Češi vyvinuli prsten, který měří tlak a další životní funkce. Sám vyhodnotí, jestli potřebujete lékaře

  • Přístroj HeRo umí jako jediný dlouhodobě po celý den měřit tlak člověka.
  • Ze získaných dat udělá analýzu, jak je na tom jeho majitel zdravotně.
  • HeRo vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT.

Na první pohled vypadá jako prsten nebo jako designové moderní hodinky. Ve skutečnosti je to velice přesný měřič tělesných funkcí, který dokáže zatím jako jediný dlouhodobě měřit systolický a diastolický krevní tlak člověka a informace vyhodnocovat. Zařízení nazvané HeRo, což je zkratka z Health Robot, tedy zdravotní robot, vyvinuli vědci na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT.

Kromě systolického a diastolického tlaku umí změřit i teplotu, pulz, obsah kyslíku v krvi, případně dýchání a přes družice určit přesnou polohu měřeného člověka. Všechny tyto informace přístroj vyhodnotí a zjistí z nich, v jakém stavu právě daný člověk je.

„Hlavní výhoda spočívá v tom, že prsten nebo náramek HeRo máte pořád na sobě, takže vás dokáže sledovat dlouhodobě. Když jdete k lékaři, aby vám změřil tlak, měří ho jen v jednu danou chvíli, takže stačí, abyste byli rozrušení nebo předtím vyšli schody, a výsledky budou zkreslené,“ říká Jiří Chod, který na ČVUT vede vývojový tým.

„Abyste došli ke skutečně vypovídajícím výsledkům měření, museli byste si tlakoměr i s baterkami nosit všude s sebou a měřit svůj tlak třeba každou půlhodinu, což není v možnostech běžně fungujícího člověka,“ dodává Chod.

Na ČVUT proto vyvinuli algoritmus, díky němuž přístroj – umístěný po celý den přímo na těle člověka ve formě prstenu nebo hodinek – údaje odečítá kontinuálně v nastavených intervalech, bez přestávky. Pak naměřená data zprůměruje a dostane přesný obraz o zdravotním stavu člověka.

„Když přijdete domů, HeRo se automaticky spojí přes wi-fi s vaším domácím počítačem. Pokud vyhodnotí, že vám něco je, dá vám například zprávu, abyste si zašel na kontrolu k lékaři. Stejně postupuje u skutečně kritických stavů, ovšem to reaguje okamžitě,“ dodává Chod.

V současnosti již existuje řada přístrojů, které se dají nosit na těle a dokážou měřit různé tělesné funkce, jako například pulz nebo tělesnou teplotu. Žádný výrobce zatím ale nevyvinul algoritmus, který by dokázal měřit tlak člověka konstantně dlouhodobě celý den a pak data správně vyhodnotit.

„My takový algoritmus po letech vývoje tady na ČVUT už máme a získali jsme na něj národní patent. V konečné fázi je i patent mezinárodní. Oslovili jsme také velké firmy vyrábějící elektroniku, prozatím jsme se ale se žádnou z nich na výrobě nedohodli,“ dodává Chod.

Vědci z ČVUT ale partnera na výrobu svého zařízení hledají dál a rádi by, aby se přístroj začal vyrábět co nejdříve. Chtějí, aby jeho cena byla dostupná těm, pro které bude především určen, tedy nemocným a starším lidem, ideální by ovšem byla celá populace. „Cena HeRo přístroje, ať už jako hodinek nebo jako prstenu, by neměla přesáhnout několik tisíc,“ odhaduje Chod.

Ze stejné dílny od výzkumného týmu Jiřího Choda na ČVUT pochází i další pomůcka, která má ulehčit život postiženým – tentokrát hůl pro nevidomé, která umí slepce navigovat v ulicích i doma. Má v sobě speciální zařízení, jež propojí slepého člověka pomocí mobilu s navigačním střediskem a usnadní mu tak orientaci v prostoru.

Nevidomý hůl ovládá prostřednictvím několika tlačítek, která majitele přihlásí do navigačního střediska, aktivují kameru v chytrém telefonu a umožní hlasovou komunikaci s asistentem ve středisku. Smartphone má chodec pověšený na krku, aby kamera snímala přesně to, co by daný člověk viděl, a nepřekážela mu v rukou.

Nevidomý člověk, který se ztratil v ulicích, tak nemusí tápat. Stiskem tlačítka na své slepecké holi se spojí s asistentem, který přes kameru jeho smartphonu vidí, kde se nevidomý právě pohybuje, a může ho navigovat k cíli. Nebo mu pomůže najít správný zvonek na dveřích, zboží v regálu či lékařskou ordinaci. Prvních několik prototypů holí už vědci z FEL rozdali nevidomým ve městě Sokolov na Karlovarsku, kteří je testují.

Zdroj: Ihned