cable-1868352_1920 (1)

Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům, tvrdí studie

V okolí sloupů vysokého napětí se daří drobným živočichům. Podle studie vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) tam žije více zvířat a druhů než v okolní zemědělsky obdělané krajině. Tato místa jsou také důležitá přezimovací stanoviště. O studii v tiskové zprávě informovala mluvčí AV Markéta Růžičková.

Vlivem rozvoje intenzivního zemědělství ve druhé polovině 20. století výrazně ubylo neobdělávaných stanovišť v krajině. To má negativní dopad na počty hmyzu, polního ptactva i drobných savců.

Autor výzkumu, biolog Martin Šálek, se zabývá právě tím, jak intenzivní hospodářství působí na biodiverzitu, k současné studii však došel takřka náhodou. „Poprvé mě to napadlo před několika lety během projektu, který sledoval mortalitu dravců kvůli sloupům vysokého napětí. Všiml jsem si, že v okolí těchto sloupů je mnohem víc myších děr než jinde,“ řekl.

Loni tak s kolegy provedl průzkum v jižních Čechách, který jeho domněnky potvrdil. Během pozorování zjistili, že kolem sloupů žilo během zimních měsíců více zvířat a více rozmanitých druhů malých savců než v okolní zemědělské půdě. U sloupů se podle vědců dařilo i některým ptákům a hmyzu, včetně ohrožených druhů. Soustava elektrického vedení, která mnohdy představuje smrtelné riziko pro ptáky, tak v zemědělské krajině zvířatům zároveň poskytuje důležité útočiště.

Vědci provedli výzkum loni v zimě na Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Agriculture, Ecosystems & Environment.

Zdroj: lidovky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com

chrome-493101_1920 (1)

Tajemství, které znají jen tři lidé. Brněnští vědci zjistili, jak levně vyrobit unikátní látku grafen

Vědci Masarykovy univerzity v Brně objevili novou metodu výroby grafenu. Extrémně tenká forma uhlíku patří k nejpevnějším materiálům na světě. Až doposud ale byla jeho výroba drahá a nešetrná k životnímu prostředí. Brněnští výzkumníci se proto zaměřili na to, jak látku získat levně a přitom ekologicky.

„Potřebujeme k tomu jednak mikrovlny. Stačí jednoduchá mikrovlnná trouba, která se používá v domácnosti. Potom podrobíme materiál oxidačním reakcím s takovými chemikáliemi, které si můžete běžně koupit v drogerii,“ popisuje novou metodu pro Český rozhlas Brno vedoucí výzkumného týmu Pavel Pazdera z ústavu chemie přírodovědecké fakulty.

„To řešení je velice jednoduché, divím se, že to ještě nikoho nenapadlo,“ doplňuje Pazdera.

Na nalezení ekologického řešení pracuje se svým týmem už několik let.

„Koncem roku 2016 jsme podali první patentovou přihlášku. Ta metoda ještě nebyla úplně ekologicky čistá, takže jsme ji potom vylepšili,“ dodává.

Kvůli jednoduchému postupu drží univerzita vynález v utajení. Přesný způsob výroby znají pouze tři lidé, kromě Pazdery ještě jeho kolegové Richard Ševčík a Dana Němečková.

„Ta metoda je šetrnější a je v podstatě, řekla bych, blbuvzdorná. Opravdu to bezpečně dokáže připravit i člověk, který není v režimu úplně zaběhlý,“ vysvětluje Němečková.

„Zařízení, která používáme, jsou běžná jednoduchá laboratorní zařízení. Nejsou to žádné milionové přístroje. A odpadá také likvidace nebezpečného odpadu, což se ve výsledku projevuje na ceně,“ uzavírá Ševčík.

V průmyslu má grafen široké využití. Podle vědců může sloužit k dočištění odpadních vod, zpevnění betonu nebo navýšení kapacity baterií. Uplatnění už také našel při výrobě automobilů.

