Čeští vědci zkoumají, jak se vyvinula symbióza mezi houbami a rostlinami

Mezinárodní tým vědců, na jehož práci se podíleli i odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, rozluštil genetickou informaci 135 genomů hub. Analýza, o které informoval i prestižní časopis Nature Communications, popsala také 62 nových genomů tzv. mykorhizních hub, jež pomáhají kořenům získávat živiny z půdy.

Nově zjištěné údaje vědcům pomohou zjistit, jak se vyvinula symbióza mezi houbami a rostlinami, uvádí Mikrobiologický ústav AV ČR.

Symbiotické – oboustranně výhodné – soužití houby a stromu je v přírodě velmi časté. Odhaduje se, že se týká asi 90 procent všech rostlinných druhů.

Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna (mycelia) přitom vytvářejí funkční orgán, jehož prostřednictvím mohou houby z rostlin získávat organické látky, zejména uhlík, a rostliny na oplátku živiny z půdy: dusík, fosfor a další stopové prvky.

Zatímco mykorhizní houby (tedy ty, které žijí v symbióze s kořeny vyšších rostlin – pozn. red.) bez tohoto symbiotického vztahu nemohou existovat, rostliny se bez hub dokážou obejít v půdách, kde je dostatek živin.

Analyzoval se i hřib smrkový a růžovka

Rozluštění genetické informace desítek genomů hub, které se nyní podařilo, tak pomáhá pochopit, jakým způsobem se mykorhizní houby adaptují na soužití s rostlinou.

Studie genomu hub, mezi nimi i českými houbaři oblíbeného hřibu smrkového či muchomůrky růžovky, ukázala, že vzájemná závislost mezi rostlinami a houbami je opravdu velmi silná. Díky ní je možné, aby rostliny prospívaly i v půdách chudých na živiny.

„Fakt, že symbióza mezi rostlinami a houbami vznikala v evoluci opakovaně, svědčí o tom, jak výhodná pro oba partnery je. Přestože rostliny platí za soužití s houbami vysokou cenu, často až jednu třetinu všech vytvořených uhlíkatých látek, je pro ně tato spolupráce stále výhodná,“ poznamenal na závěr Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu.

Autor: Filip Šára
Zdroj: novinky.cz
Ilustrační foto: pixabay.com