Tuzemští výzkumníci hledají cesty k omezení škodlivých chemických látek v péči o zemědělské plodiny a zeleninu. Pokud se výsledky jejich projektů uplatní v praxi, může to omezit používání rizikových látek a tím i snížit negativní dopady na lidské zdraví. 

Informace o škodlivých dopadech chemických přípravků na ošetřování zemědělských plodin nebo zeleniny na zahrádkách jsou stále znepokojivější. Mnohé z nich vyvolávají rakovinu a další závažné nemoci, což dostává výrobce těchto látek pod tlak. Chemický koncern Bayer například v polovině loňského roku zaplatil jedenáct miliard dolarů za urovnání sporů kvůli přípravku Roundup obsahujícího rizikový glyfosfát.

Také proto se na trhu objevuje stále větší poptávka po ekologicky šetrných produktech k ošetřování rostlin. Přípravky, které sníží výskyt chorob a škůdců na rostlinách nebo v půdě, a namísto rizikových pesticidů do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní necílové organismy, v současné době vyvíjejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze a odborníci ze společnosti Agro CS z Říkova na Královéhradecku. Dokončené budou v roce 2021.  Vývoj vhodné alternativy k dosud používaným škodlivým chemikáliím podpořila grantem ve výši šesti milionů korun Technologická agentura České republiky (TA ČR).

Skvělé výsledky testů

„Nové přípravky jsou vyvíjeny na bázi rostlinného oleje, který je v Česku považován za exotický. Jmenovitě se jedná o takzvanou kaledu lysou. Velkou pozornost výzkumníci věnují rovněž vývoji mořidla proti háďátkům, přenosných sadbou česneku, neboť o tento výstup mají čeští pěstitelé velký zájem. První laboratorní i polní testy vykazují skvělé výsledky,“ přiblížil průběh projektu Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

V sérii biologických testů zjistili čeští výzkumníci významný pozitivní vliv na plodnost a zdravotní stav paprik, okurek či rajčat. U některých odrůd došlo k navýšení výnosu až o 20 procent. Zároveň byly rostliny také vitálnější a v porovnání s neošetřenými rostlinami je ohrožovalo méně chorob a škůdců.

„Již máme konečnou formulaci nového přípravku, který významně snižuje výskyt chorob a škůdců nejen na zelenině, ale i na takových plodinách jako je chmel, brambory či obiloviny. V současnosti proto probíhají registrační experimenty, aby tento přípravek mohl být uveden na trh ihned po ukončení řešení projektu,“ uvedl Roman Pavela, odpovědný řešitel projektu z VÚRV.

Výzkumníci vybrali i byliny, které dopomohou k vývoji nového aktivního hnojiva. To sníží nejen výskyt škodlivých patogenů v půdě, ale bude zároveň zlepšovat strukturu půdy, která pak dopomůže i k lepšímu hospodaření s půdní vláhou. „Podařilo se nám také objevit nové přírodní látky, které jsou vysoce účinné proti škodlivým háďátkům přenosných sadbou a v současnosti proto vyvíjíme mořidlo česnekové sadby,“ dodal Roman Pavela.

Účinnost zkoušených přípravků je přitom viditelná velmi rychle. Například aplikace jednoprocentního přípravku na mšici slívovou či pačervce paprsčitého způsobila do 24 hodin stoprocentní úmrtnost škůdců. Další škůdce, kyjatka růžová, byl vyhuben dokonce o šest hodin rychleji.

V laboratorních i polních testech zjišťovali autoři projektu vliv aplikace na vybrané cílové i necílové organismy, jako jsou žížaly, larvy slunéček, pavouci nebo včely).

Na jiné metodě snížení chemických postřiků pracují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Ti vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know-how přenést do praxe. Na projektu pracovali deset let, když vyvíjeli směsi nanočástic stříbra a mědi a grafenoxidu na ochranu rostlin proti škodlivým bakteriím.

Zaměřeno na nanočástice

„Antibiotická rezistence nás všechny ohrožuje, proto hledáme úplně jiný nový způsob ochrany proti bakteriálním infekcím na všech úrovních, zemědělskou praxi nevyjímaje“ uvedl vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity Vojtěch Adam. Nový postřik je podle něj 10.000 až 20.000 krát lepší než prostředky, které jsou aktuálně k dispozici.

Aplikace postřiku má podle vědců velmi dobrý vliv na potlačení škod na rostlinách, přitom je jeho spotřeba řádově nižší než u srovnatelných přípravků na ochranu rostlin. Mimoto přípravky na ochranu proti bakteriálním chorobám nejsou oproti veterinární nebo humánní medicíně prakticky k dispozici. „Přínos pro praxi je nejen ve snížení množství chemických látek aplikovaných na pěstební plochy, ale především v možnosti chránit rostliny proti chorobám, které se doposud obtížně potlačovaly,“ uvedl vedoucí Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Robert Pokluda.

Testování probíhalo na rajčatech a paprikách. Část rostlin byla uměle infikována bakteriální skvrnitostí a následně ošetřena přípravkem. Po několika týdnech vědci test vyhodnotili a výsledek byl viditelný pouhým okem. „Neošetřené rostliny byly silně poškozené, zatímco na těch s postřikem nebyly známky napadení,“ uvedl Robert Pokluda.

Autor: Dalibor Dostál
Zdroj: businessinfo
Ilustrační foto: pixabay.com