concept-4663911_1920 (1)

Veřejná soutěž v programu The Country for the Future už jen do středy

Do středy 8.1.2020 je možné podat žádost o podporu projektu na zavedení inovace do praxe. Elektronickou přihlášku je nutné podat do 16:30 hod a zároveň je potřeba do 23:59 poslat potvrzení datovou schránkou.

Podmínky první veřejné soutěže v programu The Country for the Future

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 13. listopadu 2019 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), v programu The Country for the Future (dále jen „Program“), Podprogramu 3 „Inovace do praxe“. Plný text Programu schválený usnesením vlády ze dne 20. 5. 2019 č. 350 je zveřejněn na webu poskytovatele (https://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/novy-program-na-podporu-inovaci-the-country-for-the-future–246526/).

Aktuální informace o seminářích pro uchazeče zdehttps://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/seminare-k-prvni-verejne-soutezi-v-programu-the-country-for-the-future–250658/

Ve vyhlášené soutěži mohou být podpořeny pouze projekty zaměřené na zavádění inovací v podnicích, včetně pořízení know-how, pořízení potřebných technologií či certifikace nových výrobků před samotným spuštěním výroby či poskytováním služby. Tematické zaměření musí odpovídat podmínkám popsaným v zadávací dokumentaci a jejích přílohách.

Každý projekt musí vykázat alespoň jeden uznatelný výsledek, jímž je:

  • nový nebo podstatně zdokonalený výrobek, zavedený do praxe;
  • nová nebo podstatně zdokonalená služba, zavedená do praxe;
  • nový nebo podstatně zdokonalený postup, zavedený do praxe.

Obsahem projektu mohou být:

  • inovace produktu, k níž / k nimž jsou způsobilé pouze náklady dle článku 28 GBER (Nařízení Komise (EU) č. 651/2014);
  • inovace postupů, tedy procesu výroby / poskytování služby, k níž / k nimž jsou způsobilé náklady dle článku 28 i 29 GBER,
  • zároveň případně též inovace organizační, avšak pouze tehdy, pokud přímo souvisí s výše zmíněnou inovací produktu nebo postupu, k organizační inovaci jsou způsobilé náklady dle článku 28 i 29 GBER.

Pro harmonogram podávaných projektů platí následující omezení:

  • zahájení řešení v období od 1. 2. 2020 do 1. 9. 2020,
  • ukončení řešení nejpozději do 31. 8. 2023,
  • doba trvání řešení projektu maximálně 36 měsíců.

Uchazečem o podporu může být pouze podnik náležející do kategorie malých a středních podniků dle Přílohy I GBER, který řeší projekt samostatně. Naplnění podmínky velikosti podniku bude kontrolováno ke dni podání žádosti o podporu a u úspěšných projektů pak znovu ke dni poskytnutí podpory.

Způsobilost podle §18 Zákona prokazuje uchazeč způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Společně s odbornými předpoklady k řešení projektu je povinen doložit i ekonomickou způsobilost k řešení projektu.

Návrhy projektů budou hodnoceny z hlediska splnění podmínek veřejné soutěže. Pro určení pořadí projektů bude rozhodující hodnocení radou Podprogramu na podkladu minimálně dvou nezávislých oponentních posudků na základě následujících kritérií:

  • naplnění cílů Programu (posuzuje se soulad s konceptem Průmysl 4.0, vazba na aplikační odvětví národní RIS3 strategie, využití know-how výzkumných organizací)……. max. 11 b.
  • inovativnost řešení (zahrnuje jednak posouzení novosti výstupů projektu pro uchazeče, jednak srovnání parametrů inovovaného produktu / postupu s úrovní v ČR a ve světě) ……. max. 6 b.
  • technická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení (představuje komplexní posouzení kvality a srozumitelnosti projektu, vhodnosti navržených metod, zasazení aktivit projektu do inovačního procesu, kvality analýzy rizik atd.)……. max. 10 b.
  • přiměřenost časového plánu a finančních požadavků (hodnotí se reálnost stanoveného harmonogramu projektu a dále přiměřenost navrženého rozpočtu projektu včetně jeho dostatečného zdůvodnění) ……. max.  6 b.
  • doložení ekonomických a strategických přínosů (hodnotí se kvalita, relevantnost, konkrétnost a věrohodnost marketingové studie, reálnost dosažení uváděných přínosů, přínos pro podnik, hospodářství, dodavatelský řetězec atd.) ……. max. 17 b.

Žádost o podporu programového projektu do veřejné soutěže podá uchazeč tak, že v soutěžní lhůtě odešle v systému ISTA elektronickou přihlášku se všemi požadovanými přílohami a následně systémem vygenerované potvrzení podání zašle společně s Čestným prohlášením ze své datové schránky do datové schránky poskytovatele datovou zprávou označenou v předmětu zprávy  „VEŘEJNÁ SOUTĚŽ – program CFF“.

