Čeští vědci nainstalují v Chile spektrograf pro hledání exoplanet

Hledání exoplanet podpoří chystaný spektrograf pro dalekohled o průměru zrcadla 1,52 metru na observatoři La Silla v Chile. Bude mít velké rozlišení i možnost popsat planety s dlouhou oběžnou dobou. Projekt PLATOSPec, jehož cílem je instalace spektrografu, vede Astronomický ústav Akademie věd ČR. Odborníci z Česka modernizují i dalekohled. Situace kolem koronaviru práci zatím nezkomplikovala, do Chile by vědci měli odcestovat příští rok. ČTK to sdělil Petr Kabáth, vedoucí skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení AV. Exoplanety jsou planety, které obíhají jiné hvězdy než Slunce.

"Spektrograf bude mít vysoké rozlišení, což znamená, že budeme moci podporovat vesmírnou misi Plato, ve které jsme členové," řekl Kabáth. Mise bude studovat vlastnosti Zemi podobných planet v tzv. obytných zónách kolem hvězd slunečního typu, start je plánován na rok 2026. "Můžeme se tak zúčastnit 'honby' za druhou Zemí. I když ji nebudeme moci přímo objevit, to není hlavní cíl tohoto spektrografu," zdůraznil Kabáth. Zařízení má podle něj sdělit, že daná exoplaneta je "skvělý kandidát" a vědci by ji měli pozorovat dál, třeba s desetimetrovým dalekohledem.

Podle odborníků bude PLATOSPec monitorovat pomocí měření přesných radiálních rychlostí. Tedy rychlosti, kterou se k Zemi hvězda pohybuje kvůli tomu, že s planetou obíhá kolem společného těžiště, které leží mimo střed hvězdy. Radiální rychlosti způsobené hmotností planet se pohybují v řádech centimetrů za sekundu pro planety podobné Zemi, až po stovky metrů za sekundu pro velké plynné planety. "PLATOSPec bude moci měřit radiální rychlosti s přesností až kolem tří metrů za sekundu," uvedla AV.

"To, kde budeme mít přínos přímo pro detekci planet, je pro plynné planety. A pro planety, které mají zajímavé atmosféry, třeba, že je v nich voda a tak dál," podotkl Kubát a dodal: "Tyto planety budeme moci charakterizovat, říci jejich poloměr a hmotnost, z čehož se dá spočítat hustota, a tím pádem říct, jaký mají povrch nebo jestli jsou plynné, jak vypadají."

"Takto budeme moci charakterizovat planety, které mají dlouhou oběžnou dobu, což s normálními stávajícími dalekohledy nejde, protože tam není dost pozorovacího času. My ho budeme mít, kolik budeme chtít. Takže toto bude zlepšení," řekl také vědec. Spektrograf bude využívat data z vesmírné mise TESS, později i zmíněné Plato.

Zatím běží první část projektu. Vědci dohlížejí na modernizaci dalekohledu, kterou od května provádí česká firma ProjectSoft. Zatím se vše řeší v Česku. "Potřebujeme ale, aby nám z Chile poslali nějaké komponenty z dalekohledu, což může být problém. Observatoř La Silla je teď zavřená. Doufáme, že se v srpnu otevře," řekl vědec. Části bude třeba za pár měsíců také poslat zpátky. Vědci pak do Chile musí odletět během příštího léta, aby dalekohled zkomponovali. Právě v roce 2021 by totiž měla modernizace skončit. Podle Kubátha pak dalekohled dostane zapůjčený spektrograf.

Nový by měl být nasazen v roce 2023. Přímo na výrobě spektrografu budou pracovat vědci z Chile, kteří mají podle Kubátha zkušenosti z výroby předchozích spektrografů. Dodal, že na projektu se podílejí i němečtí výzkumníci.

Observatoř La Silla je součástí Evropské jižní observatoře. Česko je jejím členem od roku 2007. Podle Kubátha je na observatoři kolem 320 nocí, kdy je dobré počasí a jasno.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay.com