Autorka: Iva Puškarová
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

CZU

ČZU je opět nejekologičtější univerzitou v Česku, uspěla i v mezinárodním srovnání

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze obhájila post nejekologičtější univerzity v ČR a v mezinárodním srovnání poskočila na 31. místo na světě. Vyplývá to z žebříčku UI GreenMetric, který u jednotlivých univerzit porovnává ohleduplnost k životnímu prostředí. Podle mluvčí Jany Kašparové škola patří v tomto ohledu ke světové špičce.

Mezi 780 hodnocenými školami za rok 2019 se z těch českých umístily ještě čtyři: Univerzita Hradec Králové na 314. místě, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno na 399. příčce, Univerzita Pardubice na 544. pozici a nakonec 730. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Nejlepší jsou Nizozemci

První tři místa v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings obsadily Wageningen University & Research v Nizozemsku, britská Univerzita v Oxfordu a University of California, Davis ve Spojených státech.

Co se týká samotné ČZU, která z českých univerzit dopadla jednoznačně nejlépe, tak nejvyšší hodnocení získala v těchto kategoriích – hospodaření s vodou, vzdělávání a nakládání s odpady. To jsou kategorie, ve kterých ČZU získala nejvyšší ohodnocení. I díky tomu poskočila podle nově publikovaného žebříčku o 15 míst nahoru oproti předchozímu roku.

„Už loni jsme zaznamenali skvělý úspěch. Skutečnost, že se nám za rok podařilo posunout o tolik dopředu, je jasným důkazem, že rok naší tvrdé práce se vyplatil. Rozhodně se ale chceme i nadále zlepšovat,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička.

Zelené plochy a program na recyklaci odpadů

Žebříček se zaměřil na šest kategorií, patřily mezi ně infrastruktura, energie a klimatická změna, odpad, voda, doprava a výuka. Mezi vysoce hodnocenými podkategoriemi na ČZU je množství zelených ploch v kampusu, chytré technologie implementované do budov, program na recyklaci odpadů, zadržování vody v kampusu či poměr předmětů zaměřených na udržitelnost.

„Naše aktivity se v těchto směrech neustále rozšiřují. Nedávno jsme například otevřeli nový výukový pavilon, kde se využívá systému rekuperace energie, a kromě jiného je tu dešťová voda odváděna do vsakovacích studní,“ vysvětlil rektor.

Takzvanými zelenými technologiemi bude disponovat i pavilon tropického zemědělství, který je momentálně ve výstavbě. Budova bude mít systém zachytávání dešťové vody propojený s jímkami a retenční nádrží. Voda se poté bude používat na zalévání.

Studentská soutěž

Do těchto aktivit jsou motivováni také studenti. Univerzita totiž pořádá každoročně soutěž, v jejímž rámci studentské týmy vymýšlejí projekty zaměřené na udržitelnost kampusu.

„Letos se díky tomu povedlo zavést vratné kelímky na kávu a začít studenty a zaměstnance motivovat k tomu, aby si u automatů nebrali ty plastové, ale chodili třeba se svými hrnečky,“ doplnila tisková mluvčí Kašparová.

Dále se podle ní podařilo na pěší zóně mezi kolejemi nainstalovat LED žárovky, které jsou příznivější pro spánek a nepřitahují hmyz.

Díky studentům také úspěšně funguje Freeshop, tedy obchod, kde kdokoli může nechat nepotřebné věci a cokoli si zase odnést, tato služba je zdarma. V obchodě je k dispozici též bezobalový prodej kosmetiky a čisticích prostředků.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní foto: ČZU


moon-1817885_1920 (1)

První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

Makropulos – tak zní jméno první česky pojmenované exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Poprvé v historii totiž mohli Češi vymyslet oficiální název pro cizí planetární systém. Zatímco planeta se jmenuje Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou planeta obíhá, dostala ve veřejném hlasování též čapkovský název: Absolutno.

Výsledky v úterý 17. prosince vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU), která celosvětovou soutěž k letošnímu výročí 100 let od svého založení dne 28. července 1919 vyhlásila.

