EK zveřejnila oficiální návrh rozpočtu pro příští rámcový program

Evropský komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas předložil 7. června Evropskému parlamentu a členským státům návrh rozpočtu pro příští rámcový program pro vědu. Horizon Europe by měl disponovat s 94,1 mld. eur. Zvýšení se dotkne zejména základního výzkumu a nové rady pro inovace.

Největší podíl, 52,7 mld. půjde v letech 2021-2027 na řešení změn klimatu, rozvoj digitálních technologií, globální otázky a zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu. Částka pro Horizon Europe představuje přibližně 10% vládních výdajů na výzkum v EU. Příští rámcový program má být zatím nejambicióznější. Současný Horizon 2020 disponuje 77 miliardami eur a poptávka po financování projektů převyšuje možnosti programu. Nárůst výdajů pro vědu a výzkum je na úkor investic do zemědělství a chudších regionů.

Rozpočet již nebude zahrnovat příspěvek Británie, i když Britové projevili zájem o účast na výzkumu i po odchodu z EU výměnou za členský poplatek. O přidruženém členství Británie se však teprve bude vyjednávat.

Ohledně Horizonu Europe Moedas přislíbil několik novinek jako například nová pravidla pro zjednodušení přístupu nečlenských zemí nebo výzkumné mise, na které půjde pět až deset miliard. Podrobnosti o misích zatím nejsou známy, ale měly by zaujmout veřejnost a přesvědčit ji o smyslu výzkumu. Jedním tématem misí pravděpodobně bude zpomalení nástupu Alzheimerovy choroby a druhým vybudování bezuhlíkových lodí. Moedas by rád docílil jak zájmu veřejnosti, tak větší propagace výsledků evropského výzkumu. Připomněl, že když v roce 2015 Iniciativa inovativní medicíny (IMI) přišla s vakcínou proti Ebole, nikdo nevěděl, že je to díky EU, která IMI financuje.

Rozdělení finance pro výzkum bude následující:

3,5 mld. eur pro nový program InvestEU

2,4 mld. pro program jaderného výzkumu Euratom

4,1 mld. na obranný výzkum

Hlavními pilíři rámcového programu bude Otevřená věda, Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost a Otevřené inovace. Největší podíl, 52,7 mld., získají právě Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost, v němž bude fungovat pět klastrů a Společné výzkumné centrum (JRC), které obdrží 2,2 mld. eur. Klastry budou zaměřeny na řešení rozdílných témat:

  • zdraví (7,7 mld.)
  • inkluzivní a bezpečná společnost (2.8 mld.)
  • digitalizace a průmysl (15 mld.)
  • klima, energetika a doprava (15 mld.)
  • potraviny a přírodní zdroje (10 mld.)

Pilíř Otevřená věda obdrží 25,8 mld., z toho 16,6 mld. na Evropskou radu pro výzkum, 6,8 mld. na MSCA a výzkumné infrastruktury obdrží 2,4 mld. Třetí pilíř, Otevřené inovace, dostane na svou činnost 13,5 mld., z toho celých 10,5 mld. půjde na Evropskou radu pr inovace (EIC). Evropský inovační a technologický institut (EIT) oproti očekávání obdrží více než nyní, jeho rozpočet stoupne z 2,7 na 3 miliardy eur.

Rozdíly mezi podporou výzkumu na východě a západě EU

Chudší členské státy s nižším výkonem jsou podporovány v rámci programu Rozšiřování účasti, nyní přejmenovaného na Posilování Evropského výzkumného prostoru, který obdrží 2,1 mld., z toho 1,7 mld. na “sdílení excelence” a 400 milionů na reformu a podporu evropského systému výzkumu a inovací. Na výzkum v zemích střední a východní Evropy však stále připadá pouze 5,4% všech unijních prostředků. Komisař Moedas uvedl, že je třeba toto změnit. Více peněz na výzkum a vývoj ale nemusí nutně zvýšit míru úspěchu projektových návrhů, která v H2020 činí pouhých 11,9%. Peníze navíc totiž naopak mohou zvýšit počet žadatelů, z nichž může opět uspět jen velmi malá část.

Změny v přístupu cizích zemí k programu

Výrazněji se změní pravidla mezinárodní spolupráce v rámci Horizonu Europe. Od roku 2021 budou třetí země jako Kanada, Japonsko či JAR za přístup do programu platit, mají-li s EU uzavřenou dohodu o volném obchodu a konkrétní dohodu týkající se programu. Země však nevloží více prostředků, než obdrží. Nová pravidla se nedotknou zemí Evropského ekonomického prostoru jako Norsko či Island. Impulsem pro změnu však nebyla situace týkající se Brexitu. Stalo by se tak bez ohledu na Velkou Británii. Financování evropského výzkumu v průběhu posledního rámcového programu zesláblo – podíl mimoevropských účastníků se v Horizonu 2020 snížil na 2,5%, zatímco v předchozím rámcovém programu to byly 4,3%.

Reakce na návh: Trvá požadavek na 120 miliard

K návrhu rozpočtu se vyjádřili i dva nově jmenovaní zpravodajové pro Horizon Europe Christian Ehler a Dan Nica. Rozpočet podle nich neodpovídá ambicím programu, jak je vytyčili evropští lídři a výzkumné a inovační subjekty například loni v červenci v Lamyho zprávě. Očekávání některých europoslanců se pohybovala mezi 120 až 160 miliardami, jak navrhovali právě autoři Lamyho zprávy. Vyjednávání o navýšení rozpočtu však bude obtížné například proto, že za rok proběhnou volby do EP a poslanci budou voličům obtížné vysvětlovat škrty pro zemědělství a regionální rozvoj ve prospěch výzkumu a inovací.

Ani zástupci univerzit nejsou z navržené částky nadšeni. Jde podle nich o slušnou sumu, nezamlouvá se jim však rozdělení do různých pilířů. Návrh EK nedává podle asociace univerzit moc peněz do osvědčených oblastí jako ERC a MSCA. Například Evropská rada pro výzkum (ERC) by si zasloužila i dvojnásobek. V případě akcí Marie Sklodowska Curie jde dokonce o menší podíl, než jaký má v současném rámcovém programu (7 oproti 8%).

Zdroj: grant-garant