Ceny Akademie věd 2019: performativní filosofie, úprava vody i dějiny státu

Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál se konal ve čtvrtek 17. října ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i se zajímavou finanční odměnou.

„Chtěla bych vám poděkovat za vaši práci pro Akademii věd, chuť do práce vám asi přát nemusím, tu všichni máte, ale ráda bych vás ještě o jedno poprosila: když to alespoň trošku půjde, vystoupit z vědecké ulity a prezentovat výsledky vašeho výzkumu srozumitelným způsobem. Je to hodně důležité, vlastně v dnešní době čím dál důležitější,” řekla na ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. 

Československý zázrak

První tým, který obdržel cenu za mimořádné výsledky výzkumu a finanční podporu 200 000 korun, je česko-slovenský. Výsledkem je téměř tisícistránková publikace nazvaná Československo. Dějiny státu (2018), přičemž autorský kolektiv vedl historik Jindřich Dejmek. Jedná se o první syntézu specialistů z Historických ústavů České a Slovenské akademie věd i vysokých škol, badatelé se opírají o nové výzkumy v českých i zahraničních archivech. Popisují zrod Československa v průběhu první světové války, analyzují období první i druhé republiky a okupace, ale i komunistického a postkomunistického režimu. 

Druhý tým tvoří historici z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Univerzity Karlovy, kteří spolupracovali na titulu Republika československá 1918-1938 vydaném v loňském roce. Editory jsou Dagmar Hájková a Pavel Horák a jejich objemný titul, vybavený mnoha fotografiemi, dokumenty i grafy, se zaměřuje na dramatické meziválečné období. Na zpracování se podílelo celkem sedm desítek autorů z řady evropských zemí, včetně Německa či Británie a velký prostor tu dostávají jak národnostní menšiny, tak kulturní dějiny, dějiny médií či ochrana životního prostředí.

Předávání cen se zúčastnili i ředitel slovenského Historického ústavu Slavomír Michálek a slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss, který uvedl: „Jsem rád, že hlavní cenu získali právě autoři publikací o Československu, které vznikalo v tehdejší politické situaci velmi obtížně, vlastně jako zázrak. A my bychom jeho dějiny měli pečlivě studovat a vzít si z nich poučení.“

Mladí a nadějní

Další kategorií je cena pro mladé vědecké pracovníky, jejíž součástí je odměna 50 000 korun. Letos ji obdržel Jan Kolář z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na objevný výzkum na pomezí archeologie a ekologie. Specializuje se na práci s velkými databázemi a pokročilou statistikou a vytvořil dosud chybějící elektronickou databázi archeologických nálezů z Moravy a Slezska, což je nejucelenější a nejobsáhlejší databáze údajů o prehistorickém působení člověka v daném regionu.

Společně s Kolářem cenu dostala i Petra Suková, která působí jako postdoktorandka v oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Zabývá se výzkumem jevů v okolí černé díry, například vznikem chaosu v geodetickém pohybu kolem černých děr, které jsou obklopené dalším zdrojem gravitačního pole.

Popularizátoři vědy

Důležitou a často poněkud opomíjenou součástí vědecké práce je popularizace. Akademie věd proto podpořila vědce, kteří myslí i na tuto oblast, a ocenila je částkou ve výši 100 až 200 000 korun. Letošní laureátkou se stala Alice Koubová Filosofického ústavu AV ČR, která se věnuje zejména performativní filosofii, nedílně spojené s aktivitami ve veřejném prostoru. Vytvořila koncept veřejných debat na sociální a politická témata, která mají publikum inspirovat k vlastní filosofické reflexi (mj. v divadle Ponec, Alfréd ve Dvoře), a je autorkou specifického formátu veřejných diskuzí v Národním divadle v rámci tzv. ND Talks.

Druhým oceněným je arabista Bronislav Ostřanský Orientálního ústavu AV ČR, který se věnuje popularizaci v oblasti dění na Blízkém východě. Přednáší pro veřejnost, připravuje školení pro pracovníky veřejných institucí a angažuje se v mediálních debatách a v polemikách o islámu, z nichž některé autorovi vynesly vyhrocené reakce, včetně osobních výhrůžek. Předsedkyně Eva Zažímalová mu proto při ceremoniálu poděkovala i za statečnost, s kterou se nebojí vstupovat do veřejného prostoru. Souhrou okolností Ostřanský právě v den ocenění oslavil své 47. narozeniny.

Cenu za popularizaci získal i ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský, který je také uznávaným vodárenským technologem a patří mezi nejvýraznější osobnosti v oblasti výzkumu a popularizace úpravy vody. Věnuje se mimo jiné aktuálnímu tématu mikroplastů ve vodě, přičemž je autorem první vědecké studie, která vzbudila velký zájem české i zahraniční veřejnosti. O jeho úspěchu svědčí i nominace na prestižní mezinárodní ocenění Eni Award v kategorii Advanced Environmental Solutions.

Autor: Alice Horáčková, Michaela Kodelová
Zdroj: AV ČR