Planetu, která odteď nese jméno podle divadelní hry Věc Makropulos českého spisovatele Karla Čapka (1890–1938) o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008. Je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. O dalších planetách v tomto systému podle astronomů nic nevíme.

„Neznáme ani přesné teploty na této planetě, jisté však je, že je už jen kvůli svému povrchu neobyvatelná,“ sdělila Novinkám Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd.

Svou hvězdu Absolutno (název podle prvního Čapkova antiutopistického románu Továrna na absolutno) obíhá Makropulos mnohonásobně rychleji než naše planeta Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny. Jde o takzvaného žlutého trpaslíka, což je občas používané označení pro hvězdy hlavní posloupnosti. Mezi žluté trpaslíky patří svou hmotností a velikostí i Slunce.

Na druhém místě v rámci tuzemského hlasování skončila dvojice Naděje / Štěstí, na třetím Zářící / Ikarie.

Návrhy pro „českou“ exoplanetu mohli lidé posílat prostřednictvím webového formuláře od letošního června. Do poloviny října přišlo 1739 návrhů, z nichž odborná porota vybrala devět finalistů. O vítězích se rozhodovalo opět hlasováním, kterého se zúčastnilo 4397 zájemců.

Výsledné názvy exoplanet, které astronomická unie rozdělila všem státům světa, včetně těch, které nejsou jejími členy, vyhlásila v úterý přímým přenosem z Pařížské observatoře a zveřejní je i na svých internetových stránkách. IAU přidělila každé zemi jednu planetu a její hvězdu.

Pojmenování více než stovky nových světů

Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 tisíc lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 tisíc návrhů. Zapojili se dokonce lidé hned ze 140 zemí či regionů, což je podle viceprezidentky IAU Debry Elmegreenové úžasné, tím spíše, že každé jméno má vždy význam pro příslušnou kulturu.Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Na Slovensku zabodovala staroslovanská jména Slunce a Jupitera – Chasoň a Kráľomoc. Jde tedy zřejmě o jedno z nejlogičtějších pojmenování onoho systému.

Dále kupříkladu v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy, v Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra.

Ve Francii jako hvězda uspěl Bélénos (bůh lékařství) a jako planeta bohyně světla Bélisama, v Rusku jako hvězda Dombaj (hora v kavkazské oblasti) a jako planeta tamní město Teberda. Američané si zvolili dvojici Nushagak (řeka na Aljašce) a Mulchatna, což je též řeka, která do té první zmíněné v reálu ústí.

V Argentině byl vítězný návrh podán učitelem a vedoucím domorodé mokovijské komunity. Nová jména pro planetu HD 48265b (Naqaya) a hvězdu HD 48265 (Nosaxa) znamenají „bratr-rodina-příbuzný“ (což odkazuje ke všem lidem jako „bratrům“) a jaro či nový rok.

V České republice, která do IAU jako Československo vstoupila v roce 1922, koordinuje projekt Akademie věd ČR, která u příležitosti tohoto vyhlášení výsledků rovněž pořádá tiskovou konferenci.

Cimrman nebyl schválen

Udělování nových jmen exoplanetám se řídilo jednotnými pravidly – návrhy dvojic spolu měly nějak souviset, nesměly se týkat žijících osob nebo osobností, které zemřely před méně než 100 lety (přímo Čapkovo jméno by tím pádem neprošlo), a neměla se navrhovat slova vymyšlená či podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů.

„Proto jsme hned na začátku hlasování museli vyřadit návrhy s Járou Cimrmanem, kterých došlo suverénně nejvíce. Podle Cimrmana se totiž už jmenuje asteroid,“ vysvětlila Ehlerová, která předsedala české komisi pro výběr daného jména.

Odmítl se i poněkud recesistický návrh na dvojici Smažený sýr / Okurkový salát.

S konečným výběrem hlasující veřejnosti je spokojená, pro Novinky dále uvedla, že se jí kromě odkazu na Čapka zamlouvá i větší přesah jména Absolutno, které samo o sobě evokuje nekonečno, tedy vesmír. Ehlerová prý očekávala, že u nás vyhraje buď tato dvojice, nebo Zářící / Ikarie.

