Půldruhého roku působí Delana Mikolášová v Izraeli jako vědecká diplomatka, má za úkol propojovat české a izraelské vědce, domlouvat jim spolupráci nebo třeba předvádět Izraelcům české start-upy. Byť je izraelský Tel Aviv druhým největším vřídlem start-upů na světě, zájem o spolupráci je oboustranný, ujišťuje Mikolášová.

V Izraeli stojí za výzkumem převážně soukromé společnosti, a proto tamní vědci nedisponují tak dobrou infrastrukturou a vybaveností pracovišť jako jejich čeští kolegové. To je jedna z věcí, která je na Česku láká.

Do Izraele přijede ve středu delegace v čele s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem. Stvrdí tak například spolupráci v oblasti nanotechnologií nebo umělé inteligence.

Mají vůbec izraelští vědci zájem o spolupráci s českými?

Izrael je vědecky na špičce, při svých osmi milionech obyvatel má dvanáct nositelů Nobelovy ceny a prestižní vědecké ústavy i technologické firmy. S Českem má dobré vztahy, které se prohlubují, funguje pravidelné letecké spojení, takže je to pro naši vědu krok správným směrem. Naše aktivity teď vyvrcholí návštěvou vicepremiéra Bělobrádka, který bude jednat se svým izraelským protějškem, ministrem pro vědu, technologii a vesmír Ofirem Akunisem a s představiteli Weizmannova institutu, který patří mezi deset nejlepších vědeckých institucí na světě.

Pan místopředseda s institutem podepíše deklaraci, což je výjimečné, Weizmannův institut takové spolupráce příliš často neuzavírá. Takže je zřejmé, že o spolupráci stojí. Za poslední půlrok Akademie věd podpořena sekcí místopředsedy vlády schválila více než 50 projektů konkrétních vědců z české a izraelské strany.

V jakých oblastech?

Jde to napříč oblastmi Akademie věd i izraelskými institucemi – přes humanitní obory, medicínu, technologie… Pro další půlrok bylo schváleno víc než 50 projektů.

Co tedy izraelské vědce zajímá na české vědě?

Třeba naše velké výzkumné infrastruktury. V Izraeli nemají takové vybavení jako některé české instituce, v rámci pracovišť jsou tam projekty financované ze soukromých prostředků, často třeba z darů židovských rodin žijících v zahraničí. Obvykle jim relativně dlouho trvá, než se jim podaří vybudovat takový ústav, jaké u nás nedávno vyrostly třeba díky evropským penězům.

Mají také zájem o některé oblasti, třeba o organickou chemii, brzy budeme organizovat vědeckou misi pro izraelské vědce na konferenci na Masarykově univerzitě. Hodně se také angažuje Biocev. Skvělý konkrétní výstup je třeba spolupráce Technické univerzity v Liberci, která bude podepisovat dohodu s Ben Gurionovou univerzitou. Budou spolupracovat na společných projektech, například na vývoji nanotechnologií. Stejně tak podepíšou zástupci memorandum s Afeka Academic College of Engineering, která se věnuje umělé inteligenci.

Na počátku loňského roku jste také vybrali šest česko-izraelských projektů základního a průmyslového výzkumu k financování. O co šlo?

Je to program, kde je na izraelské straně gestorem ministerstvo pro vědu a na české straně ministerstvo školství. Výzva se vyhlásila už v roce 2015 a teď probíhá šest kvalitních projektů, na jeden projekt se mohlo čerpat až 120 tisíc eur. Například vědci z českého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a izraelského Weizmannova institutu se zabývají příjmem nanočástic rostlinami a jeho využitím pro dekontaminaci vody a půdy. Uvažuje se o tom, že by podobná výzva byla vyhlášená i letos.

Právě s Weizmannovým institutem se jedná o vytvoření postdoktorandských stipendií pro vědce z Akademie věd. Jak je to daleko?

Ano, připravují se stipendia, která podpoří naše postdoktorandy ve studiu na Weizmannově institutu, umožnila by hradit až tři roky studia. Je to v pokročilé fázi jednání, jsme si jistí, že o to bude zájem, institut je prestižní a pro mladé vědce zajímavý i například z hlediska podpory rodin.

O jaké vědce by mělo jít?

O výzkumné pracovníky Akademie věd, není to omezené tématem, zástupci institucí pak budou vybírat, komu stipendium udělí. Počítá se s tím, že se v rámci roku 2017 tyto věci dojednají a výzva bude vyhlášena. Měli bychom podpořit okolo dvou špičkových vědců ročně, zatím nepůjde o masovou záležitost.

Jaké oblasti mají velký potenciál pro spolupráci obou stran?

Pro Izrael jsou zajímavé třeba nanotechnologie, ale škála témat se nedá omezovat. Obecně mají Izraelci zájem o spolupráci nejen ve vztahu k České republice, ale k celému světu, snaží se přilákat experty, programátory, hlavně na oblast strojového učení do Izraele. V rámci toho existují od konce loňského roku takzvaná start-up víza, jež umožní expertům, kteří mají zájem přijít do Izraele, dvouletý pobyt.

S tím, že pokud si založí v Izraeli vlastní start-up, mohou si prodloužit pobyt až na pět let. Izrael se snaží přitáhnout tento typ expertů, programátorů i těch, kteří mají zajímavé myšlenky, z celého světa. Tel Aviv je druhým největším světovým startupovým sídlem po Silicon Valley. Podle posledních analýz jen v roce 2015 vzniklo v Izraeli na 1400 nových start-upů.

Autor: Adéla Skoupá
Zdroj: ihned.cz