42017Pro
Čeští vědci vymysleli, jak lépe zahubit nádorové buňky. Poslouží diverzant

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vyvinuli způsob, jak nádorovou buňku zabít a za pomoci toxické látky, takzvaného diverzanta, zničit i další rakovinné buňky v jejím okolí. Výsledky výzkumu otiskl prestižní časopis Journal of Medicinal Chemistry.

Výzkumný tým Laboratoře biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK v čele s přednostou ústavu a děkanem fakulty Aleksim Šedem se dlouhodobě zabývá výzkumem skupiny molekul, které by mohly být využitelné jako cíle nádorové léčby, případně by mohly při klinickém zobrazování (pozitronovou emisní tomografií, PET) nádorové bujení ukázat.

Vědci si pro tyto postupy jako nejvhodnějšího kandidáta vybrali Fibroblastový aktivační protein (FAP). Jde o molekulu, která se v normální tkáni téměř nevyskytuje, lze ji nalézt jen v embryích a v nádorech. Jak v samotných nádorových buňkách, tak i v dalších buňkách hostitele nádoru.

Záškodnický manévr

„Víme, že molekula FAP se vyskytuje u řady nádorů – karcinomu pankreatu, prsu či u mozkových nádorů. Její diagnostické i terapeutické využití v onkologii tudíž může být hodně široké. V naší práci jsme prokázali správné cílení toxické látky na nádor. Trefíme nádorovou buňku, která do sebe pojme toxickou látku, ta se zde uvolní a buňka se rozpadne. Toxická látka se zároveň chová jako diverzant, protože se po rozpadnutí buňky uvolní a zničí i další buňky okolo sebe,“ vysvětlil Šedo princip záškodnického manévru.

Děkan 1. LF UK Aleksi Šedo v Laboratoři biologie nádorové buňky UBEO FOTO: 1. LF UK


Ten ve světových vědeckých kruzích vzbudil velkou odezvu, a zahraniční pracoviště žádají vzorky těchto látek k vlastním zkoumáním.

Molekulové lego

Výrazně podle lékařské fakulty pomohla i spolupráce s třemi dalšími vědeckými týmy.

„Měli jsme štěstí, že spolupracujeme s kolegy z Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ti pod vedením Jana Konvalinky vyvinuli takzvané iBodies – molekuly, na které je možné navázat terapeutickou molekulu či lék, a dovést ji k rakovinné buňce, nebo molekulu, kterou lze využít pro diagnostiku. Kouzlem molekuly iBodies, kterou pro cílení na FAP využíváme, je možnost jejího ‚šití na míru‘. Jde o takové molekulové lego, kde lze její komponenty poskládat pro daný účel. Výborně se navíc dostanou k cíli,“ popsal Šedo.

Z další spolupráce, tentokrát s týmem belgické univerzity v Antverpách, vzešel vhodný kandidát na použitý inhibitor – látku, která iBodies dovede k molekule FAP v nádoru.

V současnosti je výzkum ve fázi, kdy jednotlivé komponenty odborníci ještě vylepšují a zvažují jejich patentování. Již nyní český tým vysílá molekuly do laboratoří po světě.

Zdroj: Novinky.cz