Soutěžní lhůta, tedy lhůta pro podání žádostí, trvá od 14. 11. 2019 9:00 hod. do 8. 1. 2020 23:59 hod. s tím, že elektronickou přihlášku v ISTA lze odeslat do 8. 1. 2020 16:30 hod.

Hodnoticí lhůta bude trvat od 9. 1. 2020 do 29. 5. 2020. Výsledky veřejné soutěže budou zveřejněny dne 29. 5. 2020 na webu poskytovatele (http://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/).

Kontakty

Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15, Praha 1; datová schránka: bxtaaw4

Podrobnosti k podmínkám veřejné soutěže jsou uvedeny v zadávací dokumentaci a souvisejících dokumentech, které jsou dostupné v tomto článku níže. 

Kontaktní osoba poskytovatele: Ing. Eva Kořínková, korinkova@mpo.cz, tel. +420 224 85 26 21 (doporučená doba pro kontaktování – Po až Pá: 9 až 11 a 14 až 16hod.).

Pro rok 2020 je na podporu vybraných projektů alokováno cca 340 mil. Kč, pro celou dobu řešení projektů pak 1000 mil. Kč.

Zdroj a přílohy ke stažení: mpo.cz
Úvodní ilustrační foto: pixabay.com

Vitezny_MapTiler_w (1)

V Praze se utkalo deset inovativních startupů

Agentura CzechInvest uspořádala v prosinci 2019 Startup Challenge. Absolutním vítězem se stal MapTiler, který vyvíjí vlastní mapy, konkuruje Googlu a porazil dalších devět startupových soupeřů. Speciální cenu Microsoftu si odnesl logistický software Wereldo. Diváci pak nejvíce ocenili Mebster, exoskelet pro osoby s ochrnutím dolních končetin.

Jaké jsou vycházející hvězdy startupové scény? Na to odpověděla Startup Challenge agentury CzechInvest, která se konala na začátku prosince 2019 v pražském Royal Theatre. Výzvu agentury CzechInvest v podobě krátkého pitche přijalo deset inovativních firem – Brigr, Cash Reader, Codeac, FaceUp, MapTiler, Mebster, Miitis, Sharry Europe, Virtual Real Life a Wereldo, které se utkaly o prvenství. Všechny prošly v roce 2019 programy agentury CzechInvest.

Expert na zahraniční expanzi

„Každý měsíc s námi průměrně vyrazí na zkoušenou pět startupů do celého světa. Chtěli jsme veřejnosti i startupové komunitě přiblížit ty, které se do našich programů pro podnikatele zapojily v tomto roce a mají velký potenciál či mimořádnou myšlenku,“ říká startupová ředitelka Markéta Přenosilová z CzechInvestu. 

Odborné porotě se nejvíce zalíbil startup Octogeo s produktem MapTiler. Firma se tak může těšit na výhru v podobě divoké karty do finále V4 Startup World Cup & Summit 2020, jedné z nejvýznamnějších startupových událostí v Evropě, a nominaci na investiční fórum Annual Investment Meeting 2020 v Dubaji. Čeká ji také konzultace s Lubo Smidem a technickým týmem společnosti STRV, investorský screening od investičního fondu Nation 1 a mediální balíček od Roklen 24.

MapTiler vyvíjí mapovou platformu, která je alternativou ke Google Maps. Mapy lze jednoduše adaptovat pro vlastní použití, neobsahují reklamy, respektují soukromí koncových uživatelů a fungují v uzavřeném firemním prostředí či offline. Nyní startup rozvíjí své podnikání v kosmickém inkubátoru ESA BIC.

Každý měsíc zhlédne mapy vytvořené českým týmem dvě stě milionů uživatelů. Používají je vývojáři na svých webech a v mobilních aplikacích. „Naše mapová data najdete dnes například v Mapy.cz od společnosti Seznam, na Slevomatu nebo portálu Reality iDNES”, vyjmenovává současné největší české klienty zakladatel a CEO MapTileru Petr Přidal. Z významných světových zmiňuje například SIEMENS, NASA, BBC nebo IBM.

Vítězství MapTiler ve Startup Challenge není přitom jediným úspěchem firmy. Ta v loňském roce získala například vesmírného Oscara. Tak se alespoň říká ocenění Copernicus Masters, které si startup přivezl z estonského Tallinnu. Zvítězil v kategorii Airbus Challenge, což mu přineslo poukaz na satelitní data společnosti Airbus. „Byl to v podstatě počátek spolupráce, díky které jsou satelitní snímky, které pořizují družice Airbusu, vidět na našich mapách,“ vysvětluje Přidal. V roce 2018 firma vyjela také sbírat zahraniční zkušenosti a kontakty s projektem CzechDemo na zahraniční konference Tech Crunch Disrupt do San Francisca a Web Summit Lisbon.

