Pořekadlo dvakrát měř a jednou řež skutečně mezi dřevorubci platí, a to i ve Finsku. V zemi nejhlubších evropských lesů vytvořili těžaři systém vizuálního průzkumu kvality dřeva stromů. Čeští informatici jej nyní pomohou zdokonalit. Cílem je dosáhnout toho, aby byly stroje schopny bez pomoci člověka vytěžený kmen stromu zrentgenovat, zhodnotit kvalitu jeho dřeva a následně rozhodnout, nakolik se hodí k výrobě nábytku.

V době, kdy na světě kvůli neuvážené těžbě tryskem ubývá přirozených lesů, je finský projekt hudbou budoucnosti. Jeho snahou je, aby byl každý vykácený strom efektivně využit. Technika navíc nahradí zkušené znalce stromů, kteří uměli odhadnout kvalitu jejich dřeva.

Finové umí naskenovat s využitím rentgenu na zařízení připomínajícím nemocniční počítačový tomograf celé kmeny vytěžených stromů. Totéž umí udělat u pořezaných desek.

Každé procento, o které systém zpřesníme, znamená kvalitnější nábytek
Tuomas Eerola, technická univerzita Lappeenranta
Jde ale o to, aby stroje poskytovaly data o kvalitě dřeva v reálném čase, tedy okamžitě, a aby uměly dřevo třídit. Před dalším zpracováním je nutné odstranit dřevo se suky a vnitřními vadami.

„Každé procento, o které systém zpřesníme, znamená kvalitnější nábytek, zefektivnění výroby a samozřejmě šetrnější přístup k přírodě,“ řekl Právu Tuomas Eerola z technické univerzity ve finské Lappeenrantě.
Eerola je nyní na stáži na Fakultě informačních technologií brněnského Vysokého učení technického (VUT), kde mu mimo jiné pomohou zkvalitnit počítačové vidění struktury dřeva. Pro finský systém bylo možné využít algoritmy vyvinuté na VUT. Díky nim může být software určený k analýze dřeva chytřejší. Algoritmy mu umožní se učit.

Kromě dřeva zkoumá i tuleně
Vývojáři mu nejprve předloží tisíce fotografií dřeva, a tím jej naučí rozeznávat na nich vnitřní vady. To pak pomůže systému, aby dřevo třídil. Vyhodnotí data z rentgenu v reálném čase, tedy okamžitě.

„Algoritmy jsme s úspěchem použili například v projektech souvisejících s výrobou celulózy nebo buničiny,“ uvedl děkan fakulty Pavel Zemčík. Projekt není jen akademickou záležitostí. Na jeho výsledky čekají finské těžařské firmy, aby mohly využít nové poznatky v praxi. Mají své zastoupení v mnoha zemích světa, kde tyto znalosti také využijí, a to včetně Česka.

Eerola patří k uznávaným vývojářům v oblasti zobrazovacích technik. Kromě dřeva se věnuje i tuleňům.

Skvrny na kůži každého z nich jsou totiž stejně jedinečné jako u lidí otisky prstů. Pro biology vytvořil s kolegy počítačový systém umožňující podle pouhých fotografií tuleňů přesně zjistit, o jaké zvíře jde a kde se mohlo podle dostupných snímků pohybovat.

Zdroj: novinky.cz