Čeští vědci přispěli k pochopení stále nejasných příčin vzniku blesku

Více než 260 let uplynulo od dob vynálezců bleskosvodu Benjamina Franklina a Prokopa Diviše. Přestože stále nevíme, jak blesky vznikají, tak čeští vědci poodkryli část jejich tajemství. Nejen o tom hovořila v Magazínu Leonardo fyzička Ivana Kolmašová.

„Před pěti lety jsme umístili prototyp našeho přístroje, který poletí přespříští rok na družici Taranis, na zem, aby zde měřil data. Zjistili jsme, že jsme schopni naměřit spousta dat a přispět tak k výzkumu vzniku pozemních blesků,“ uvedla vědkyně.

Jednou z neznámých je to, jak bleskový výboj v bouřkovém oblaku vzniká. „Nevíme, co přesně je tím spouštěcím mechanismem blesku. Kamerami se do bouřkového oblaku podívat nemůžeme a místní měření se nedělá jednoduše, takže je měření jen pár.“

Čeští vědci proto použili metodu měření elektromagnetických signálů, které procesy probíhající v bouřkovém mraku vyzařují v pásmu vyšších frekvencí.

„Co přesně je příčinou onoho zážehu ještě jasné není, ale to, co se děje hned po něm, to jsme analyzovali a přispěli jsme střípkem k poznání toho, co se děje po zažehnutí bleskového výboje,“ tvrdí fyzička.

Jednalo se o měření dvou systémů: jeden je měřením magnetického pole širokospektrální anténou, k níž je připojený zmíněný prototyp družicového přístroje. „Tyto údaje jsme porovnávali s údaji z tzv. bleskového mapového pole, které se skládá ze sestavy antén, které měří úzkopásmové zdroje vysokofrekvenčního záření při šíření výboje.“

„Až donedávna se zdálo, že děje naměřené širokospektrální anténou v prvních milisekundách bleskového výboje nijak se zdroji vysokých frekvencí nesouvisí. Nám se ale podařilo pomocí analýzy dat z jednotlivých stanic zjistit, že pulzy odpovídají docela dobře našim naměřeným pulsům v magnetickém poli. Takže tyto procesy nejsou rozdílné, ale jde pravděpodobně o tentýž proces, který se projevuje v širokém pásmu frekvencí.“

Fyzička konstatovala, že občas vědci spoléhají na určitá data a věří jim. „Bleskové mapové pole ze záznamů jednotlivých stanic rekonstruuje polohu vysokofrekvenčních zdrojů uvnitř bouřkového oblaku. Logická úvaha byla, že když v bleskových mapách poloha určená není, tak tam žádné zdroje nejsou.“

„Když jsme se ale podívali na data z jednotlivých stanic, tak tam data byla, a dokonce tak moc, že ten algoritmus nebyl schopen je lokalizovat, a tudíž to vypadalo, že tam nejsou. Ukázalo se ale, že je třeba občas, když se nám něco nezdá, se podívat hlouběji, a nespoléhat se na data, která jsou k dispozici.“

Čeští vědci se dále budou snažit zjistit, co bylo předtím, než data začala spolu souhlasit. „Tedy co je tím zážehovým mechanismem, katalyzátorem, který vlastní blesk spustí. Jsou teorie, že kousky ledu v bouřkových oblacích jsou špičaté a na jejich hrotech vzniknout koronové výboje, které se šíří a vyvinou se z nich vnitrooblakové proudy.“

„Odhaduje se, že ke vzniku blesků také přispívá kosmické záření, které ionizuje atmosféru včetně vnitřku bouřkového oblaku… Rádi bychom i zjistili, jak souvisí výkon těchto vysokofrekvenčních zdrojů s proudy, které tam tečou. Je zde celá řada dalších nevysvětlených jevů,“ shrnula současné poznání o vzniku blesku Ivana Kolmašová.

Rozhovor s Ivanou Kolmašovou k přehrání zde.

Autor: Josef Kluge
Zdroj: rozhlas.cz