Logistický software i exoskelet

Speciální cenu Microsoftu získalo Wereldo. Nabízí software pro přehlednější a levnější logistiku kdekoliv po světě. Umožňuje měření, analýzu a následnou optimalizaci logistických procesů a šetří čas dispečerů ve výrobních a distribučních firmách. Startupu se otevírá příležitost spolupracovat s mentory od Microsoftu, využívat coworkingové prostory a účastnit se vzdělávacích a marketingových eventů Microsoftu. Firma vyhrála také vstupenku na Envision Forum a nominaci do programu Microsoft for Startups.

O vítězi Startup Sympatico, kterým se stal Mebster, rozhodlo svými hlasy publikum, které za tímto účelem mohlo vyzkoušet aplikaci firmy Eventee, která sama v minulosti programy CzechInvestu prošla. Mebster vyvíjí a vyrábí první český exoskolet Unilexa pro osoby s částečným i úplným ochrnutím dolních končetin. Pomáhá tak lidem postavit se na vlastní nohy.

Partnery akce byly Startup World Cup & Summit, Microsoft, STRV, Nation 1, CzechStartups.org, Roklen 24, Ministry of Economy UAE a alumni startupy Motionlab, Eventee a Hardwario.

CzechInvest se podpoře startupů věnuje od roku 2011. Nabízí čtyři programy pro podnikatele – CzechStarter, CzechDemo, CzechMatch a CzechAccelerator. Začínající inovativní firmy využívající kosmické technologie v běžném životě pak mohou čerpat služby inkubátoru ESA BIC. Za poslední čtyři roky podpořil CzechInvest na dvě stovky startupových firem.

Zdroj: businessinfo.cz
Úvodní foto: Czechinvest.org

drone-1080844_1920 (1)

Český lovec dronů. Autonomní stroje hlídají bezpečí na letištích

Vědci z pražské ČVUT vyvíjejí také další specializované létající stroje. Dokáží například v roji mapovat interiéry vzácných památek. Další dokáží monitorovat výrobní haly nebo provádět inventury ve skladech.

Létající drony se během několika posledních let staly běžnou součástí života. Kromě toho, že v mnoha oblastech pomáhají filmařům, vědcům či záchranářům, mohou znamenat také hrozbu. Především pokud jejich prostřednictvím amatérští piloti, ať už nedopatřením nebo záměrně, naruší provoz na letištích.

Prevencí tohoto rizika se zabývá český projekt Eagle.one. Jako lék na drony-narušitele nabízí jiné drony-lovce. „Projekt Eagle.one se zrodil před třemi lety, kdy soukromý investor oslovil mou skupinu na ČVUT v Praze s nabídkou spolupráce na plně autonomním řešením dronu, který by byl schopný lovit jiné drony. Protože se na autonomní systémy dronů interagujících s okolním prostředím specializujeme, velmi rychle jsme se na spolupráci dohodli a začali tento unikátní systém vyvíjet,“ popisuje Martin Saska ze skupiny multirobotických systémů, katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V rámci projektu byl tým ČVUT najat formou hospodářské smlouvy soukromou společností, která systém vyvíjí a vlastní. Firma se v současné době velmi rychle vyvíjí, tak jak rostou personální potřeby vývoje, výroby a marketingu produktu Eagle.one. „Na ČVUT se specializujeme na vývoj systémů plně autonomních dronů již osm let. Takže přestože aplikace byla pro nás, a vlastně nejen pro nás, úplně nová, stavěli jsme na tomto dlouholetém vývoji a získaných zkušenostech, a i proto byl vývoj systému Eagle.one, ve srovnání s podobně složitými robotickými projekty, extrémně rychlý,“ pokračuje Martin Saska.

Náskok před Evropou

Systémy pro inteligentní drony začala jeho skupina vyvíjet ještě před tím, než se masivně rozšířily. „I proto máme velký náskok nad většinou ostatních výzkumných skupin nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Již tehdy nám drony přišly hodně perspektivní a viděli jsme velké množství aplikací. A prakticky každý den se objevují nové příležitosti a možnosti nasazení, které by ještě před pár lety působily jako science fiction,“ zdůrazňuje Martin Saska.

Vývoj autonomních dronů nebo dokonce skupin spolupracujících dronů, což je hlavní vědecký směr, kterému se jeho skupina věnuje, je přitom velmi komplexní disciplína vyžadující velké množství specializovaných odborníků. Právě sestavení dostatečně velkého, ale zároveň perfektně do sebe zapadajícího týmu špičkových a vysoce motivovaných výzkumníků z různých oborů bylo na začátku projektu nejtěžší.