Podle IAU bude mít projekt jako takový trvalý dosah, jelikož vítězné názvy budou používány dohromady s existujícím vědeckým označením těles, a to s kreditem osobě, skupině osob či instituci, která je navrhla.

„Astronomická pozorování během poslední generace objevila přes 4000 planet obíhajících kolem hvězd – exoplanet. Počet objevů se zdvojnásobuje každého dva a půl roku a přináší na světlo pozoruhodné planetární populace,“ poznamenal k tomu člen mezinárodní komise pro výběr jména Eric Mamajek, který jinak působí v americké Jet Propulsion Laboratory, kterou pro vesmírnou agenturu NASA provozuje Kalifornský technologický institut.

„Zatímco astronomové katalogizují nové objevy pomocí názvů, které připomínají telefonní čísla, mezi veřejností i vědci samotnými vzrůstá zájem o udělení opravdových jmen, jaká mají například objekty ve Sluneční soustavě,“ dodal.

K silným motivacím pro pátrání po planetách mimo náš solární systém patří také touha zjistit, jestli existuje i jinde svět podobný Zemi a zda je v kosmu život.

Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou navíc viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní ilustrační foto: Pixabay.com

shark-3197585_1920 (1)

Český startup připravil novou verzi systému pro sledování žraloků

Pražský startup Mapotic připravil a spustil novou verzi systému na sledování žraloků pro americkou neziskovou organizaci OCEARCH. Ta ve spolupráci s vědci sbírá data o pohybu žraloků v oceánech a změnách jejich migračních tras. Dosavadní verze už nezvládala nároky na sledování většího množství žraloků, uvedl Ivoš Gajdorus z Mapotic v tiskové zprávě.

Organizace OCEARCH monitoruje pohyb žraloků pomocí technologie satelitních polohovacích zařízení – takzvaných tagů. Jsou umístěny na hřbetní ploutve žraloků. „Biologové a výzkumné týmy tak mohou sledovat a vyhodnocovat jejich pohyb a na základě toho lépe porozumět aktuálním změnám probíhajícím ve světových oceánech,“ řekl Gajdorus. Cesty žraloků ale na internetu či v mobilní aplikaci pozoruje i mnoho laiků.

Když se zařízení přiblíží k hladině, odešle signál na satelit, který údaje zpracuje a pošle na cloudové uložiště. „Z něho jsou data následně načítána na web a do mobilní aplikace, kde jsou s jistým zpožděním, kvůli nebezpečí pytláků, vizualizována,“ popsal Gajdorus proces.

Uvedl, že původní technologie pro současné počty sledovaných žraloků už nestačila. Vývojáři z českého startupu, který se zaměřuje na inovativní mapové služby, tedy na jaře začali vyvíjet posílenou verzi. Gajdorus řekl, že nový design systému mimo jiné zvládne nárazové špičky v provozu a umožní sledovat i další druhy – například želvy nebo velryby. „V plánu jsou také další rozšíření funkcionality, například o přidávání zvířat do seznamů ‚oblíbených‘, notifikace, přizpůsobení mapy, aby ukazovala jen ty druhy, které chce uživatel sledovat, nebo vylepšování projektu, aby zobrazoval počasí a mořské proudy v reálném čase,“ doplnil Gajdorus.

Zdroj: lidovky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com

mobile-4320136_1920 (1)

Jsou 5G sítě nebezpečné? Odpověď bude hledat Český telekomunikační úřad

Na lži a mýty o mobilních sítích 5. generace si chce nově posvítit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Vyzval proto uživatele, aby mu varovné zprávy o 5G sítích posílali.

5G sítě jsou zdraví škodlivé. V přírodě zabíjejí včely a umírají kvůli nim ptáci. Vlády je používají jako účinnou zbraň proti vlastním občanům. To jsou jen některé příklady poplašných zpráv o mobilních sítích, které kolují po internetu.

