Čeští a britští vědci objevili způsob, jak buňka řídí přijímání potravy

Tým vědců z Univerzity v Cambridge vedený Zuzanou Kadlecovou ve spolupráci se skupinou Filipa Šroubka z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR analyzoval proces, jímž buňka absorbuje materiál z vnějšího prostředí. Výsledky jejich spolupráce, k níž byla speciálně vyvinuta nová metoda automatické analýzy dat z mikroskopu, publikoval vědecký časopis Developmental Cell.

Buněčná membrána představuje hranici mezi buňkou a okolním světem. Každá buňka má chytrý způsob, jak tok potravy a zároveň ochranu před viry či jinými mikroorganizmy řídit. Po dlouhou dobu převládal názor, že endocytóza neboli proces přijímání materiálu z vnějšího okolí do buňky probíhá spontánně. Výzkum českých a britských vědců ale ukázal, že endocytóza regulována je. „A to hned několika způsoby, stále ještě jim ale přesně nerozumíme,“ říká hlavní autorka studie Zuzana Kadlecová z Univerzity v Cambridge.

Studium endocytózy má velký význam pro porozumění základním fyziologickým procesům v těle. „Na naše výsledky mohou navázat instituce a společnosti, které je využijí pro vývoj nových léčebných postupů nebo protinádorových látek,“ uvádí vědkyně.

Vědci–informatici pro výzkum vyvinuli unikátní metodu analýzy dat

Při tomto výzkumu byla použita špičková analytická technika včetně nejmodernější TIRFM mikroskopie. „Abychom mohli přesně určit, které buněčné bílkoviny a jakým způsobem pomáhají složité procesy na hranici buněk zvládnout, vyvinuli jsme metody, kterými data z mikroskopu automaticky analyzujeme. Bádání je tak nejen efektivnější a rychlejší, ale hlavně přesnější,“ vysvětluje Filip Šroubek z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Výzkumníci tak pomocí nové metody mohou například určit, které buněčné bílkoviny a jakým způsobem pomáhají tyto složité transfery na hranici buněk zvládnout.

„Naměření dat je sice stále zdlouhavý proces trvající mnoho dní, ale vyhodnocení jsme nyní schopni provést během několika hodin,“ dodává Jan Kamenický, který měl v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR na starosti implementaci metod.

Úspěšná spolupráce týmů z Cambridge a AV ČR byla mimo jiné hrazena z prostředků na podporu vědy Evropské Unie.

Článek v Developmental Cell ZDE.

Autor: Markéta Růžičková
Zdroj: AVČR
Úvodní foto: pixabay.com