Drony určené pro odchyt jiných dronů přitom nejsou jediným typem létajících strojů, které společnost Eagle.one vyvíjí. Zaměřuje se také na systémy, které mohou být nasazeny v interiérech bez použití externí lokalizace jako je GPS, nebo v blízkosti překážek. „Z aktuálně řešených průmyslových projektů mohu zmínit vývoj autonomních dronů pro inspekce hal a tunelů, autonomní dron pro inventuru ve skladech, dron pro chytré zemědělství a autonomní hasicí dron pro nasazení ve výškových budovách. V praxi je už nasazován náš systém vyvinutý pro inspekci a dokumentaci historických budov,“ vypočítává Martin Saska.

Průzkum dolů a lomů

Kromě těchto technologií, které jsou už postupně nasazovány ve spolupráci s firmami v reálných aplikacích, ukončuje v současné době firma vývoj unikátního systému umožňujícího nasadit roj spolupracujících dronů v prostředí s hustým výskytem překážek, jako je třeba les. A také systém pro průzkum podzemních dolů a lomů. Martin Saska přitom předpokládá, že i pro tyto aplikace se velmi brzo najde soukromý subjekt, který by je dokázal využít ve svém podnikání.

Podle jednotlivých typů dronů se liší také okruhy zákazníků, kteří je využívají. U systému Eagle.one jde především o provozovatele letišť, věznic, sportovních a kulturních akcí, politických shromáždění, ale i o soukromé uživatele, kteří si chtějí chránit své soukromí a bezpečnost. „V naší výzkumné skupině na ČVUT připravujeme řešení na míru pro soukromé firmy, které jsou většinou velmi inovativní a nebojí se investovat do nejmodernějších technologií a získat tak náskok před konkurencí, ale i pro veřejné instituce, jako je národní památkový ústav nebo hasičské sbory,“ dodává Martin Saska.

Právě pro památkáře slouží speciální drony létající ve skupině, používané k mapování historických interiérů. Musejí se dokázat nejen orientovat ve členitém prostředí vnitřních prostor, ale také udržovat vzájemný odstup, aby se nesrazily. „Samozřejmě spolehlivost a bezpečnost více-robotického systému v takovéto aplikaci je naprosto klíčová. I proto každému dalšímu ostrému nasazení nové komponenty systému předchází tisíce hodin simulací a experimentálního ověřování v našich testovacích prostorech,“ konstatuje Martin Saska.

Budoucnost patří miniaturám

Díky zázemí v univerzitním prostředí se na obor dokáže dívat bez úzce byznysového omezení. „Vím, že je to klišé, ale my opravdu nemáme konkurenci. S kýmkoliv, kdo se vývoji bezpilotních autonomních systémů věnuje, chceme spolupracovat a se spoustou z nich spolupracujeme. Naše nejnovější výsledky veřejně publikujeme a jsme rádi, když jsou používány nejen v rámci ČR a Evropské unie,“ podotýká Martin Saska. Jeho vědecká skupina všechny nově získané vědecké poznatky prioritně nabízí českým firmám či institucím a úspěšně tak pomáhá budovat z České republiky dronařskou velmoc. Oproti tomu projekt Eagle.one cílí převážně na zahraniční trhy a ve světě má i největší odezvu.

To vše je přitom teprve začátek. Dronům totiž bude patřit budoucnost. „Nebudu zmiňovat často probírané dron taxi a doručování balíků, což jednou asi přijde, ale podle mého názoru to není klíčové. Z mého pohledu je nejzajímavější extrémní miniaturizace dronů, kterou v budoucnu očekávám. Raději než obří bezpilotní helikoptéru, letící s ledničkou nebo turisty nad hlavami mých dětí, uvítám roje pár gramů vážících a tedy z pohledu kinetické energie naprosto bezpečných dronů, které dovedou přesně měřit znečištění, lokalizovat nebezpečné látky, hledat ztracené dítě v lese, monitorovat požáry a povodně, provádět včasnou inspekci mostů a stavebních konstrukcí, hledat přeživší důlních neštěstí a živelných katastrof,“ porovnává Martin Saska a uzavírá: „Prostě budou moci být nasazeny všude tam, kde pomohou zachránit lidské životy a zvýšit životní kvalitu.“

Systém Eagle.one v kostce

Systém Eagle.one funguje díky využití nejnovějších poznatků v oblasti umělé inteligence a inteligentní robotiky. Bezpilotní drony, které jsou jeho součástí, automaticky reagují na poplašný systém a sami rychle doletí do oblasti, odkud je hlášen výskyt dronu. S pomocí palubních senzorů a umělé inteligence existenci narušitelského dronu potvrdí, přesně lokalizuje jeho pozici a poté ho zneškodní.