„Škodlivost mobilních sítí je jednou z vytrvalých fám, která existuje už dlouho. Jsou lidé, kteří věří, že škodí jejich zdraví, jsou schopné uvařit lidský mozek a podobně,“ vyjmenovává obavy některých obyvatel Petr Koubský, redaktor pro vědu a technologie Deníku N.

„Vzhledem k tomu, jak ohromně jsou mobilní sítě rozšířené, se dělaly velice důkladné lékařské průzkumy. Vědci i lékaři hledali odpověď na otázku, zda je opravdu tento způsob používání elektromagnetických vln bezpečný,“ říká Koubský a dodává: „Žádný z těchto průzkumů neprokázal jakoukoliv škodlivost tohoto typu záření.“

Telekomunikační osvěta

Český telekomunikační úřad chce nově začít tyto zprávy rozebírat a výsledky analýz zveřejňovat na svých stránkách. Informace o nejčastějších mýtech chce úřad zařadit také do své telekomunikační akademie. Tedy do série přednášek určených především seniorům, ve kterých je úřad seznamuje s jejich právy vůči telekomunikačním operátorům.

Podobným poplašným zprávám nahrává i skutečnost, že mobilní sítě a jejich infrastruktura jsou velmi komplikované technologie. „To je samozřejmě činí absolutně nesrozumitelnými. A nikdo se v minulosti ani nepokoušel veřejnosti jejich fungování vysvětlit,“ připomíná technologický redaktor.

Principy fungování elektromagnetického vlnění se probírají už na základních a středních školách.

„Děje to ale takovým tím školním způsobem – tohle jsou rádiové vlny, tohle je optické spektrum, takhle vypadá rentgen. A leckdo si pak zapamatuje to, že tvrdší rádiové vlny jako rentgen nebo gama záření jsou nebezpečné a vztáhne si tuto informaci i na oblasti, které mají úplně jiné vlastnosti a charakteristiky,“ popisuje Koubský jeden z možných důvodů, proč lidé podobným zprávám mají tendenci věřit.

V hlavní roli dezinformační weby

Zprávy o škodlivosti 5G sítí a jejich využívání k manipulaci obyvatel často šíří takzvané dezinformační weby.

„Společným tématem těchto webů je skrytá manipulace buď neviditelnou mocí, nebo viditelnou mocí státu. Stát je pro ně nepřítel. A jelikož na 5G sítě stát prodává licence a podílí se na jejich budování, je přirozené, že za tím tyto weby vidí velké spiknutí,“ domnívá se redaktor Deníku N.

„Svět je prostě příliš složitý a máme tendence v něm hledat jednoduchá vysvětlení. V oblastech, kterým nerozumíme, není nikdo z nás imunní vůči fámám. A oblasti mobilních technologií rozumí dnes málokdo,“ uzavírá Petr Koubský s tím, že právě to se ČTÚ bude chystaným projektem snažit změnit.

Autoři: David Slížek, Ondřej Skácel
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní fotka: Pixabay.com

pilsen-4056599_1920 (1)

Plzeň bude mít do dvou let své „dvojče“. Virtuální model města bude pomáhat i záchranářům

Nasadíte si speciální brýle a projdete si třeba plzeňské historické podzemí. I to umožní 3D model Plzně, který začne vznikat v průběhu příštího roku. Půjdou díky němu nasimulovat i nejrůznější krizové scénáře, třeba evakuace fotbalového stadionu ve Štruncových sadech, požáry nebo dopravní zácpy. Na vlastní kůži si lidé vyzkouší virtuální Plzeň za necelé dva roky.

„Díky virtuálnímu městu uvidíte třeba náměstí, katedrálu nebo morový sloup. Můžeme namodelovat třeba i zoologickou zahradu,“ řekl pro Český rozhlas Plzeň Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.

Model pomůže také při urbanistickém rozvoji města. „Dokážeme spočítat, jak třeba tramvajová trať ovlivní lidi, kteří v daném úseku bydlí. Dají se namodelovat situace spojené s životním prostředím, kvalitou ovzduší a podobně,“ dodal.

