosáhlé. Evropské zemědělské inovace založené na přesném šlechtění se kvůli „úzkému hrdlu“ tohoto rozhodnutí Evropské unie zadrhnou. Zpomalí se tím pokrok v oblasti udržitelného hospodářství a evropské firmy, které se zabývají šlechtěním rostlin, se ocitnou v konkurenční nevýhodě. Dopad na naši společnost a ekonomiku bude enormní.

Aby signatáři tohoto prohlášení ochránili inovace zemědělství v Evropě, volají po novém regulačním rámci, který by nové odrůdy plodin vyhodnocoval na vědeckém základě.

Profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Vlámského ústavu pro biotechnologie a jeden z iniciátorů výzvy, poznamenává: „Naše iniciativa se od počátku těší ohromné podpoře botaniků z celé Evropy. Podle mě to názorně ilustruje současnou dichotomii v Evropě: jako evropští lídři v oboru botaniky máme závazek přicházet s inovativními a udržitelnými řešeními pro zemědělství, ale brání nám v tom zastaralý regulační rámec, který nedrží krok s aktuálními vědeckými poznatky. Tímto prohlášením chceme přispět k tomu, aby politika v EU vycházela ze skutečných doložených poznatků, což má pro nás všechny zásadní význam.“

Autor: Milan Pohl
Zdroj: AV ČR