Autor: Dalibor Dostál
Zdroj: businessinfo.cz
Úvodní foto: pixabay.com

woman-2696408_1920 (1)

Nová metoda měření stresu pomůže vojákům a kosmonautům. V Brně ji testují i s pomocí NASA

Zvládání stresu nemá univerzální metodu. Každý na stres reaguje jinak a různé stresové situace mají na naše tělo zcela jiný dopad. U profesí jako jsou hasiči, kosmonauti nebo piloti a vojáci, je přitom zvládání takové zátěže klíčové. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně proto vyvinuli univerzální metodu, jak změřit schopnost člověka se se stresem vyrovnat.

„S výzkumem jsme začali asi před pěti lety. Je totiž známo, že stres se u zvířat i u člověka může určitým způsobem přenášet z jedné generace na druhou, a hledali jsme tedy takové ukazatele stresu, které by se daly sledovat napříč více generacemi. Problém ale byl, že většina dostupných testů sleduje jen aktuální míru stresu,“ uvedla na stránkách univerzity Julie Bienertová-Vašků, členka týmu vědců z Masarykovy univerzity, kteří letos poprvé vyzkoušeli v praxi nový postup pro výpočet stresu u člověka a to za pomoci testů poskytnutých z NASA. V posledních měsících se jich zúčastnilo na dvě desítky dobrovolníků.

Za stres je považováno to, čím člověk reaguje na vnější prostředí. Jeho měření se většinou provádí pomoci nepřímých ukazatelů, například zrychleného tepu. Tým ze zdejší lékařské fakulty na to jde ale jinak. Využívá sledování běžných tělesných projevů, tzn. jak měření tepu, tak i tělesné teploty, a následně vypočítává, kolik energie tělo spotřebuje, aby se přizpůsobilo dané stresové situaci a dokázalo fungovat.

Dva scénáře

Zátěžové testy probíhají ve dvou scénářích. Během klidového leží člověk na lůžku a opakovaně a stále rychleji počítá matematické úlohy, a to od vybírání většího čísla po zapamatování delších číselných řad. Taková zkouška trvá okolo tří hodin a stres se většinou projevuje klepáním hlasu, rozbušeným srdcem a tendencí odpovídat zbrkle a špatně.

Druhý, bojový scénář, je určen pro adepty na povolání jako voják, pilot nebo kosmonaut a simuluje náročnější situace, při nichž dojde ke slovním sporům nebo i fyzické konfrontaci.

Tady už tělo běžně reaguje výrazným zvýšením tepové frekvence nebo tělesné teploty. A právě u adeptů na zmíněné profese by množství energie využité na zklidnění mělo být výrazně nižší než u ostatních. Testy však nejsou podle stránek univerzity určené pro širší veřejnost, daleko lépe se totiž využijí právě pro zmíněné specializované profese.

Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

oceneny snimek2

NASA už podvacáté ocenila snímek českého astrofotografa

Úspěch zaznamenal ve čtvrtek 26. prosince 33letý fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval již jeho 20. fotografii jako Astronomický snímek dne NASA. Horálek se zařadil do skupinky světových fotografů, kterým se to povedlo. Na jeho jubilejním snímku je zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.

Astronomický snímek dne NASA je podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti, který o tom informoval, prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den z několika stovek až tisíců snímků pečlivě vybírají profesoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu ve Spojených státech.

Od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu na světě, na sociálních sítích jej denně sledují stamiliony lidí.

Za historii tohoto astronomického snímku se podařilo uspět ve výběru jen několika českým a slovenským autorům. Kromě Petra Horálka to byl například Juraj Tóth (první slovenský úspěch z 8. prosince 1998), Pavel Spurný (první český úspěch z 19. února 1999), Miloslav Druckmüller (druhý nejúspěšnější Čech), Pavel Cagaš, Lukáš Veselý či Ondrej Králik.

Myslel si, že jde o spam

Dvacet Horálkových snímků publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku, z toho čtyři na Ústupkách u Sečské přehrady, a čtyři na území Slovenska – jakožto i jubilejní dvacátý.

