EK varuje před zpožděním přijetí rozpočtu

V polovině ledna EK upozornila na nebezpečí spojené se zpožděním schválení rozpočtu EU. S tím souvisí i možné zpoždění implementace 9. rámcového programu od roku 2021, které by vedlo ke ztrátě přibližně pěti tisíc pracovních míst za měsíc a následně dalších sedmi tisíc v širší ekonomice.

EK si stanovila ambiciózní cíl sestavit víceletý finanční rámec na léta 2021-2027 do voleb do EP, tedy do května 2019. Ale paralelně s probíhajícími jednáními o Brexitu panují obavy, že práce na něm se budou vléci příliš dlouho a přesáhnout jeden rok. Zástupci komise připomínají, že přípravy a vyjednávání o rozpočtu na léta 2012-2020 zabraly osmnáct měsíců.

Podle nové zprávy s názvem A new, modern Multiannual Financial Framework for a European Union that delivers efficiently on its priorities post-2020, kterou EK připravila pro neformální setkání lídrů plánované na 23. únor, mají podobná zpoždění reálné dopady na lidi a znamenají také ztrátu odhadem dvou stovek výzkumných publikací, z nichž polovina mohla mít velký dopad. Na zmíněné schůzce předloží evropští lídři své představy o rozpočtu, jehož formální návrh by měl být zveřejněn 2. května. Vzhledem k deficitu ve výši 12 mld. Eur, spojenému s chystaným odchodem Britů z EU, chce EK navýšit příspěvky členských států ze současného 1% na 1,1 a 1,2 procent evropského hrubého národního příjmu.

I přes dva problémy, jaké představuje Brexit spolu s požadavky na nárůst výdajů na kontrolu migrace, bezpečnost a obranu, chce EK od výdajových škrtů ušetřit jak výzkum, tak program Erasmus. To však může znamenat nutnost škrtů ve společné zemědělské a kohezní politice, které se na společném rozpočtu podílejí ze 70%. Zpráva EK se zabývá možnostmi těchto i dalších sektorů a například v obranném výzkumu navrhuje podstatný skok ze současných 90 milionů na 3,5 mld. Eur.

Autoři také uvádějí řadu možností, jež by měly jednotlivé vlády během příštího roku zvážit. Například zvýšení výdajů na výzkum ze současných 77 miliard na 120 miliard by do roku 2040 vedlo ke vzniku asi 420 tisíc pracovních míst a zvýšilo by HDP o 0,33%. Zvýšení o dalších 40 miliard by pak dle propočtů dalo vzniknout asi 650 tisícům nových míst.

Zachování současné výše investic nebo dokonce jejich snížení by podkopalo snahy o dosažení cíle investovat do výzkumu a vývoje 3% HDP a způsobilo by, že Evropa začne vice zaostávat za světovými lídry v é výzkumu a inovacích.

Zdroj: grant-garant