EASAC: Evropské zákony v oblasti GMO již nevyhovují

Nová zpráva Expertní rady evropských akademií věd upozorňuje, že evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují. Právní rámec pro GMO proto vyžaduje zásadní úpravy. GMO techniky přitom mají velký potenciál, aby globálně zajistily dostatek bezpečných potravin v době, kdy prožíváme změnu klimatu. Potvrzují to i vědci z Akademie věd ČR.

Problematice genetických modifikací se intenzivně věnuje také Akademie věd ČR a její pracoviště. Na jedné z tematicky příbuzných expertiz EASAC spolupracovali Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Podle Jaroslava Doležela, který koordinuje program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, mají genetické modifikace pro lidstvo velký poten­ciál. Právě jejich prostřednictvím by šlo třeba pěstovat rost­liny s novými vlastnostmi nebo dát novou naději těžce nemocným. Vědci, kteří tyto tech­niky neustále zdokonalují a přicházejí s novými mož­nostmi jejich využití, si přesně tohle uvědomují: „Geneticky modifikované plodiny rozhodně potřebujeme, a proto budou nabývat na významu. Větším problémem než metody a techniky, které jdou rychle dopředu, je ale legislativa, která používání plodin s cíleně modifikovanou dědičnou informací brání.“

Podobně uvažuje také ředitel EASAC Programu pro biovědu Robin Fears: „Pokud nevyužijeme nové techniky editace genomu nebo budeme s jejich zavedením otálet, může to mít celospolečenský dopad. V oblasti bezpečnosti potravin a výživy musíme v Evropě postupovat koordinovaně a rychle,“ upozorňuje.

Evropský soudní dvůr v roce 2018 rozhodl, že se regulace v oblasti GMO budou týkat také všech organismů, které byly pozměněny pomocí nových metod editace genomu. „Ztěžuje to možnosti studia, vývoje a pěstování vylepšených druhů plodin, které potřebujeme, abychom se adaptovali na klimatickou změnu a udržitelné zemědělství,“ vysvětluje předseda EASAC Programu pro biovědu Volker ter Meulen.

Současná GMO klasifikace se neopírá o věrohodné vědecké základy
Zpráva EASAC se opírá o dvě desetiletí nezávislé vědecké práce a také doporučení několika německých výzkumných organizací – Německé národní akademie věd Leopoldina, Svazu německých akademií věd a Německé výzkumné nadace.

Doporučení vyjmenovává geneticky upravené plodiny, které se již úspěšně pěstují a obchodují jinde ve světě – například sója s obsahem zdravějších mastných kyselin, pšenice se sníženým obsahem lepku, brambory s delší trvanlivostí nebo odrůdy hroznů, pšenice a kakaa, které jsou odolné vůči houbám apod.

Robin Fears dodává, že od doby, co se přijala první právní úprava k GMO před 20 lety, se toho hodně změnilo: „Bylo by proto vhodné ji reformovat na základě nejnovějších vědeckých poznatků a s  ohledem na nejistotu příštích let. Neznamená to, že bychom měli přestat vést otevřenou debatu o etických a dalších sporných otázkách, které jsou s geneticky upravenými organismy spojeny. Potřebujeme nadále budovat důvěru mezi vědci a veřejností.“

EASAC: Revidujte právní regulace
Evropská rada požádala Evropskou komisi, aby právní regulace v oblasti GMO revidovala. Této příležitosti by bylo podle EASAC vhodné využít k  rozsáhlejší reformě. Navrhuje následující kroky:

  • Evropská unie by měla revidovat definici GMO. Podobně jako u rostlin modifikovaných konvenčními šlechtitelskými metodami by organismy s  editovaným genomem neměly být považovány za GMO, pokud přímo neobsahují DNA jiného druhu. Do klasifikace by také neměly být zahrnuty kombinace genetických informací, které by se přirozeně mohly v přírodě vyskytovat, ani kombinace, jež by mohly vzniknout konvenčními šlechtitelskými metodami.
  • Evropská unie by měla vytvořit nový právní rámec, jenž bude regulovat výsledný druh rostlinného produktu spíše než technologii, která byla k jeho produkci použita. Zhodnocení, o jaký druh produktu jde, by se mělo opírat o seriózní vědecké informace. Při posuzování bezpečnosti nového druhu by se mělo zohlednit, zda charakteristiky dané nové rostliny představují riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví – avšak bez ohledu na použitou technologii šlechtění.
  • Evropská komise by měla deklarovat, že podporuje inovace v  zemědělství a další výzkum v této oblasti včetně zkoumání ekonomických, etických a zdravotních otázek, jež jsou s novými metodami šlechtění spojeny.

Předsedkyně EASAC Christina Moberg uzavírá, že přehodnocení a reforma evropského právního rámce pro GMO, aby lépe reflektoval současné vědecké poznání, může posílit konkurenceschopnost a inovace v evropském zemědělství. Může také významně přispět k dosažení cílů takzvané Zelené dohody pro Evropu, kterou Evropská unie vyhlásila nedávno.

Autor: Luděk Svoboda
Zdroj: AV ČR