Je tak autorem více než poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Seznam Astronomických snímků dne NASA od Petra Horálka:
• 26. prosince 2019: Severní zimní šestiúhelník (Oravská Lesná, Slovensko)
• 28. listopadu 2019: Měsíc a planety za soumraku (Ganzi, Čína)
• 14. září 2019: Malá planeta pro exoplanety (Paranal, Chile)
• 12. srpna 2019: Perseidy nad Slovenskem (Kolonica, Slovensko)
• 5. července 2019: Sekvence zatmění z La Silla (La Silla, Chile)
• 1. července 2019: Velká korona (Guernsey SP, USA; více autorů)
• 25. ledna 2019: Zásah Měsíce (Boa Vista, Kapverdy)
• 22. prosince 2018: Mrazivá prosincová noc (Ústupky, Česká republika)
• 17. srpna 2018: Perseida a trvající stopa (Kolonica, Slovensko)
• 7. prosince 2017: Všechna zatmění roku 2017 (Česká republika, Argentina, Německo, USA)
• 10. srpna 2017: Noc Perseid (Vrchteplá, Slovensko)
• 30. května 2017: Nebe nad Kalahari (Dqae Qare, Botswana)
• 23. prosince 2016: Kdysi dávno za zimního slunovratu (Ústupky, Česká republika)
• 16. září 2016: Úplněk nad Brnem (Brno, Česká republika)
• 31. března 2016: Od Velkého vozu k Jižnímu kříži (Halmahera, Indonésie)
• 3. listopadu 2015: Vyhlížení Venuše pod obloukem Spitzkoppe (Spitzkoppe, Namibie)
• 14. října 2015: Zatmění Měsíce v protisvitu (Sesriem, Namibie)
• 13. srpna 2015: Bezměsíčné meteory a Mléčná dráha (Hvar, Chorvatsko)
• 1. července 2015: Venuše, Jupiter a noční svítící mraky (Ústupky, Česká republika)
• 29. července 2014: Nebeská brána na Novém Zélandu (Te Mata Peak, Nový Zéland)

Když editoři snímků NASA informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel se, že jde o nevyžádanou poštu.

„Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná.

„Mezi e-maily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako Astronomický snímek dne. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ řekl s nadsázkou.

Šlo o celooblohový snímek rudé záře v atmosféře nad novozélandskou vrchovinou Te Mata Peak.

Za nejvzácnější ze svých publikovaných obrázků považuje záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019.

Jmenuje se po něm planetka

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Ti úplně nejúspěšnější nicméně figurují v daném výběru už třeba padesátkrát.

Dostat se tam není snadné. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ přiznal Horálek s tím, že je třeba být trpělivý.

„Nejčastěji se do výběru dostanou snímky, které reflektují aktuální dění,“ dodal pardubický astronom, po kterém se dokonce jmenuje jedna planetka: 6822 Horálek.

Podobně jako NASA vydává každodenní Astronomický snímek dne, Česká astronomická společnost organizuje měsíční kola České astrofotografie měsíce a jednou ročně udílí Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku.

Zdroj: novinky.cz
Foto: Petr Horálek

Cydistus_hlava PRF upol (1)

Vědci pomocí DNA rozluštili příbuzenské vztahy unikátní skupiny brouků z Blízkého východu

Dlouhodobou záhadu kolem příbuzenských vztahů evolučně zajímavé linie brouků z Blízkého východu a Íránu se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie přírodovědecké fakulty. Pomocí analýzy molekulárních dat a důkladné studie morfologických znaků zařadili vědci brouky ze skupiny Cydistinae do příbuzenského vztahu k americkým světélkujícím broukům blízkým kovaříkům či světluškám. Výsledky této studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

Cydistinae, kteří dosud obsahovali pouze sedm popsaných druhů jednoho rodu Cydistus z oblasti od Malé Asie po Írán, byli pro systematické entomology donedávna oříškem. „Tato skupina obsahuje unikátní kombinaci morfologických znaků, což vědcům vždy znesnadňovalo její správné zařazení v rámci systému brouků. Přestože někteří autoři poukazovali na fakt, že Cydistinae sdílejí některé morfologické struktury se zástupci americké světélkující čeledi Phengodidae, jiné znaky byly odlišné a tuto hypotézu nepotvrzovaly. Naprosto také chyběla jakákoliv fylogenetická analýza, která by postavení Cydistinae testovala,“ popsal nesnáze při určení příbuzenských vztahů těchto brouků hlavní autor studie Robin Kundrata, se kterým na výzkumu kromě jeho studentky z Univerzity Palackého spolupracovali také Dominik Vondráček z pražského Národního muzea a kolegové z Německa, Ruska a USA.

Dosud se navíc vědci při studiu příbuzenských vztahů Cydistinae museli spoléhat pouze na morfologické znaky dospělých samců, neboť samice ani larvy nejsou pro tuto skupinu vůbec známy. „V posledních dílech prestižní knižní série Handbook of Zoology tak byla tato dosud málo známá linie brouků řazena do infrařádu Elateriformia jako tzv. „incertae sedis“, tedy skupina s nejistým postavením, u níž v tomto případě není známo nejen zařazení do čeledi, ale dokonce ani do konkrétní nadčeledi,“ upozornil Kundrata.

Vědcům se nyní vůbec poprvé podařilo sekvenovat DNA několika zástupců skupiny Cydistinae, a mohli tak díky tomu testovat příbuzenské vztahy této skupiny na základě molekulárních dat. Výsledky fylogenetických analýz založených na sekvencích jaderných a mitochondriálních genů v kombinaci s podrobnou studií všech dostupných morfologických znaků dokázaly, že Cydistinae patří do čeledi Phengodidae. Spolu s nimi jsou pak tito brouci příbuzní asijské čeledi Rhagophthalmidae.