Krizové situace

Virtuální dvojče města může pomoci i v krizových situacích, třeba při povodních nebo když v nějaké velké budově plné lidí vypukne požár.

„Dokázali bychom záchranným složkám ukázat, kde se v budově pohybovat, kde jsou kritické části, ať už z hlediska lidí nebo technologií, které musí být řešeny přednostně, aby se požár dál nešířil,“ vysvětlil ředitel úseku aplikací plzeňské správy veřejných technologií Tomáš Krblich.

Pro 3D model jsou zásadní letecké snímky Plzně, které se v letní i zimní verzi pořídí příští rok. Na jejich základě vzniknou modely povrchu, terénu a budov, přesně zakreslených podle technické mapy, kterou už město má. Většinu 3D modelů budou tvořit podle Tomáš Krblicha krabice, tedy jen hrubé tvary budov bez výrazných detailů. „Pro budovy vznikne jen krabička, odpovídající vnějšímu tvaru, s detailem střechy,“ vysvětlil.

Díky tomu, že Plzeň dosáhla na stoprocentní dotaci z evropského programu Horizon 2020, bude digitální dvojče stát relativně malou částku – přibližně 4,5 milionu korun. Město musí zaplatit třeba právě letecké pořízení snímků. Hotový 3D model veřejnost poprvé uvidí na začátku roku 2021.

Do evropského projektu Digitální dvojče jsou zapojené také řecké Atény a rovněž belgický region Flander.

Autorka: Iva Kokešová
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní fotografie: pixabay.com

milky-way-2695569_1920 (1)

Český astrofotograf vyfotil mlhovinu vzdálenou 650 světelných let

Astrofotograf Jan Veleba nasnímal tajemnou mlhovinu v souhvězdí Kéfea (Cefea). Toto souhvězdí bylo podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR dlouho fotograficky opomíjeno. Údajně tam nic není, avšak zachytit to, co „vlastně není“, není vůbec snadné. Veleba to po 52 hodinách expozice dokázal a ve vzdálenosti 650 světelných let zachytil mlhovinu „Dark shark“ neboli „Temný žralok“.

„U souhvězdí Kéfea se astronomové dlouho zaklínali větou: To je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy,“ poznamenal Suchan.

Jenže právě tam, mimo Sluneční soustavu do souhvězdí bájného etiopského krále, manžela Kassiopei a otce Andromedy, namířil svůj dalekohled český astrofotograf Jan Veleba, aby zachytil téměř neviditelné krásy kosmu. Výsledný snímek zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost – a jeho fotografie se stala vítěznou za měsíc listopad.

„Focení probíhalo u obce Jezeřany-Maršovice v Jihomoravském kraji během mnoha nocí postupně od konce srpna až po konec října vždy, když nesvítil Měsíc a podmínky pro fotografování byly dobré,“ popsal fotograf svůj úlovek.

Jemný načervenalý nádech způsobuje vodík

Co na snímku vidíme? Jako cigaretový kouř vyfouknutý z úst se utváří obrovská mlhovina obsahující nejen prachové částečky o velikosti cigaretového prachu. Temný prach vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd.

Tyto hmotné hvězdy mohou svým světlem o značné energii a rychlým hvězdným větrem ze svých zárodečných mračen vytvářet složité a krásné struktury. Jemný načervenalý nádech mlhoviny způsobuje rozptýlené světlo přítomného vodíku.

Přímo v oku „temného žraloka“ se nachází velmi fotogenická mlhovina s katalogovým označením LDN 1235. Podle vědců se zřejmě jedná o tzv. „ERE“ mlhovinu, tedy „Extended Red Emission nebula“.

ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra.

Součástí temné mlhoviny jsou i jiné objekty, zejména pak dvě další, a to namodralé mlhoviny: VdB 149 a VdB 150. Jsou nasvěcovány hvězdami BD 72 1018 a HD 210806.

Zdroj: novinky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com