Cenu Neuron za životní přínos získal biolog Friml za výzkum hormonu rostlin. Fond ocenil i další vědce

Sedm vědců a jednu vědkyni letos ocenil Nadační fond Neuron. Laureáti si rozdělí šest milionů korun. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě a dva miliony korun získal rostlinný biolog Jiří Friml. Odhalil zásadní roli hormonu auxin pro růst a odolnost rostlin. Ceny byly předány ve středu večer v Národním muzeu v Praze.

Friml patří k nejcitovanějším rostlinným biologům ve světě. Učinil průlomový objev, když zjistil, jak hormon auxin funguje ve vývoji a růstu rostlin a jejich přizpůsobení se změnám prostředí. Tyto poznatky mohou zefektivnit zemědělství a zvýšit kvalitu plodin. Friml pracuje v Ústavu věda a techniky v rakouském Klosterneuburgu.

Cenu za významný vědecký objev má matematik Jan Nekovář. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek v roce 2014 přispěly k udělení Fieldsovy medaile, nejprestižnějšího matematického ocenění současnosti. Nekovář je profesorem na Sorbonně, dříve působil i na Cambridgeské univerzitě. K této kategorii se váže odměna jeden milion korun.

Šest laureátů obdrželo ceny v kategorii pro mladé talentované vědce. V oboru medicína ji získal Michal Šimíček za zkoumání procesů způsobujících zhoubná onemocnění a lékovou rezistenci. Šimíček pracuje ve výzkumném centru při Ostravské univerzitě, podílí se na vývoji buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy působí další z laureátů Martin Balko. S využitím počítačů vyřešil některé matematické problémy v kombinatorice, které se vědci pokoušeli rozlousknout dlouhá léta. Na stejné fakultě pracuje i další oceněný, astrofyzik Ondřej Pejcha. Držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady významně rozšířil poznatky o supernovách.

Vztah mezi houbami a rostlinami pak zkoumá biolog Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev,“ uvedla mluvčí fondu Veronika Gorylová.

Nadace ocenila i matematika Vladimira Lotoreičika z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Zabývá se spektrální teorií a tvarovou optimalizací. Snaží se dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary splňující určité geometrické podmínky.

Jaký má sociální nerovnost dopad na zdraví populace, je předmětem výzkumu jediné letošní laureátky, socioložky Lucie Kalousové. „Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickýcm statusem a zdravím silnější, například v USA, a v jiných, například ve Švédsku, slabší. A jak se dá takovému silnému vztahu předejít,“ popsala Gorylová. Kalousová působí na Kalifornské univerzitě v Riverside. Každý z oceněných v této kategorii dostane 500.000 korun.

Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 Karel Janeček. Za deset let ocenil 85 vědců částkou 66 milionů korun. Veřejnost se může s laureáty setkat ve čtvrtek od 17.00 při debatě v pražském centru Opero.

Zdroj: irozhlas.cz