„Phengodidae i Rhagophthalmidae patří do příbuzenství světlušek a kovaříkovitých brouků. Stejně jako tyto linie mají schopnost bioluminiscence, tedy dokáží emitovat světelné záření. Tento jev je nejnápadnější zejména u larev amerických Phengodidae, jenž mají na hrudi a zadečku 11 párů nazelenale svítících bioluminiscenčních orgánů. Díky své podobnosti se svítícím vlakem jedoucím noční krajinou se tyto larvy v angličtině nazývají „railroad worms“ – železniční červi,“ podotkl Kundrata. Podle něj je tedy možné, že na Blízkém východě a v Iránu žijí podobně svítící larvy brouků ze skupiny Cydistinae. „Jelikož je tam ale dosud ještě nikdo neobjevil, jedná se pouze o naši spekulaci, kterou je třeba potvrdit, a to nejlépe přímo v terénu,“ naznačil vědec budoucí směr výzkumu.

Dalším překvapivým výsledkem bádání týmu vědců je popis druhého rodu v rámci Cydistinae, který dostal jméno Microcydistus. Jediný dosud známý druh této linie se totiž vyznačuje drobným tělem a redukovaným ústním ústrojím. „Přestože došlo k rozpletení nejasností kolem příbuzenských vztahů Cydistinae, nejnovější výzkum naznačuje, že tato skupina má do budoucna stále co nabídnout v otázkách týkajících se diverzity, biogeografie a evoluce bioluminiscence,“ doplnil Kundrata.

Autorka: Šárka Chovancová
Zdroj: upol.cz
Úvodní foto: archiv PřF UPOL

syringe-1574486_1920 (1)

Lékaři v Brně nasadili poprvé v Česku novou terapii proti rakovině

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve Fakultní nemocnici Brno a jednu z prvních ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice.

Lékaři z Fakultní nemocnice v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity jako první ve střední Evropě použili u pacienta s lymfomem buněčnou genovou onkologickou terapii.

Pacient, kterému lékaři diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin, mohl před Vánoci opustit nemocnici.

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky pacientovi lymfom diagnostikovali letos v červnu, ani po několika cyklech chemoterapie se ale jeho stav nezlepšil.

Žádný efekt nepřinesla ani velmi intenzivní chemoterapie. Po dvou liniích modifikované léčby se nádor dokonce zvětšil a začal tlačit na průdušky, plíce a velké cévy. V této situaci navíc nebyla možná intenzivní léčba jako transplantace kostní dřeně.

„Naštěstí byla právě v této době (říjen 2019) dokončena několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů,“ komentoval zákrok přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky, profesor Jiří Mayer.

Při této léčbě zdravotníci nejprve pacientovi z krve odeberou bílé krvinky, které následně odešlou do výrobního závodu firmy Kite Gilead.

Zde do nich pracovníci vloží speciální genetickou informaci, díky které se krvinky „naučí“ cíleně rozeznávat a ničit určené nádorové buňky. Přípravek, který vyjde asi na deset milionů korun, vyrobí prvním třem pacientům zdarma.

Osmačtyřicetiletý muž podstoupil odběr bílých krvinek začátkem listopadu. Genetická modifikace proběhla úspěšně a lékaři mu buňky po šetrné přípravné chemoterapii podali na začátku prosince. Na pacientovi se projevily pouze velmi mírné nežádoucí účinky, které zdravotníci zvládli.

Zdravotní stav se zlepšil již za několik dní. „Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě,“ řekl k zákroku vedoucí lékař celého terapeutického programu v brněnské nemocnici František Folber.

Zdroj: seznamzpravy.cz
Úvodní foto: pixabay.com

medic-563423_1920 (1)

Olomoucká přírodověda má nový spektrometr

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého pořídila pro své vědce špičkový hmotnostní spektrometr za dvacet milionů korun. Laboratoř fakulty je podle jejích zástupců teprve třetím pracovištěm na světě, které má tento přístroj s vysokým rozlišením k dispozici. Využijí ho odborníci z katedry analytické chemie při identifikaci nových látek i při studiu složitých materiálů. Přístroj jim pomůže také při analýze vzorků odebraných z kulturních památek, výtvarných děl či z archeologických nálezů, informovali zástupci univerzity.

„Je určen pro detailní analýzu chemického složení vzorků v širokém rozmezí molekulových hmotností od malých metabolitů až po bílkoviny a polysacharidy. Zjištěné chemické složení studovaného materiálu přispěje následně k jeho bližší charakterizaci s ohledem na původ, stáří či technologické vlastnosti,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Výsledky získané pomocí spektrometru budou důležité nejen pro výzkum v oblasti přírodních věd a vývoj metod analytické chemie, ale budou rovněž významným zdrojem informací pro badatele, kteří se zaměřují na dějiny umění i experty na restaurátorství.

Se spektrometrem a jeho možnostmi v kontextu moderní instrumentální chemické analýzy se budou seznamovat i studenti chemie na přednáškách, seminářích a při demonstračních laboratorních úlohách. Špičkový přístroj podle Bednáře navíc rozšíří škálu spolupráce přírodovědecké fakulty i celé univerzity.

Vysokorozlišující tandemový hmotnostní spektrometr byl pořízen z prostředků projektu Arteca, který je zaměřen na pokročilé fyzikálně-chemické metody ve výzkumu a ochraně kulturního a uměleckého dědictví. Projekt, ve kterém spojili své síly vědci z různých oborů Univerzity Palackého, vznikl loni na jaře. Zapojilo se do něj ve výzkumném týmu několik desítek historiků umění, chemiků a fyziků. Zaměřují se v něm na vývoj nových metod a technik, které se budou moci uplatnit například při ochraně a restaurování památek.

Zdroj: tyden.cz
Ilustrační foto: pixabay.com

leaf-2953533_1920 (1)

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky svého výzkumu o závislosti průtoku vody na průměru cév xylému (specializované pletivo, kterým rostlina vede vodu do listů) zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications. Průtoky naměřili na stonku živé vinné révy, když jako vůbec první zkombinovali 3D rekonstrukci stonku z rentgenové mikrotomografie s měřením průtoků pomocí magnetické rezonance.

Mohli jsme tak nahlédnout přímo do živého stonku a přesně určit tok vody cévami bez obvyklých experimentálních manipulací. Naměřené hodnoty jsme pak porovnali s výpočty klasickou rovnicí, která má jev popisovat. Ukázalo se však, že známý vztah mezi průměrem cévy a průtokem vůbec neplatí. Sílu toků totiž neurčují vlastnosti jednotlivých cév, ale komplexní trojrozměrná struktura pletiva jako celku,“ říká Martin Bouda.

Studie významně rozšiřuje dosavadní chápání hydraulické funkce rostlin a odhaluje nové principy, kterými se řídí konstrukce jejich vodonosných pletiv. Pomáhá například vysvětlit, proč dřeviny nejčastěji buď své široké cévy shlukují dohromady (viz obrázek dřeva jasanu) nebo raději tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (viz obrázek dřeva javoru). Oběma způsoby se totiž zamezuje přesouvání napětí vody ze širokých cév do úzkých a tedy celkovému zhoršování prostupnosti dřeva vodou, které by pro rostlinu bylo nevýhodné (při suchu by např. dříve vadly listy).

Průřez stonkem vinné révy: jedinečná kombinace rentgenové mikrotomografie v rezoluci 3,2 μm s údaji o síle průtoku z magnetické rezonance (cévy vybarvené podle síly toku, červená znázorňuje nejsilnější toky). Kredit: Craig Brodersen.

Na základě nových poznatků se bude muset přehodnotit význam, který se dosud velkým cévám ve vedení vody připisoval, a uvažovat o prostorové struktuře xylému komplexním způsobem. Vedle vědeckého významu při objasňování evoluce cévnatých dřevin má tento výsledek i potenciální uplatnění např. při šlechtění rostlin odolných vůči suchu.

Pohled mikroskopem na dřevo jasanu ztepilého; cévy až do průměru 250μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt
Pohled mikroskopem na dřevo javoru babyka; průměr cév 50-80μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt

Na studii se podíleli vědci předních světových pracovišť – Carel W. Windt z výzkumného centra Forschungszentrum Jülich, Andrew J. McElrone z UC Davis, Craig R. Brodersen z Yale University. Měření byla provedena na odrůdě Cabernet Sauvignon, která je hojně využívaná ve vinařství. Po měření průtoků magnetickou rezonancí v německém výzkumném centru v Jülichu musely být vzorky stonků převezeny až do kalifornského Lawrence Berkeley Lab na specializované pracoviště rentgenové mikrotomografie. Výpočty a 3D simulace toku se prováděly v Botanickém ústavu AV ČR. Význam článku v oboru hydrauliky rostlin vyzdvihl vědecký server F1000, který upozorňuje na nejdůležitější nové poznatky v biologii.

Bouda M., Windt C. W., McElrone A. J., Brodersen C. R. 2019. In vivo pressure gradient heterogeneity increases flow contribution of small diameter vessels in grapevine. Nature Communications: 10 (1) 1-10.

DOI: 10.1038/s41467-019-13673-6.
Zdroj: ibot.cas.cz
Úvodní foto: pixabay.com